„Jarda Starka to pochopil, za což mu děkuju. Někde jste doma. Vím, jak to tady chodí. Známe se. Důvěra a vztahy jsou jasné. Je to čitelné,“ vysvětloval Páník, proč upřednostnil návrat do známého fotbalového prostředí před dobrodružstvím u Litavky.
Co chybělo, abyste trénoval v Příbrami a ne ve Zlíně?
První nabídku jsem dostal z Příbrami, takže jsem začal komunikovat s Jardou Starkou (šéf klubu). Potkal jsem se také s jeho synem Honzou. Jednání ve mně zanechalo výborný dojem. Mladší Starka mě překvapil svojí úrovní. Na to, jak je mladý, se dobře orientuje ve fotbalovém prostředí. Hledali jsme cestu, jak klubu pomoct. Směřovalo to k tomu, že tam půjdu. Ale pak zavolali ze Zlína. Převážilo, že klub je na úrovni. Nic se tady neděje náhodně, pracuje se systematicky. Za dva roky se udělala spousta práce.
Když jste před dvěma lety ve Zlíně předčasně končil, pomyslel byste si, že se sem vrátíte, navíc tak brzy?
Neurážím se, když mě někdo odvolá. Nepálím mosty. Dva roky jsme se s lidmi z klubu vídali. Vždycky jsme se potkali s úsměvem, podali si ruce. Takové je povolání trenéra. Jsou horší věci na světě, než že ztratíte místo. A třeba se dostanete jinam, získáte nové kontakty, navážete nové vztahy.
Bohumil Páník se vrátil do Zlína.
Co říkáte na tým?
Když jsem odcházel, tak tady nebylo patnáct hráčů plus brankář. To jsou dvě třetiny mužstva. Klub prochází obměnou. Vidím tady hodně mladých kluků, hráče ze zahraničí. Hráli jsme modelový zápas, jsou zajímaví, s potenciálem. Mužstvo se dokáže vžít do hry, což je obrovsky důležité. Nejsou tady leklé ryby. U některých nových hráčů jsem viděl, že mají předpoklady být vůdčími silami v týmu. Ale mužstvo potřebuje více sebedůvěry, zabudovat nové hráče. V létě pak můžeme udělat dobrou přípravu, postupně naskočí automatismy, kolektivní vztahy. Věřím, že hráči jsou tady dobře vybraní.
Prioritně jste ale přišel klub zachránit v první lize, že?
Karviná se utrhla odspodu, není to sranda. Musíme udělat všichni všechno pro to, aby tady zůstala první liga a klub se mohl vyvíjet dál. Když se to podaří, tak je to práce všech lidí kolem. Nejsem v tom sám. Vrací se se mnou Honza Somberg. Členové realizačního týmu jsou tady pořád stejní (asistenti David Hubáček, Otakar Novák), mají moji plnou důvěru. Jsou to fajn lidi.
Podruhé přebíráte klub, který se zachraňuje. Zkuste srovnat situaci v Ostravě a ve Zlíně.
Baník na tom byl ještě hůře. Byl v podobné situaci, jako je dnes Příbram, možná horší. Až tak to ale nevnímám. Kdybych nevěřil, tak se sem vracet nebudu.
Jaký recept na záchranu po zkušenostech z Ostravy nabídnete?
Nemůžete hrát moc na krásu, ale na body. Spočítají se a někdo bude mít černého Petra, dva Petři jsou modří a ti jdou do baráže. Hraje se o tři pozice. Tabulka se po základní části rozdělí a utkáte se s mužstvy, které jsou pod stejným psychickým tlakem jako vy. Bude záležet, jak kdo bude mentálně silný.
Bohumil Páník sleduje trénink zlínských fotbalistů.
Zlín inkasoval na jaře ve čtyřech kolech deset gólů. Nejvíce práce vás tedy čeká v obraně?
Otázka je, proč jich je tolik. Pokud se opakují taktické chyby, tak je musíme odstranit. Pokud jsou technické chyby, ty trvají déle. Ale hlavně je to o tom, jak se hráči chovají na hřišti, jak jsou zodpovědní.
Co říkáte na vražedný los závěru základní části?
Poslední dva zápasy v základní části jsou extra těžké (Plzeň, Slavia). Ale kdo by řekl, že Zlín udělá bod na Spartě? Že Slavia bude mít špatný start? Všechno je otevřené. Nikdo není předem poražený ani vítěz. Jestli někdo klesá na mysli a řekne: toho nemůžeme porazit, tak je zbytečné tam chodit. Hráči musí mít víru, ale zároveň respekt k soupeři.
Začínáte v pátek v Jablonci bez diváků...
Jablonec je specifický. Hraje evropské poháry a přijde dva a půl tisíce diváků. Na tak velkém stadionu to ani nepoznáte. To je obrovská škoda. Někdo potřebuje vnímat za zády křik, povzbuzování. Někomu je to jedno. Uvidíme po zápase, pro koho to bude výhoda a pro koho nevýhoda. Fotbal se hraje pro lidi, ale jsou důležitější věci. Dnes je nejdůležitější riziko infekce. Musíme to respektovat. Nepředjímat a pak něčeho litovat je špatně. To platí také ve fotbale.
Bohumil Páník coby trenér Zlína
Zažil jste někdy ligový zápas bez diváků?
Myslím, že nikdy nebyl takový průšvih. Ale my to známe z přípravy v Turecku, na Maltě. Výhodou pro trenéra je, že ho je slyšet až na druhé straně. Nemusíte pokyny předávat přes prostředníka nebo pomocí papírku.
