Návrh na zvýšení schodku z 200 na 300 miliard korun předložila vládě ministryně financí Alena Schillerová. Deficit se přitom na papíře kvůli pandemii koronaviru navyšoval už před měsícem.
„Navyšujeme kompenzační bonus, budeme určitě pokračovat v programu Antivirus, připravujeme podporu dohodářů... Všechna tato opatření budou vyžadovat peníze,“ osvětlila Schillerová na pondělní tiskové konferenci po schůzi vlády.
Plánovat škrty přitom podle Schillerové prozatím nemá smysl. Jen by se kvůli tomu podle ní na vládě ministři pohádali o něco, co současný problém stejně nevyřeší. Navýšení deficitu je tak jediným možným řešením.
Pondělní navýšení rozpočtu tak nemusí být poslední, tvrdí někteří ekonomové.
„Ani to s vysokou pravděpodobností nebude konečná,“ komentoval plánovaný deficit již odpoledne hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. „ Jenom výpadky daňových příjmů pravděpodobně dosáhnou stovek miliard korun a nová opatření také nebudou zadarmo,“ uvedl.
Připouštěl však, že plánování v této nejisté době je velice ošemetné a není možné říci, jaký bude finální účet za pandemickou krizi. „Je tedy dobře, že na trhu shání peníze ‚do zásoby’. Jen uplynulý týden ministerstvo na trzích sehnalo skoro 90 miliard korun a díky zrychlenému prodeji dluhopisů si tak od začátku roku půjčilo již přes čtvrt bilionu korun,“ dodal.
Také hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček předpokládá, že bude konečný účet kvůli koronaviru vyšší. „Existují rizika, že dojde k dalšímu zhoršení bilance v řádu desítek miliard korun,“ domnívá se.
Tuto možnost opatrně připouští také ekonom Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Ministerstvo financí postupuje ‚salámovou metodou‘ postupného navyšování letošního schodku, aby skokovým jednorázovým navýšením, třeba hned v rozsahu 300 miliard korun, nevyděsilo veřejnost a nenahrálo na smeč opozici. Přitom rozhodně nelze vyloučit, že bude muset i schodek 300 miliard ještě navyšovat,“ napsal v komentáři.
I kdyby se však schodek zastavil na čísle 300 miliard, šlo by historicky o nejhorší deficit. Zatím největší „sekeru“ vláda svým hospodařením zatnula v krizovém roce 2009, kdy schodek dosáhl 192,4 miliardy, neboli 4,4 procenta tehdejšího HDP. Současná prognóza ukazuje horší vývoj absolutně i procentuálně.
| rok | schválený schodek | skutečnost |
|---|---|---|
| 2005 | -83,6 | -56,4 |
| 2006 | -74,4 | -97,3 |
| 2007 | -91,3 | -66,4 |
| 2008 | -70,8 | -19,4 |
| 2009 | -38,1 | -192,4 |
| 2010 | -162,7 | -156,3 |
| 2011 | -135 | -142,8 |
| 2012 | -105 | -101 |
| 2013 | -100 | -81,3 |
| 2014 | -112 | -77,8 |
| 2015 | -100 | -62,8 |
| 2016 | 70 | -61,8 |
| 2017 | -60 | -6,2 |
| 2018 | -50 | 2,9 |
| 2019 | -40 | -28,52 |
| 2020 | -200 (-300 návrh MF) | |
| Zdroj: Ministerstvo financí | ||
Senát zamítl změnu zákona o rozpočtové odpovědnosti:
