Specializovaná unijní skupina East StratCom Task Force, která dezinformace a lživé zprávy dlouhodobě odhaluje a monitoruje, zaznamenala za poslední čtyři měsíce přes tisíc nových dezinformačních případů, které se šíří prostřednictvím ruských dezinformačních „kiosků“, médií a sociálních sítí. Více než pětina z nich se týká šíření nového koronaviru a pandemie COVID-19.
Jedním z prvních případů je konspirační teorie, že „čínský koronavirus byl pravděpodobně vytvořen v bio-laboratořích NATO“, zaznamenaný už 22. ledna na běloruské verzi ruského státního dezinformačního webu Sputnik.
Severoatlantická aliance vybrala pět nejfrekventovanějších dezinformací a lživých tvrzení a označila je za „ruské mýty“. Ministři obrany členských zemí NATO se ve středu během mimořádné schůzky dohodli, že boj proti dezinformacím zintenzivní.
Mýtus 1: Covid-19 povede k rozpadu NATO
Aliance již třiceti států existuje přes 70 let a snaží se neustále přizpůsobovat novým hrozbám a výzvám. Představitelé NATO opakovaně deklarují, že se zdravotní krize nesmí stát bezpečnostní a že šíření koronaviru nijak neohrožuje operační schopnosti spojenců.
Důkazem jsou pokračující operace v Afghánistánu a Iráku, předsunutá vojenská přítomnost v Pobaltí a Polsku, zajišťování ochrany vzdušného prostoru pobaltských republik a Islandu, námořní operace ve Středomoří a další. Aliance přijala řadu přísných opatření k zabránění šíření viru. O soudržnosti pak svědčí vzájemná pomoc mezi spojenci v podobě zásilek zdravotnického materiálu, vybavení a ochranných pomůcek, úzce koordinovaná aliančními agenturami a využívání letounů strategické přepravy NATO.
Mýtus 2: NATO nedokáže podpořit spojence v boji proti covid-19
Aliance jako organizace hned od počátku koordinuje vzájemnou pomoc mezi jednotlivými spojenci prostřednictvím několika svých agentur. Například centra EADRCC pro řešení krizí. To v současnosti pomáhá zajistit důležité vybavení pro dvanáct členských i partnerských zemí.
K letounům Ruslan máme přístup jen díky NATO, říká někdejší šéf letectva |
Prostřednictvím aliančního programu SALIS, který umožňuje přístup k ukrajinským velkokapacitním transportním letounům Ruslan, si například právě Česko nechalo dopravit první velké zásilky ochranných pomůcek z Číny.
Vrchní velitelství sil NATO zase aktivovalo pro letouny se zásilkami zdravotnického materiálu nad Evropou takzvané „rychlé trasy“. Letouny s volacími znaky NATO tak mají na nebi přednost a využívají nejkratší možné trasy bez zbytečných administrativních úkonů.
Během uplynulých pár týdnů spojenecké vojenské letouny v rámci aliančního programu krizové spolupráce podnikly už přes stovku letů převážně se zdravotnickými vybavením. Právě strategická letecká přeprava se tak ukázala jako bezkonkurenční nástroj, díky němuž jsou stovky tun materiálu směrovány rychle a efektivně do zemí, které to naléhavě potřebují.
Vojáci také vystavěli pro akutní potřeby 25 polních nemocnic, zajistili přes 25 tisíc lůžek pro ošetřování nemocných a přímo do boje s nákazou bylo nasazeno přes 4 tisíce armádních lékařů a zdravotníků.
Mýtus 3: Covid-19 je zbraň vytvořená NATO
„NATO je obrannou aliancí a slouží k ochraně téměř miliardy našich občanů,“ uvádí se v prohlášení Aliance. Světová zdravotnická organizace (WHO) i všechny zatím dostupné důkazy tvrdí, že nový koronavirus způsobující covid-19, má přirozený původ u zvířat a není vytvořeným virem. Nedávná analýza genomové sekvence SARS-CoV-2 nezjistila žádné důkazy o tom, že virus byl vyroben laboratorně nebo jinak uměle upravován.
Nehledě na skutečnost, že koronavirem nejvíce zasažené země v čele s USA, Itálií, Španělskem, Německem, Francií či Británií by jako členské státy NATO byly samy proti sobě.
Mýtus 4: Cvičení NATO rozšiřují virus
Od propuknutí nákazy NATO zavedlo robustní opatření k omezení šíření koronaviru a minimalizaci rizik pro civilní zaměstnance i vojáky. Řada velkých cvičení byla předčasně ukončena, pozastavena, omezena nebo zrušena. Například cvičení v Norsku, kde se několik případů nákazy objevilo. Omezeno na minimum bylo také největší letošní cvičení Defender Europe, během kterého chtěly Spojené státy do Evropy původně vyslat až 20 tisíc vojáků.
Mýtus 5: NATO upřednostňuje vyšší výdaje na obranu na úkor zdravotní péče
Na zvyšování výdajů na obranu se před časem dohodly všechny členské státy NATO. Organizace či centrála jako taková svým členským zemím v tomto ohledu nic nenařídila a ani nařídit nemůže.
Rozhodnutí jsou totiž přijímána kolektivně na základě všeobecného konsenzu, tedy s návrhem musí souhlasit všichni jednotliví členové. Ke zvyšování výdajů na obranu se zavázaly opakovaně všechny členské země včetně České republiky. A to na úrovni národní (vláda), tak i mezinárodní během summitů NATO a pravidelných zasedání ministrů obrany a zahraničí.
Nejde armádě kvůli koronaviru vzít peníze, míní Metnar. Hájí kyberválečníky |
Naposledy ve středu ministři obrany během schůzky potvrdili, že navzdory krizi je potřeba pokračovat ve zvyšování výdajů na obranu k dohodnuté hranici 2 procent HDP (Hrubého domácího produktu), protože bezpečnostní hrozby a výzvy během pandemie nezmizí.
Dohodnutá dvouprocentní hranice HDP na obranu je jistým vodítkem, které v zásadě slouží jako ukazatel politické vůle dané země přispívat ke společné kolektivní obraně. Nejde o platbu do rozpočtu NATO jako organizace na její provoz, ale o investice do vlastní armády.
V demokratických zemích je nastavení státního rozpočtu velmi složitým politickým procesem odrážejícím sociální potřeby i národní politické priority. Jen namátkou, například v roce 2017 Británie vynaložila na veřejné zdravotnictví 9,6 procenta HDP a podle údajů OECD ve stejném roce činily výdaje na zdravotnictví ve Francii 11,3 procenta HDP.
Ukazuje se, že investice do obrany jsou velmi užitečné i při řešení zdravotnických krizí, jak potvrzuje nasazení vojáků při zvládání šíření nákazy prakticky ve všech zemích.
Jen namátkou, ve Španělsku je nasazeno do boje s koronavirem přes sedm tisíc vojáků. Vojenské schopnosti, do nichž spojenci investovali – od letecké přepravy přes zdravotníky, logistiku a další, jsou tak velmi důležité a užitečné. „Je důležité, abychom i nadále investovali do našich ozbrojených sil, nikoli na úkor veřejného zdraví, ale aby naši lidé a naše národy byly v bezpečí,“ uvedla v prohlášení Aliance.
