Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv„Často se debatuje covid-19, a je to logické, z pohledu somatické medicíny, tedy jak fungují epidemiologové a podobně. Zapomíná se ale na oblast duševního zdraví,“ řekl na úvod tiskové konference ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Problematiku duševního zdraví označil za jednu z nejdůležitějších.
Představil nové statistiky zhoršení stavu duševního zdraví Čechů po dobu omezení pohybu osob. Speciálně zřízená linka zaměřená na pomoc lidem v době koronavirové krize podle něj odbavila 2 600 hovorů, přes třicet procent z nich byla intervence u lidí s psychickými problémy.
„Linka řešila skutečně krizové situace a v některých situacích zabránila i spáchání sebevražd,“ řekl Vojtěch.
Během koronavirové krize se podle něj zvýšila frekvence duševních chorob, riziko sebevražd i konzumace alkoholu u lidí, kteří již před krizí nadměrně pili. „Z dostupných analýz vyplývá, že nouzový stav nepůsobil na všechny uživatele návykových látek stejně. U těch, kteří konzumují návykové látky často a ve větším množství, došlo pravděpodobně ke zvýšení míry užívání. Prozatím se jeví, že se to týká uživatelů alkoholu, sedativ, ale i konopí,“ potvrdila pro iDNES.cz národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.
Riziko sebevražd se během krize zvýšilo třikrát, počet lidí trpících depresí také. Počet úzkostných poruch se zvýšil dvakrát.
To ukazují i data Linky bezpečí, která reflektují i vývoj výskytu psychických problémů u dětí. „Z čísel se ukazuje, že výrazné bylo i zhoršení stavu u dětí. Sledujeme až třicetiprocentní nárůst závažných témat, jako je sebepoškozování a problémy v rodinách, tedy nějaké domácí násilí,“ uvedla zakladatelka organizace Nevypusť duši Marie Salomonová.
1 300 sebevražd ročně
Rada kromě dopadu epidemie koronaviru řešila i Národní akční plán prevence sebevražd. Předseda Výkonného výboru pro implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Ivan Duškov uvedl, že v České republice ročně spáchá sebevraždu asi 1 300 lidí, což je mírně nad evropským i celosvětovým průměrem.
„Data Světové zdravotnické organizace nás spravují o tom, že pokusů je asi dvacetinásobek,“ dodal Duškov.
Počet závislých na alkoholu
|
Sebevražda je podle něj druhou nejčastější příčinou smrti mladých lidí mezi 20 a 29 lety věku. Počet se přitom podle něj stále přibližuje k první příčině, kterou jsou autonehody.
„Zahraniční zkušenost ukazuje, že stačí skutečně málo. Je to o nějaké edukaci, meziresortní spolupráci,“ dodal Duškov.
Duškov také poukázal na fakt, že sebevražd, psychických nemocí i třeba problémů se závislostí přibylo i při minulé ekonomické krizi. Jeho slova ostatně potvrzuje i Pavel Mohr, předseda Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
„Zatím je příliš brzy hodnotit trendy, ale to, co lze na základě výsledků studie NUDZ, zkušeností z předchozích krizí a údajů ze zahraničí očekávat, je nárůst depresivních a úzkostných poruch, poruch vznikajících v důsledku stresu, zneužívání návykových látek, sebevražednosti,“ vyjmenoval pro iDNES.cz Mohr.
Duškov také uvedl, že Rada by měla spolupracovat i třeba se Správou železnic na kontrole míst, kde často k sebevraždám dochází. „Kritická místa musíme více regulovat, musíme zamezit vstupu,“ vyjmenoval.
Místopředseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Martin Anders poukázal i na roli médií při prevenci sebevražd. „Existuje jakýsi fenomén nápodoby. Pokud je o sebevraždě referováno určitým způsobem, vede to ke zvýšení jejich počtu a nápodobě,“ řekl.
Poukázal přitom na případ Vídně. Tam se podle něj domluvili vědci s novináři na specifickém stylu informování o sebevraždách skokem pod metro. „Dostali se tak na nulu,“ upozornil Anders.
Krize ukázala nedostatky
Krize podle Vojtěcha ukázala potřebu reformy duševní péče. „Chybí krizová centra, kde člověk dostane i medikaci a podobně,“ řekl. Nyní jich je pouze pět. Podle rozhodnutí rady by přitom mělo být alespoň jedno v kraji.
Problémem přitom není jen fakt, že je těchto center málo. Tato centra totiž měla podle zakladatelky organizace Nevypusť duši Marie Salomonové zavřeno. „Když se jmenují krizová, měla by být v krizových situacích dostupná,“ podotkla Salomonová.
To vnímá jako problematické i Vojtěch. „Mají sloužit jako místo akutní péče. Pokud byla zavřena, nesmíme dopustit, aby se to opakovalo. Lidé pak nemají kde pomoc najít,“ řekl.
Rada vlády pro duševní zdraví koordinuje politiku duševního zdraví v rámci mezinárodních vztahů a řídí implementaci strategických dokumentů pro tuto oblast.
