Již sedm let Japonsko řeší, co dělat s vodou, která byla použita k chlazení poškozených reaktorů. Podle agentury Kjódó s odvoláním na informované zdroje by mělo oficiální rozhodnutí v Tokiu padnout už tento měsíc.
Japonci čistí kontaminovou vodu pomocí filtračního systému, jenž z ní odstraňuje většinu nebezpečného materiálu, vyjma tritia - izotopu vodíku, který se těžko separuje a je pokládán za relativně neškodný. Ve fukušimských nádržích pro ni však pomalu dochází místo, v září zaplnila už celkem 1044 nádrží. V létě 2022 už kontaminovanou vodu nebude kde skladovat, píše Kjódó.
Pokud japonská vláda plán oficiálně schválí, budou následovat nezbytné konstrukční práce a posudek japonského jaderného úřadu. Pravděpodobně by tak vypouštění vody do moře z Fukušimy nezačalo dříve než za dva roky.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi při únorové návštěvě elektrárny prohlásil, že vypouštění kontaminované vody do moře odpovídá celosvětovým standardům a je to běžný způsob, jakým jaderné elektrárny s vodou nakládají.
S plánem vlády však nesouhlasí místní obyvatelé a rybáři, kteří se bojí, že zákazníci přestanou kupovat ryby ulovené v oblasti. Dopadů na životní prostředí se obává i Jižní Korea, která už nyní zakazuje dovoz mořských plodů z vod u Fukušimy.
Jadernou elektrárnu Fukušima zničilo silné zemětřesení s následnou vlnou cunami, které Japonsko postihlo 11. března 2011 a vyžádalo si více než 18 tisíc mrtvých nebo pohřešovaných a více než 6 tisíc zraněných.Jedná se o největší nukleární neštěstí ve světě od havárie v ukrajinském Černobylu v roce 1986.
Přírodní katastrofa vyřadila ve Fukušimě z provozu chladicí systémy elektrárny, jádra tří reaktorů se roztavila a do vzduchu, půdy a do moře se uvolnily radioaktivní částice. Únik radiace ve Fukušimě si vynutil evakuaci zhruba 160 tisíc lidí.
