Pan Jiří chtěl podnikat ve stavebnictví. Po stavebních pracích byla obrovská poptávka, Jiří měl v oboru vzdělání i dlouholetou praxi, tudíž věřil, že by se mu mohlo dařit. Byl ženatý a měl dvě studující děti, a tak se pro jistotu s manželkou dohodli, že než začne podnikat, zúží si společné jmění manželů.
Dohodu sepsali u notáře, investiční byt napsali na manželku Pavlínu, a hlavně – přepsali na ni i rodinný dům. To mělo zajistit, aby v případě jeho krachu nepřišli o střechu nad hlavou.
Podnikání se dobře rozjelo a následovaly čtyři úspěšné roky. A pak Jiří získal nového klienta, velkého evropského developera. Vypadalo to, že má práci a tím i slušný výdělek zajištěný minimálně na dalších deset let. To se ale spletl.
Ze začátku spolupráce skutečně fungovala hladce, problém ovšem nastal, když developer objednal práce a zboží v hodnotě 15 milionů a ty po dodání nezaplatil. Jednoduše řečeno, Jiří zbankrotoval a jeho dluhy začal vymáhat exekutor.
Proti nařízené exekuci se neubránil
Proti exekuci se Jiří samozřejmě bránil u soudu, měl přece sepsánu dohodu o zúžení společného jmění manželů. Nebylo mu to ale nic platné, soud k zúžení SJM nepřihlédl.
Pavel Strnad
|
„Soudce si vyložil úpravu obsaženou v novém občanském zákoníku odlišně a použil ustanovení, podle kterého je soud v případě, že je zúžením SJM dotčeno právo třetí osoby, oprávněn rozhodnout, že zúžení SJM je vůči takové osobě neúčinné,“ upřesňuje advokát Pavel Strnad.
Pan Jiří soud prohrál a exekutor prodal v dražbě i nemovitosti, které byly napsány na manželku.
„V tomto případě jde o důsledek nepředvídatelnosti a nejasnosti nové legislativy, která v praxi dosud není prověřena. Neexistuje dostatek relevantních rozhodnutí vyšších soudů, ideálně Nejvyššího soudu, kterými by se soudy nižších instancí musely řídit,“ podotýká advokát.
Přestože tedy pan Jiří neudělal žádnou chybu, oba manželé skončili bez majetku a přišli i o dům, ve kterém žili.
Nejlepším řešením je předmanželská smlouva
Společné jmění manželů vzniká automaticky uzavřením manželství. Až na pár výjimek, jako jsou například věci sloužící k osobní potřebě jednoho z manželů nebo věci získané darem či dědictvím, SJM zahrnuje veškerý majetek, který manželé po dobu trvání manželství nabudou. Podle nové právní úpravy je součástí společného jmění manželů dokonce i zisk, který plyne z majetku náležejícího do vlastnictví pouze jednoho z manželů. A součástí společného jmění manželů jsou samozřejmě i dluhy vzniklé za trvání manželství.
Taková je zákonná úprava, tu ale mohou manželé po dohodě změnit. „Společné jmění manželů je možné dohodou zúžit, například vyjmout z něj nemovitost a stanovit, že nově se jejím vlastníkem stává jen jeden z manželů,“ vysvětluje Strnad. Jak ale ukazuje případ pana Jiřího, někdy ani taková dohoda nemusí majetek ochránit. Podle advokáta přinese stabilitu až soudní praxe v horizontu deseti, patnácti let.
„Nejlepším a univerzálním řešením je předmanželská smlouva, kterou mezi sebou snoubenci uzavřou ještě před vstupem do manželství a v níž se dohodnou, že ke vzniku společného jmění manželů vůbec nedojde,“ doporučuje Strnad. Aktiva i pasiva jednoho manžela tak mohou zůstat oddělena od aktiv a pasiv druhého manžela, což je určitě výhodné právě v případě podnikání jednoho z manželů.
