Od čtvrtka se rozmísťují na dálnicích příslušné značky. Číslici 100 v obvyklém červeném kruhu nově dole doplňuje v černém obdélníku údaj 6-19 h. Od 19 hodin do šesti hodin ranních se pak může jet dosavadních 120, nebo zhruba na polovině úseků 130 kilometrů v hodině.
Dopravní správa zároveň upozorňuje, že mnohé navigační systémy mohou ukazovat zastaralé rychlostní limity. Řidiči se proto musejí orientovat podle značení u silnic. Pokuty za zhruba dvacetikilometrové překročení „stovky“ mají podle autoklubů činit asi 174 eur (přes 4500 Kč). Pak sazby dramaticky stoupají a vyměřují se v závislosti na řidičovu příjmu.
Ve srovnání s Českem je Nizozemsko rozlohou poloviční. Má ale na tři tisíce kilometrů dálnic, zatímco v ČR je aktuální délka dálniční sítě 1281 km. Nizozemská síť patří k nejhustším na světě.
Důvodem omezení rychlosti jsou vysoké emise oxidu uhličitého, jimiž Nizozemsko v přepočtu na rozlohu výrazně překračuje limity stanovené Evropskou unií. Vláda premiéra Marka Rutteho si podle agentury DPA uvědomuje, že dodržování hranice CO2 je velmi obtížné. Jedna z nejhustěji osídlených evropských zemí má jen málo přírodních ploch, které mohou vyrovnávat vypouštění škodlivin do ovzduší.
Země tak opakovaně překračuje unijní limity pro emise dusíku. Oproti průměru celé Evropské unie jsou vyšší až čtyřnásobně. Emise pocházejí vedle osobních automobilů i z těžkých nákladních vozidel na naftu.
Podle serveru Politico je Nizozemsko druhý největší zemědělský exportér po USA, má ovšem mnohem menší rozlohu. Přibližně 61 procent emisí podle Reuters tedy pochází ze zemědělství.
