Během srpna se deficit rozpočtu prohloubil o 25,2 miliardy korun. Výsledek byl podle ministerstva financí ovlivněn výplatou příspěvku obcím na zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů 13,4 miliardy korun.
„Bez této mimořádné platby by výše schodku v samotném srpnu převýšila loňský deficit pouze o 6,1 miliardy korun, což potvrzuje trend zpomalování tempa propadů hospodaření v průběhu června až srpna oproti období března až května,“ uvedl úřad. Loni ke konci srpna byl schodek 15,4 miliardy korun.
Příjmy rozpočtu ke konci srpna meziročně klesly o 40,4 miliardy na 929,4 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení se snížily meziročně o 55,7 miliardy na 790,5 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 174,5 miliardy na 1,16 bilionu korun.
Nejzřetelněji klesly daňové příjmy bez pojistného a to o 41,5 miliard korun. Inkaso vylepšovaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů s nárůstem o 17,7 miliard. Tempo růstu celkových výdajů ve výši 17,7 procent zůstalo na podobné úrovni jako na konci června a července. Objemově výraznější běžné výdaje rostly pomaleji, dynamiku celkových výdajů táhly kapitálové výdaje.
Zdroj: Ministerstvo financí
Nejvyšší změny dosáhly sociální dávky, vzrostly o 50,5 miliardy korun. Kromě dopadů valorizace důchodů o 22,7 miliard, navýšení rodičovského příspěvku o 9,4 miliard či příspěvku na péči, který přičetl tři miliardy, vzrostla o 13,4 miliard i výplata dávek nemocenského pojištění. Rozhodující roli hrálo o 8,7 miliard navýšené ošetřovné následované nemocenským se 4,3 miliardami korun. Dávky v nezaměstnanosti vzrostly o 1,6 miliard korun.
Sněmovna kvůli dopadům šíření koronaviru 8. července zvýšila letošní schodek rozpočtu na pět set miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.
