U domácností s nízkými příjmy by podle studie změna vedla k průměrné měsíční úspoře kolem 180 korun, zatímco u deseti procent domácností s nejvyššími příjmy by to bylo až 5 600 korun. „Také pokles průměrné daňové sazby by byl u domácností s vyššími příjmy vyšší než u domácností s nízkými příjmy,“ uvedla rada.
Rada také upozornila, že existují i domácnosti, u kterých by se pokles daňové zátěže neprojevil. Jde o takové, které již nyní žádnou daň neplatí a to především díky uplatňování daňových odpočtů a slev.
K podobným výsledkům došel v zářijové studii think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Podle studie by zrušení superhrubé mzdy desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 korun ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44 000 korun ročně.
Zrušení superhrubé mzdy již několik měsíců prosazuje předseda vlády Andrej Babiš. Národní rozpočtová rada však tento návrh již dříve odmítla. Představuje podle ní závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu.
Jedna vláda, dva návrhy
Návrh na zrušení superhrubé mzdy předložil premiér Babiš formou poslaneckého pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku pro příští rok. Předseda vlády navrhuje sazby 15 a 23 procent.
Hamáček: Daňový návrh ČSSD neporušil koaliční smlouvu, byl po dohodě vlády |
Podobný návrh však předložil i vicepremiér Jan Hamáček. Ten navrhuje sazby 19 a 23 procent a zároveň zvýšit o 200 korun měsíčně daňovou slevu na poplatníka. Oba poslanecké návrhy tedy počítají se zrušením superhrubé mzdy, liší se ale ve výši daňových sazeb.
Národní rozpočtová rada upozornila, že pokud by vláda nepřistoupila ke kompenzaci výpadku daňových příjmů zvýšením jiných daní nebo snížením výdajů, zhoršilo by to od příštího roku strukturální schodek veřejných financí o zhruba 1,3 procenta hrubého domácího produktu.
Návrh státního rozpočtu na příští rok, který v říjnu schválila vláda se schodkem 320 miliard korun, s dopady zrušení superhrubé mzdy nepočítá. Odhadovaný dodatečný příjem z DPH a spotřebních daní, které by podle studie do rozpočtů přispěly 14 miliardami korun, schodek dostatečně nesníží.
Státní kasa přijde o 80 miliard korun, rozčílil se komunista Dolejš:
27. října 2020 |