Od června do listopadu podalo žádost o osobní bankrot podle nových pravidel přes 19 000 dlužníků. Uvádějí to zpracované statistiky nového nezávislého Institutu prevence a řešení předlužení (IPŘP). Tento počet je oproti loňsku sice dvojnásobný, ale řada expertů očekávala větší zájem o oddlužení.
„Změna insolvenčního zákona umožňuje dlužníkům vyřešit jejich palčivou situaci rychleji, odpouští jim více dluhů, ale za podmínek, které musí dodržet,“ říká David Šmejkal ředitel Poradny při finanční tísni, která pomáhá dlužníků zpracovat návrhy na oddlužení zdarma a poskytuje poradenství, jak nespadnout do dluhové pasti.
„Oddlužovací novela umožnila řešit úpadkovou situaci téměř každého člověka, to je podle mého názoru klíčové. Je ale pochopitelně na osobním rozhodnutí každého, zda této šance na životní restart využije,“ dodává Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.
Od 1. června 2019 se po podání návrhu na oddlužení již nemusí jako v minulosti uspokojit do pěti let 30 % závazků. Podle nových pravidel je také možnost zvolit délku oddlužení, pokud jsou splněny příslušné podmínky, volba je mezi třemi a pěti lety. Nově také klient může požádat o přerušení až na jeden rok a také o prodloužení o půl roku. Soud však mnohem více zkoumá nepoctivý záměr a důležitou podmínkou je legalizace všech příjmů. Zároveň také dochází u dlužníků k navýšení nezabavitelné částky.
| Dříve v Kč | Nově v Kč | |
|---|---|---|
| jen dlužník | 9 644 | 12 858 |
| dlužník + 1** | 11 251 | 14 465 |
| dlužník + 2 | 12 858 | 16 072 |
| dlužník + 3 | 14 466 | 17 679 |
| dlužník + 4 | 16 073 | 19 287 |
| Zdroj: justice.cz, *Jde o částku „čistého“, která rodině nejvýše zbývá k zajištění všech potřeb, ostatní peníze jdou na splátky a poplatky. **dlužník + manžel, děti | ||
Přestože podmínky pro vstup do insolvence jsou značně zjednodušené, někteří dlužníci stále nemají šanci, aby jim soud osobní bankrot povolil. Příkladem je muž ze severních Čech.
„Do dluhové pasti jsem se dostal z několika důvodů, v roce 2009 jsem si půjčil na rekonstrukci bytu, manželka dostala kreditní kartu a za tu jsme nakoupili vybavení domácnosti. Pak jsem onemocněl a léčil se devět měsíců,“ říká klient Poradny při finanční tísni, který se po návratu z nemocnice stal invalidním. Jeho invalidní důchod dnes činí pět tisíc korun. I když pracuje v chráněné dílně a přivydělává si úklidem, do oddlužení se nedostane. Má totiž šest dětí, velkou vyživovací povinnost a měsíčně mu chybí částka pět tisíc korun.
Pro některé je život v exekuci zvykem
Někteří dlužníci však o oddlužení nežádají, i když splňují nové podmínky pro povolení osobního bankrotu. „Tento nižší zájem o oddlužení je zřejmě dán tím, že řada dlužníků si již zvykla žít v šedé zóně. Tedy tak, že jejich oficiální příjem je v exekuci nepostižitelný a zbytek peněz je jim zaměstnavatelem vyplácen na ruku. Tento jev je velice častý například v pohostinství či ve stavebnictví,“ poznamenává Oldřich Řeháček.
„Pro některé dlužníky je i po novele insolvenčního zákona život v exekuci nutností. To je dané skutečností, že výše nezabavitelné částky v oddlužení je stejná jako při exekuci pro přednostní pohledávky, jako je výživné, daně, sociální a zdravotní pojištění. Dlužníkům, kteří mají exekuce pouze pro nepřednostní pohledávky, tak v exekuci zůstává vyšší nezabavitelná částka než v oddlužení, což je zejména u neúplných rodin, nebo osaměle žijících lidí zpravidla jediný způsob, jak přežít a být schopen uhradit náklady na bydlení,“ říká právnička Alena Doubková z Poradny při finanční tísni.
Jak se nově zbavit dluhů |
Dalším důvodem, proč se někteří lidé do oddlužení nehrnou, může být nejistota ohledně závěrečného rozhodnutí soudu. „Aktuální podmínky sice nezahrnují povinnost splatit během pěti let alespoň 30 procent dluhu, pokud však dlužník za tuto dobu uhradí méně, soud před uzavřením oddlužení posuzuje, zda využil veškerého svého potenciálu na trhu práce k tomu, aby věřitelům splatil co nejvíce. Dluhy mu tedy budou odpuštěny až v případě, jestliže soud shledá, že se dlužník snažil splácet maximum,“ přibližuje Řeháček. Může se tak stát, že soud dlužníkovi nesplacené dluhy nakonec nepromine a oddlužovacím procesem projde takový člověk zbytečně. Zda a v jaké míře bude tato situace nastávat, však ukáže až praxe.
Skupina „profesonálních neplatičů“ v tom umí chodit
Podle zkušeností společnosti M.B.A. Finance, která spravuje pohledávky velkých firem, však existuje v Česku skupina „profesionálních neplatičů,“ kteří jsou často v dluzích, protože nedokážou mít nižší výdaje, než mají příjmy. Naučili se v tom žít, mají přehled o možnostech, jak se placení vyhýbat a zneužívají zesilující právní ochranu dlužníků.
Účelových obstrukcí mají tito „profesionálové“ celou řadu a používají je opakovaně. Nejčastěji zpochybňují nároky věřitelů. „V mimosoudním vymáhání, kdy zatím soud nepotvrdil oprávněnost pohledávky, musíme dohledávat a zasílat podklady, jako například smlouvy, fakturaci, výpisy plateb a další dokumentaci. Pro nás i věřitele to znamená finanční náklady na práci a čas mnoha pracovníků,“ přibližuje komplikace při jednání s neplatiči Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance.
Protestující dlužníci ani po doložení oprávněnosti pohledávek často nekomunikují a odmítají uznat závazky, ke kterým se písemně zavázali. „Obrací se na občanské poradny, kterým uvádějí nepravdivé informace o svém případu a dožadují se právní ochrany. Odvolávají se na zahájení insolvenčního řízení a někteří dokonce podávají na inkasní společnost trestní oznámení. Měli jsme i případy padělaných dokladů o provedené platbě, kterými se nás snažili přesvědčit, že dluh už zaplatili,“ uvádí případy extrémního jednání neplatičů Jakub Zetek.
