V jordánské metropoli Ammánu se v sobotu 21. března rozezněly sirény, aby připomněly obyvatelům začátek zákazu vycházení avizovaného několik dní předem. Zákazu daleko striktnějšího, než zavedla kterákoli jiná země.
Obyvatelé pod pohrůžkou až roční vazby nesměli ven, ani do supermarketu či lékárny. Na začátku března přitom stejně jako ve velké části světa nebyl podle studentky Karoliny Hušákové, která je v zemi na studijním pobytu, nejmenší náznak, že by vláda plánovala podobná opatření.
„Všichni jsme sledovali dění v Evropě. Vzhledem k výskytu jediného případu v zemi to v té době nevypadlo nijak hrozivě. Preventivně se uzavřely pozemní hranice, ale to bylo vše. Ale čím déle se nic nedělo a byl pořád jenom jeden případ, tím víc jsme začínali podezřívat vládu, že neříká všechny informace,“ popisuje studentka ještě poklidný začátek března.
Koronavirus v Jordánsku |
„Asi v půlce března vyhlásili najednou zavření všech škol od neděle na dobu dvou týdnů (v Jordánsku začíná týden nedělí, volno je v pátek a v sobotu, pozn. red.), uzavření letiště od úterý a mírnější karanténu od středy. Takže to bylo všechno velmi rychlé, v průběhu týdne potom vyhlásili od následujícího víkendu povinnou karanténu už pro úplně všechny a s tresty, povolali armádu a de facto vyhlásili nouzový stav,“ vypráví Hušáková.
„Takže vlastně první nakažený vůbec nic neznamenal, vláda pravděpodobně po tu dobu prvních dvou týdnů v březnu vymýšlela efektivní plány, jak bojovat s koronavirem a pak je jenom uvedla v krátké době v platnost. Možná o to větší šok to byl pro hodně velkou část populace, že to bylo tak náhlé,“ dodává.
Za porušení karantény až na rok do vězení
Po vyhlášení karanténních nařízení nastala panika a lidé stáli několikahodinové fronty v pekárnách a supermarketech. „Já jsem se nedostatku jídla nebála, měla jsem nakoupeno dost. Pro zásoby jsem vyrazila už po ohlášení zavřených škol, takže pár dní předtím. Podvědomě jsem asi tušila, že se to zhorší,“ popisuje Hušáková.
Karolina Hušáková |
„Tady je totiž vždycky riziko, že něco nebude fungovat, tak jak by člověk čekal, takže už jsem po dvou měsících byla docela připravená na cokoliv, co vymyslí,“ dodává studentka s úsměvem.
„První den karantény, to už mi připadá tak dávno, že ani nedokážu přesně říct. Vím jistě, že dopoledne jsem měla online zkoušku z arabštiny a odpoledne jsem si pravděpodobně četla materiál na další kurz,“ vzpomíná studentka na první sobotu v povinné celoplošné karanténě.
V úterý poté se počet těch, které strážci pořádku zatkli pro porušení vládních nařízení, vyšplhalo na 800. Zatčeným hrozí až roční vězení. „Je s nimi zahájeno správní řízení, záležitost ale většinou končí zaplacením kauce,“ vysvětluje Hušáková. Pokud někoho chytí v autě, vozidlo mu zabaví a odvezou na vyhrazené parkoviště. Tam si ho po uplynutí jednoho měsíce může po zaplacení všech náhrad vyzvednout.
„Po čtyřech dnech zavedli prodej chleba za 1 jordánský dinár (asi 35 korun, pozn. red.), který rozvážely místní autobusy doprovázené policií a armádou,“ vypráví Karolina a podotýká, že v lepších čtvrtích lide dodržovali rozestupy a v klidu si ho kupovali, zatímco v chudších se lidé skoro prali a v davech obklopovali autobus. „Takže to nebyla nejlepší taktika, ale zase je nemohli nechat o hladu.“
Koronavirus ve světě |
Vláda měla lépe zabránit panice
Během dalších dnů otevřely lékárny, které měly povoleno rozvážet léky pacientům domů, a asi po týdnu od začátku karantény otevřely lokální obchody s potravinami, pekárny a trhy s ovocem a zeleninou. „Samozřejmě všechny za přísných hygienických podmínek. Policie a armáda se co nejvíce snažila dohlížet. Pokud majitel nebo zaměstnanec porušil opatření, obchod zavřeli.“
Lidé si tedy od té doby mohou jít nakoupit mezi 10. a 18. hodinou, ale pouze ti od 16 do 60 let, a to pouze pěšky a s ochrannými pomůckami. Obchody často mají gely a rukavice volně k dispozici. Pořád platí i možnost objednat si přes telefon nebo online přes aplikace dovážku až do domu.
„Bohužel ale nikdo od první chvíle v karanténě nevěděl, kdy a jak se zase dostane k nákupu potravin a léků. Lidé sice mohli volat na 911 nebo speciální linky, ty byly ale často přetížené. Určitě velká část lidí byla nervózní a bála se,“ vypráví a podotýká, že v tomhle vláda pochybila. „Měli sdělit veřejnosti, jak se dostanou k základním potřebám během karantény. Zabránili by tak davové panice před jejím začátkem,“ uzavírá.
Strážci pořádku stále zatýkají neposlušné
Zatýkání a zabavování aut probíhá i nadále, každý den úřady zkonfiskují zhruba pět set aut a zatknou kolem tisíce lidí, kteří porušují podmínky karantény. Auta a dodávky mohou používat pouze lidé se speciálním povolením, jejichž profese to vyžadují. „To je zhruba 15 procent původního množství v dopravě. V každém městě jsou na větších křižovatkách check pointy, stejně tak na všech výjezdových cestách z měst a mezi regiony,“ uvádí Hušáková.
Prozatím to vypadá, že nejméně do konce Ramadánu (Ramadán trvá od 24. dubna do 23. května, pozn. red.) bude situace stejná. „Provádějí se už druhý týden náhodná testování ve všech oblastech a regionech, aby úřady odhalily i případy, které třeba nemají symptomy, a mohly s jistotou říct, které části země jsou úplně bez koronaviru, tedy že mají nula případů za 14 dní testování,“ přibližuje nastolená opatření Hušáková. Pokud bude více sousedících regionů bez koronaviru, povolí větší pohyb mezi nimi, ale pouze lidem s povolením, jejichž profese to vyžadují.
Vše o koronaviru
|
„Zároveň úřady oznámily, že návrat do normálu proběhne, až bude nula nových případů 14 dní po sobě, což ale mnoha lidem připadá nemožné. Myslím, že tuhle přísnou variantu ještě přehodnotí,“ míní studentka.
Jordánsko za celou dobu evidovala celkem 397 případů nákazy, 235 uzdravených pacientů a 7 úmrtí, uvádí server Wordometers. „Aktuálně je 155 aktivních případů a každý den číslo zhruba o 10 až 20 klesá, protože se hodně lidí uzdravuje a počet nových případů je nízký. Situace tedy vypadá nadějně,“ uzavírá studentka.