Opatření vlády nejvíce dopadají na služby, tedy maloobchod kromě potravin, letectví a dopravu, restaurace nebo ubytování.
„Šíření koronaviru a následné rozhodnutí vlády můžou za faktické vymazání činnosti cestovních kanceláří, stravování, ubytování, letecké dopravy, kulturní a sportovní činnosti z odvětvové mapy české ekonomiky. Dále byly dramaticky poznamenány maloobchod, osobní pozemní doprava a řada služeb pro domácnosti. Odhaduji, že uvedená opatření stojí českou ekonomiku dvě miliardy korun denně v nerealizované přidané hodnotě,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Preventivní opatření vlády tvrdě dopadla podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské především na obory, které se podílejí zhruba devíti až deseti procenty na ročním výkonu české ekonomiky a jejich roční tržby přesahují 500 miliard korun.
„Lze říci, že každý pracovní den vyjma svátků toto opatření stojí českou ekonomiku až 1,5 miliardy korun na produkci. Lidské životy a zdraví jsou ale samozřejmě důležitější,“ uvedla.
ČNB spěchá ekonomice na pomoc. Snížila úroky a je připravena pokračovat |
Analytici dále upozornili, že do budoucna by mohlo mít pro ekonomiku zásadní dopad přerušení výroby ve Škodě Auto, která kvůli koronaviru zvažuje karanténu. Firma se přitom podílí na českém hrubém domácím produktu zhruba pěti procenty, upozornila Horská.
I podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka se vládní opatření z posledních dnů negativně promítají primárně do sektoru služeb, tedy do sektoru, který byl podle něj v posledních čtvrtletích tahounem růstu domácí ekonomiky.
„Silně negativně je od konce února zasažen například cestovní ruch či část dopravy v podobě soukromých autobusových či leteckých dopravců. Obecně lze říci, že čím déle budou restriktivní vládní opatření trvat, tím horší budou dopady na firmy napříč odvětvími,“ uvedl Novák.
Český trh práce má dobře nakročeno
Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky budou vládními opatřeními zasaženi především živnostníci či agenturní pracovníci. „Výkon ekonomiky se snižuje, míra nezaměstnanosti má tedy šanci narůstat a mzdy by měly růst pomaleji. Nicméně v některých oborech, jako je například IT či doprava, může být nyní ještě větší zájem než před epidemií. Více lidí v karanténě znamená nedostatek některých pracovníků,“ říká Brožka.
I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka doléhají v první linii problémy na přímo exponovaná odvětví, jako je maloobchod, doprava, stravování a ubytování nebo cestovní kanceláře.
„Finanční dopady na tržby firem se logicky přenesou také do vývoje mezd a zaměstnanosti. Vzhledem k velmi nízké nezaměstnanosti s tím ovšem nemusí mít český trh práce takové problémy jako v Itálii, Španělsku nebo jiných evropských zemích,“ uvedl.
Nejvíce na opatření podle analytika skupiny Natland Petra Bartoně doplatí živnostníci, kteří nejsou na rozdíl od zaměstnanců nijak chráněni. „Těm automaticky klesnou ‚mzdy‘, a to poměrně zásadně,“ konstatuje Bartoň.
