Byl průběh závodu takový, jaký jste očekávali?
Ze začátku jsme si mysleli, že se pole roztrhá ještě víc, ale vždycky se zase sjelo. Možná jsme k tomu měli víc využít větru, který tehdy foukal, to jsme lehce protaktizovali. Potom jsme se domluvili (jezdci z 1. a 2. divize i někteří další cyklisté), složili jsme se na špici a během jednoho kola jsme sjeli dvě a půl minuty na únik. Snažili jsme se ten závod udělat těžký i hezký.
Tour de France míří do Čech. Účastnit se můžete i vy a u nás výhodně |
Načež vás v předposledním kole zbylo ve vedoucí skupině třináct, z toho šest cyklistů Elkovu.
To už bylo trošku náročnější. Tak jsme kluky z Elkovu nechali, ať si něco odpracují sami. Sem tam nám nastoupili a my je museli sjíždět. Ale byl to vážně pěkný závod. Také náročný, kolem 3000 výškových metrů.
Navíc v závěru začalo pršet.
A dost to klouzalo. V posledním prudkém kopci pak zkoušel ujet Pepa Černý.
Nevystartoval jste po něm.
Byli jsme domluvení, že po sobě úplně nepůjdeme.
Všichni jezdci z worldtourových týmů plus Petr Vakoč a Daniel Turek tentokrát na trati zjevně spolupracovali.
Jo, dohodli jsme se, že se pokusíme, aby vyhrál někdo z nás. Ovšem i kluci z Topforexu Lapierre (třetidivizní česká stáj, zaměřující se na cyklisty do 23 let) jeli výborně.
Však jste jim během závodu na trati i radil.
Každý rok mi lidé z Topforexu na republice pomáhají se zázemím, všechno tu pro mě zařídí. Jsem rád, že jim na oplátku mohu předat nějaké zkušenosti. Byli dnes vážně výborní a málem jim to vyšlo i na titul, když v posledním kole po Pepovi Černém zaútočil i Kuba Bouček. Ale potom jsme se zase sjeli a došlo na spurt.
Adam Ťoupalík se předtím dlouhé kilometry vytrvale držel za vaším kolem. Cítil jste ho tam?
Věděl jsem o něm, že čeká na příležitost. Neočekával jsem ale, že v koncovce pojede na tak dlouhý spurt. Myslel jsem si, že zaútočí až později, trochu jsem na to i spoléhal. Lehce jsem zvolnil, aby šel Adam přede mne a jel spurt ze špice, jenže on ho začal dříve než já. Hned jsem po něm vyrazil, ale vzdálenost mezi námi už zůstala.
Hlídal jste si v koncovce jen Ťoupalíka?
I Petr Vakoč tam zkoušel nastupovat, ale toho jsem vyloženě sjíždět nechtěl.
Bývalý cyklokrosař Ťoupalík je letošním šampionem, vy už máte ze silnice tituly dva. Takže cyklokrosaři teď budou vládnout?
Vypadá to tak... Asi budu muset jezdit víc krosů. (směje se)
Loni a předloni jste byl z přečíslovací taktiky Elkovu na domácím šampionátu poněkud otrávený. Ale letos zjevně nemáte k takové náladě důvod.
Ne, letos žádný není. Pěkně jsme si zazávodili. Věděl jsem, že Elkov to Adamovi dobře rozjel a že Adam bude na spurt mým největším soupeřem. Říkal jsem si: Bude to mezi námi 50 na 50.
S přibývajícími pokusy získat opět dres českého mistra jeho hodnota ve vaší mysli roste, že?
To ano. Každý chce ten dres vozit po závodech. Letos si ho Sisr (loňský vítěz) kvůli závodní pauze bohužel moc neužil. Adam si ho teď snad užije víc.
Co jste mu říkal, když jste se bavili před vyhlášením vítězů?
Že předvedl výborný dlouhý spurt, kterým mě překvapil. Pogratuloval jsem mu, že si ten titul zaslouží.
Mohl by mu pomoci k cestě ze třetí divize výš?
Výkonnost na posun nahoru má, i když něco jiného je jezdit republikové závody a pak ty worldtourové. Pokud dostane šanci, mohl by se i v nich prosadit. Kdyby předloni zůstal v Corendonu (dnešní Alpecin Fénix, tým 2. divize, za který jezdí Mathieu van der Poel a Petr Vakoč, kde však Ťoupalíkovi neprodloužili smlouvu), možná by si ho ve světě všimli víc. Třeba mu teď ten titul opravdu pomůže.