„Silný hospodářský pokles vyvolává obavy, že v nadcházejících čtvrtletích významně vzroste počet podnikových insolvencí,“ uvedla Bundesbank ve své výroční zprávě o finanční stabilitě. Německá měnová autorita očekává, že tento nárůst bude výraznější ve zpracovatelském průmyslu než ve službách a ve stavebnictví.
Němečtí bankéři vyhlížejí konec krize, přijde prý v polovině příštího roku |
Spolková vláda ve snaze zabránit vlně bankrotů kvůli pandemii nemoci covid-19 rozhodla, že předlužené a insolventní podniky nemusejí až do konce září podávat návrh na konkurz. Podle centrální banky by po skončení tohoto opatření počet hlášení o platební neschopnosti mohl do března stoupnout o 35 procent. Za čtvrtletí by jich mohlo být více než 6 000, což je hodnota naposledy zaznamenaná v roce 2013.
Dopad na banky by ale mohl být mírnější. Nejhůře zasaženému sektoru, kterým je pohostinství, totiž německé banky přidělily jen dvě procenta ze všech domácích úvěrů. Naopak realitní a stavební firmy se na přidělených úvěrech podílejí 23 procenty.
Ohrožené jsou i domácnosti
„Nárůst nezaměstnanosti a počty domácností v insolvenci by mohly zapříčinit růst nesplácených úvěrů na bydlení, zatímco vyšší insolvence firem a změna poptávky po kancelářských prostorách by mohly mít negativní dopad na trh komerčních nemovitostí,“ uvedla Bundesbank ve zprávě, ze které cituje agentura Reuters.
Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí v důsledku koronavirové krize klesla o rekordních 9,7 procenta. Vláda nicméně začátkem září zlepšila výhled vývoje ekonomiky na celý letošní rok. Předpokládá nyní, že hrubý domácí produkt (HDP) se sníží o 5,8 procenta, zatímco dříve počítala s poklesem o 6,3 procenta. Německo je největší ekonomikou v Evropě a zároveň největším obchodním partnerem České republiky.
