Na konci května představila starostka holandského hlavního města Femke Halsemaová plán, jehož cílem je vrátit historickému centru Amsterdamu rovnovážné postavení turistů a místních obyvatel. Ačkoli samo o sobě má město kolem 850 tisíc obyvatel, ročně jej navštíví víc jak osm milionů lidí z celého světa.
Podle Halsemaové je Amsterdam až příliš závislý na turismu. Z historického centra chce vystrnadit obchody se suvenýry, kavárny s marihuanou i vykřičené domy, kterými se přístav proslavil, a nahradit je kancelářemi, byty a obchody, jež by sloužily místním obyvatelům. Jako opatření starostka navrhuje odkupovat nemovitosti či omezovat povolení na pronájem bytů.
Pár dní před tím, než koronavirus dorazil do země tulipánů, si Halsemaová nechala vypracovat průzkum, podle kterého by třetina turistů ze zahraničí nejspíš nenavštívila Amsterdam, pokud by jim město zakázalo kupovat marihuanu v místních coffee shopech.
Amsterdam je díky tolerantnímu přístupu k lehkým drogám a sexuální turistice sedmým nejnavštěvovanějším městem v Evropě. Pandemie koronaviru dokázala to, o co se tamní konzervativní politici snaží už delší dobu - omezila cestovní ruch na minimum.
Právě místním úřadům se v tomto ohledu povedlo dělat dosud jen drobné krůčky. V roce 2019 bylo v Nizozemí 570 coffee shopů, z toho třetina v hlavním městě. Přitom v roce 2005 jich web Statista napočítal 729.
Amsterdam přemýšlí, jakým městem chce být
„Bod zvratu přišel v roce 2014,“ uvádí Geerte Udo, výkonná ředitelka společnosti amsterdam&partners, jejímž úkolem je město propagovat. „Všichni si začali uvědomovat, že (v případě turismu) neplatí ‚čím víc tím líp’. Turistické služby se pro některá místa Amsterdamu staly holým účelem.“ Aby město dokázalo, že masám turistů neholduje, odstranilo v roce 2018 velký nápis „I love amsterdam“ na náměstí před muzeem Rijksmuseum, u kterého se návštěvníci fotili.
Majitelé coffee shopů na věc nahlížejí jinak. Jedním z nich je Paul Wilhelm, který se může pyšnit tím, že se v jedné z jeho kaváren točila scéna filmu Dannyho parťáci 2 s herci Bratem Pittem a Mattem Damonem. Wilhelmovy kavárny přišly během předešlých dvou měsíců o padesát procent zisku. Podle něj by si místní úřady měly dát pozor na to, aby při omezování coffee shopů nezašly příliš daleko. Prodej marihuany by se kvůli restrikcím mohl přesunout do ilegality.
„Coffee shopy přitahují turisty. Tito lidé si zde rezervují hotel, navštíví restauraci a podniknou okružní cestu lodí po kanálech. Jednoduše řečeno zde utrácí peníze. Ekonomická situace bude v nadcházejících letech velmi těžká. Nelze Amsterdam proměnit na idylickou malou vesnici a zároveň zůstat ekonomickou metropolí,“ poznamenává Wilhelm.
Domy rozkoše mohou otevřít až v září
Dalším problematickým tématem Amsterdamu je takzvaná čtvrť červených luceren - středověká část města De Wallen, kterou si pro své podnikání zabraly vykřičené domy. Zhruba tři sta červeně nasvícených oken láká sexuální turisty už od roku 2000, kdy Holandsko prostituci legalizovalo.
Avšak mnoho sexuálních pracovnic svou profesi před úřady nepřiznává ani v roce 2020. Důvodem může být sociální stigma, které ve společnosti přetrvává, nebo fakt, že nemají příslušné licence potřebné k vykonávání problematické profese, píše The New York Times.
Mnoho z nich tak v současné situaci nemůže žádat stát o finanční pomoc. Zatímco se jiné podniky v Holandsku otevírají, nevěstince mají zůstat zavřené až do září. Ani potom však tržby nebudou dosahovat stejných hodnot, jako v dobách před pandemií. Vykřičené domy očekávají třicetiprocentní zisky v porovnání s původními předpoklady.
Sexuální pracovnice se proto vrací zpátky do východní Evropy, odkud často pochází, nebo pracují ilegálně. Nepříznivá situace vykřičených domů by mohla poskytnout příležitost městu odkoupit je a místa pronajmout podnikům, které by spíš vyhovovali místním než nadšeným sexuálním turistům.
Jak ale poznamenává Bloomberg, pokladna tamější samosprávy je už nyní téměř vyčerpaná. S koupí nevěstinců navíc město nemá dobrou zkušenost. Před deseti lety odkoupila radnice sto takových podniků v centru města, v té době však o chytrý krok nešlo. Ceny nemovitostí totiž následně klesaly a v místech bývalých domů rozkoše si jen málokterý podnik chtěl zřídit kanceláře.
To by se nyní mělo změnit. Již na konci dubna si jedna z nejúspěšnějších nizozemských fintech firem Adyen NV pronajala sedmnáct tisíc čtverečních metrů v historickém centru pro kancelářské účely.
