Úřady z dobré vůle uznaly, že radioaktivita ve Fukušimě zabíjela

aktualizováno 
Havárie jaderné elektrárny Fukušima má první „jadernou“ oběť. Japonské ministerstvo zdravotnictví uznalo, že nejmenovaný pracovník fukušimské elektrárny zemřel v důsledku ozáření, konkrétně na rakovinu plic, kterou to spustilo.

Hroby u pobřeží, které před šesti lety zasáhla vlna tsunami, která poškodila i elektrárnu Fukušima. (1.3. 2017) | foto: Reuters

Je to první úředně uznaný případ úmrtí z ozáření ve Fukušimě, ovšem ne první uznaný případ uznání zdravotních následků. Uznání „nemoci z povolání“ v důsledku ozáření se dočkali již dříve tři jiní zaměstnanci elektrárny.

Zemřelý muž pracoval v jaderných elektrárnách více než 25 let, bylo mu přes 50 let a v areálu elektrárny se podílel na monitorování radioaktivity. Nemoc u něj byla diagnostikována v roce 2016. Datum jeho úmrtí, ani přibližné, neznáme, protože si ho rodina nepřála zveřejnit. 

Jeho smrt a ztrátu jeho rodiny nechceme nijak zlehčovat, ale objektivně řečeno jde pouze o rozhodnutí, které z úřední libovůle zařadilo jeho smrt do určité kolonky. Neexistuje spolehlivý způsob, jak zcela exaktně poznat, zda nemoc vznikla v důsledku zvýšené expozice záření, nebo z nějakých jiných příčin (v důsledku jiných enviromentálních vlivů, či třeba v důsledku životního stylu dotyčného, například kouření atd.).

Samozřejmě, u vážně ozářených osob nelze o příčinné souvislosti pochybovat, toto však rozhodně není ten případ. Muž nikdy neporušil pracovní předpisy, vždy pracoval v předepsaných ochranných pomůckách a dávky záření, kterým byl vystaven, nebyly nijak výjimečné. Celkem byl za celý život vystaven 194 milisievertům (mSv), ve Fukušimě od nehody v roce 2011 vystaven celkové dávce jen 74 mSv, uvádí NY Times podle údajů japonského jaderného dozoru. Pravidla přitom říkají, že roční expozice by neměla přesáhnout 50 mSv a kumulovaná dávka více než 100 mSv za pět let je důvodem pro uznání zvýšeného rizika vzniku nemoci z povolání.

Milisieverty a my

Působení radioaktivního záření jsme vystaveni celý život, z drtivé části z přirozených zdrojů.

Průměrná dávka z přirozených zdrojů na osobu za rok v ČR: cca 3,4 mSv

Průměrná dávka z přirozených zdrojů na osobu ve Finsku: cca 8,2 mSv

Průměrná dávka z přirozených zdrojů na osobu v íránském Ramsaru, místě s patrně největší přirozenou radiaktivitou na světě: cca 10 mSv (ale jsou známy i případy kolem 260 mSv)

Vyšetření na CT: cca 1 až  30 mSv (podle typu vyšetření a přístroje. Vyšší dávka je pro podrobnější celotělové vyšetření. U starších přístrojů bývaly dávky ještě o něco vyšší.)

Statisticky řečeno je riziko vzniku rakoviny u takto nízkých dávek velmi malé. Přípustné dávky jsou stanoveny velmi konzervativně a hluboko pod hranicí skutečně prokazatelného vlivu. V tomto případě tedy nepochybně zvítězila ohleduplnost a politická opatrnost nad čistě vědeckým přístupem. Autor nechce rozhodně tvrdit, že je to tak špatně; práce ve fukušimském areálu nepochybně není jednoduchá a rodina předčasně zemřelého nepochybně finanční kompenzaci, který je s uznáním nároku spojena, dobře užije, neměli bychom ovšem zapomínat, že i přístup přehnané opatrnosti v sobě nese jistá rizika.

Jaderná část fukušimské havárie totiž jinak prakticky žádné škody na veřejném zdraví nezpůsobila. Nevedla ke zvýšenému výskytu rakoviny, ani jiných potíží. Jiné příčiny byly mnohem smrtelnější. Podle japonských úřadů zaznamenala provincie Fukušima 2 202 úmrtí v rámci druhotných následků katastrofy z března 2011, především v důsledku zvýšeného stresu, sebevražd a přerušení, či zanedbání zdravotní péče (originální údaje Úřadu pro obnovu jsou dostupné bohužel pouze v japonštině). Je to zhruba o polovinu více než v provinciích sousedních, které se musely potýkat pouze s následky zemětřesení a tsunami a k masové evakuaci osob tu nedošlo. Jak jsme již uváděli, počty případů rakoviny či jiných nemocí potenciálně způsobených ozářením se přitom nezvýšily, takže ty na vině nejsou. 

Autor:
 

Nejčtenější

Scéna jako z hororu. Na střeše mrakodrapu vrtule rozsekala cestující

Havárie vrtulníku N619PA na střeše budovy PAN AM 16.5. 1977

Části zdeformované vrtule se do ulic New Yorku řítily jako smrtící neřízené projektily. Vrtulník společnosti New York...

Třímachový zabiják letadlových lodí Suchoj T-4 byl velkým žroutem rublů

Suchoj T-4

Historie letectví se pozoruhodnými stroji jenom hemží. Jedním takovým byl i sovětský bombardér Suchoj T-4. Vznikl pouze...

Poslední vrtulník. Začíná předehra zcela zapomenuté letecké tragédie

Reklama NYA zvoucí k cestování v proudové době

Byla to budova, kterou by někteří obyvatelé New Yorku nejraději hned po dokončení nechali zdemolovat. Místní bar s...

Osudový omyl. První a poslední přistání proudového letadla v Olomouci

MiG-21F trupového čísla 0618 s nímž v Olomouci tragicky havaroval kadet Omran...

Bylo mu 23 let, když se u Přerova učil létat na vysoce výkonném letounu Mig-21F. Podcenil však zadání úkolu a při...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Další z rubriky

Seismický úspěch. Sonda InSight zachytila první marsotřesení

Sonda InSight v konfiguraci, jak bude pracovat na povrchu Marsu. Všimněte si...

Seizmograf na sondě InSight zaznamenal první otřesy, které podle vědců pocházejí z nitra Marsu. O takzvaném...

Nový tyranosauroid dostal jméno po kojotovi

Suskityrannus byl po dlouhá léta označován za blíže neidentifikovatelného...

Nově zařazený tyranosauroid byl předchůdce slavného T. rexe, ale do jeho velikosti měl daleko. Dlouho se přitom...

Vědci částečně obnovili činnost zvířecích mozků několik hodin po smrti

Prase domácí

Vědcům se podařilo částečně obnovit činnost v mozku zvířat zabitých o několik hodin dříve. Speciální umělý oběh znovu...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz