Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv„Bylo to skvělé, opravdu. Byla jsem plná vzrušení a cítila jsem se dobře,“ popsala stanici CNN své pocity z možnosti znovu trénovat venku profesionální atletka Irena Gillarová. Češi mohou od minulého týdne sportovat bez roušky či si zajít do nově znovu otevřených železářství, hobbymarketů či stavebnin.
Stanice CNN zmiňuje Česko jako jednu z mála evropských zemích, které začaly s uvolňováním karanténních omezení. Těmi dalšími jsou Rakousko, Norsko a Dánsko.
V plánu je mají i Polsko a Slovensko. Island oznámil, že od 4. května se k normálnímu provozu vrátí školy, které dosud pracovaly v omezeném režimu. Kromě toho se budou moci opět otevřít už týdny zavřené univerzity a vysoké školy.
K překvapivému zmírnění přísných opatření přistoupilo Španělsko, když umožnilo pracovníkům na stavbách a ve fabrikách se vrátit do práce. A v Itálii, která jako Španělsko patří mezi evropské země nejvíce postižené nákazou, se otevřely dveře některých menších obchodů jako jsou knihkupectví, papírnictví či prodejny dětského oblečení.
Otevřené obchody a školy
Rakousko bylo jednou z prvních evropských zemí, která oznámila, že mírně uvolní karanténu. Rakouský kancléř Sebastian Kurz dodržel svá slova a po Velikonocích vláda otevřela obchody nabízející jiné než nezbytné zboží.
PŘEHLEDNĚ: Rozvolňování na etapy. Kdy otevřou obchody, školy a hospody? |
Od úterka Rakušané mohou do menších obchodů s prodejní plochou do
Vláda vyzývá občany, aby nepolevovali v ostražitosti a dbali všech protivirových nařízení jako je povinnost roušky a neshlukovat se. Podle Kurze uvolňování musí probíhat „krůček po krůčku“, přičemž vždy je třeba vyhodnotit, zda se tím nenapáchaly či nenapáchají škody v boji proti koronaviru.
K opatrnosti nabádá i dánská premiérka Mette Frederiksenová. „Jestliže bychom znovu otevřeli Dánsko příliš rychle, riskujeme příliš ostrý nárůst infekcí. Potom bychom museli znovu zavřít,“ řekla.
Dánsko od středy po měsíci otevírá školy a školky pro děti mladší dvanácti let. Chce tím ulehčit rodičům, kteří se budou moci více soustředit na práci. Ne všichni s tím ale souhlasí. Facebooková skupina „Moje dítě by nemělo být pokusné morče pro covid-19“ má přes 35 000 příznivců.
Vše o koronaviru
|
Jako v Rakousku ani v Dánsku není jasné, kdy se otevřou restaurace. Vláda rozhodla, že do desátého května zůstane v platnosti zákaz shromažďování více jak deseti lidí a též zůstanou zavřená kina, nákupní centra či církevní služby.
K otevření škol, ačkoliv o něco později než jeho skandinávský soused, se chystá i Norsko. Od dvacátého dubna se otevřou školy, o týden později i školy pro žáky, kteří chodí do první až čtvrté třídy. „Naše ambice je, aby se všichni studenti nějak vrátili do školy před létem,“ uvedla norská premiérka Erna Solbergová.
Od 20. dubna též budou moci svou činnost znovu provozovat psychologové a psychoterapeuti. Od 27. dubna se k nim přidají i kadeřnice, specialistky na péči o pleť a další profese, kde dochází k vzájemnému kontaktu, píše server The Local.
Naděje pro Západ
Podle Petra Drobace, odborníka na globální zdraví z Oxford Saïd Business School mají všechny uvedené země něco společného. Byly jedny z prvními v Evropě, které se ihned po objevení koronaviru v Evropě rozhodly zavést přísná karanténní opatření.
Lidé častěji nenosí roušky. Uvolnění nebyla dobrá cesta, připustil Hamáček |
Norsko dvanáctého března zavřelo hranice pro zahraniční návštěvníky, školy, restaurace a zakázalo veřejné shromažďování. Dánsko ve stejný den též zavřelo hranice a ve tentýž týden přistoupilo ke stejným karanténním omezením jako Norsko. Jejich postup je v přísném kontrastu s více ležérním přístupem Švédska, které výraznější omezení běžného života Švédů zatím jen zvažuje.
Rychle též postupovaly Rakousko a Česko. Všechny uvedené země hlásí, že se jim daří zmírňovat nárůst počtu nakažených a jsou proto schopny lehce uvolnit opatření. Drobac je považuje za „důležité a nadějeplné příklady“ pro Západ, uvádí stanice CNN.
Další odborníci však varují, že otevírání může vést k nezamýšleným, negativním důsledkům jako je vytvoření druhé vlny epidemie. „Uskutečňují experiment,“ řekl serveru Vox Martin McKee, expert na evropské veřejné zdraví z London School of Hygiene and Tropical Medicine. „To nemusí být špatná věc, ale jako jakýkoliv jiný experiment, jsou s ním spojena rizika.“
Podle McKeeho by se země měly při uvolňování řídit následnými kritérii. Zaprvé, musí klesat křivka úmrtnosti. Zadruhé, by mělo být dosaženo toho, že reprodukční číslo bude v průměru jedna či klesne pod nulu, tj. že virus se bude přenášet na jednu či žádnou osobu. Zatřetí, vláda musí mít spoustu přesných údajů o tom, kdo je nakažený a kdo s ním byl v kontaktu.
