V příštím roce by mělo být v Česku zprovozněno 21 kilometrů nových dálnic, dva úseky karlovarské D6 a jeden úsek D48 u Frýdku-Místku.
Zprovoznění dálnic a silnic I. třídy v roce 2020:
|
Dokončena by měla být také modernizace tří úseků D1 a 24 kilometrů obchvatů měst, informovalo ministerstvo dopravy. Stát dlouhodobě čelí kritice kvůli pomalé výstavbě. Letos se otevře 34 kilometrů nových dálnic, loni to byly pouze čtyři kilometry.
V prosinci se otevřou dva nové úseky
Do konce roku otevře ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) ještě 25 kilometrů nových dálnic na zelené louce. Ve čtvrtek 12. prosince řidiči vyjedou na 14,3 kilometru nové D1 mezi Přerovem a Lipníkem a v úterý 10. prosince se prodlouží jihočeská D3 o dalších 10,7 kilometrů mezi Ševětínem a Borkem.
25. září 2019 |
Stavba dalšího úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem nad Bečvou byla zahájena v červenci 2015 a od té doby postavila společnost Skanska 14,3 kilometru čtyřproudé dálnice, šestnáct mostů, čtyři mimoúrovňové křižovatky, osm protihlukových stěn a jednu velkou odpočívku na obou stranách. Dohromady stát za stavbu zaplatí zhotoviteli 2,7 miliardy korun.
Druhou zprovozňovanou stavbou bude další úsek jihočeské dálnice D3, která se v prosinci prodlouží o dalších 10,7 kilometru a bude mít celkem 70 kilometrů. Konkrétně před Českými Budějovicemi mezi Ševětínem a Borkem postavila společnost Eurovia CS za 930 milionů korun 75 stavebních objektů, ve kterých jsou tři mosty, jeden ekodukt, dvě mimoúrovňové křižovatky a tři protihlukové stěny.
Letos byl do provozu uveden také úsek jihočeské D3 mezi Bošilcem a Ševětínem v délce 8,1 km nebo mimoúrovňová křižovatka Olšany na D46 v délce 1,1 km. Na silnicích I. třídy už slouží řidičům obchvat Kravař, Znojma, východní část obchvatu Opavy nebo Lechovic.
9. září 2019 |
Rozestavěno je 260 kilometrů dálnic
V příštích dvou letech by měla pokračovat stavba dálniční sítě na jihočeské D3, karlovarské D6, chomutovské D7, královéhradecké D11, frýdecko-místecké D48 nebo obchvat Otrokovic na D55. „Pro rok 2020 máme připraveny dálnice k zahájení za 23,6 miliardy korun, pro rok 2021 dokonce chceme investovat 51,3 miliardy do nových dálnic,“ uvedl ministr dopravy Vladimír Kremlík.
Další investice ministerstvo plánuje na železnici. V roce 2020 na železniční investice vynaloží 27,1 miliardy korun, o rok později 45,6 miliardy a v roce 2022 počítá ministerstvo s 32 miliardami korun. Z velkých projektů bude pokračovat úprava tratě mezi pražským hlavním nádražím a Hostivaří, Smíchovem a Černošicemi nebo výstavba koridoru mezi Sudoměřicemi a Voticemi, který směřuje do Českých Budějovic. Opravovat se budou také nádražní budovy ve Vsetíně nebo Mostě. Práce budou pokračovat i na trati z centra Prahy na Letiště Václava Havla.
16. srpna 2019 |
Nyní je v Česku rozestavěno podle ministerstva 260,3 kilometru silničních staveb, z toho nových dálnic je přes 138 kilometrů. Více než 60 kilometrů pak připadá na opravy dálnice D1. Zbylou částí jsou silnice první třídy. V ČR je nyní v provozu zhruba 1256 kilometrů dálnic a přes 5642 kilometrů silnic první třídy.
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) bude v příštím roce hospodařit s rozpočtem ve výši přesahující 93 miliard korun. Základní částka 87,3 miliard včetně prostředků z fondů EU bude ještě navýšena o dodatečně získané 3,6 miliardy z nevyčerpaných financí pro letošní rok a očekávaný zůstatek na účtech SFDI ve výši 2,5 miliard korun.
Zprovozňované dálnice 2019Celkem 34,2 kilometrů
|
V roce 2019 činila celková výše schváleného rozpočtu SFDI částku ve výši 86,3 miliard Kč, která byla dále v průběhu roku 2019 upravena na 101,3 miliard.
Stát je dlouhodobě kritizován za pomalou stavbu dálnic. Problémy jsou především s přípravou staveb. V mnohých případech trvá až 13 let, což je výrazně déle než v některých okolních státech.
Například v sousedním Německu trvá podle odborníků příprava v průměru kolem sedmi let. Ministerstvo dopravy si zrychlení staveb slibuje zejména od novely tzv. liniového zákona. Měla by výrazně zrychlit právě přípravnou část, podle úřadu až o třetinu.
Liniový zákon míří do Sněmovny
Vláda usiluje o rychlejší přípravu staveb, nově odeslala do Poslanecké sněmovny návrh novely zákona urychlující výstavbu dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Chce tak zkrátit dobu přípravy staveb pod deset let ze současných třinácti. Navrhovaná změna má za cíl zjednodušit povolovací procesy, které brání včasnému zahájení staveb.
„Podstatným nástrojem k urychlení přípravy staveb je možnost umístit a povolit dopravní stavbu v jediném řízení, a to na základě méně podrobné dokumentace, s nímž je spojen také pouze jediný přezkum. V praxi by to mohlo znamenat zkrácení přípravy jednotlivých staveb až o tři roky,“ říká ministr dopravy Vladimír Kremlík.
Návrh novely zákona dále zavádí Jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. V takových případech bude nově vydáváno jediné závazné stanovisko, které nahradí veškeré správní akty vydávané podle zákona o ochraně přírody a krajiny, což může oproti současnosti urychlit přípravu staveb až o rok.
„Navrhujeme také zavedení pevné lhůty pro vydávání závazných stanovisek. Ta je stanovena maximálně na 30 dní, respektive na 60 dní ve zvlášť složitých případech. Pokud nejsou tato stanoviska vydána ve lhůtách, novela počítá s tzv. fikcemi souhlasu,“ dodává ministr Kremlík. Novela zároveň umožňuje vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb potřebných pro výstavbu dopravní infrastruktury a jeho využitelnosti až po dobu 3 let od jeho vyhotovení.
Současně s postupným rozšiřováním působnosti zákona č. 416/2009 Sb. byl rozšiřován i jeho název, který nyní zahrnuje všechny typy tzv. liniových staveb. Navrhuje se proto doplnění zkráceného návrhu tohoto zákona, a to v podobě, která je pro jeho označení již dnes běžně užíván, tedy „liniový zákon“.
Novela chce zrychlit vyvlastnění potřebných pozemků
Ministerstva dopravy, průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj také v zákoně o vyvlastnění navrhují stanovení konkrétních lhůt pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění potřebného pozemku pro stavbu. Úřady budou mít 60 dní od zahájení vyvlastňovacího procesu na stanovení ústního jednání s dotčenými majiteli pozemků, po kterém bude následovat 30denní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění.
„Současná úprava, která nestanovuje žádnou lhůtu, nevytváří na vyvlastňovací úřad dostatečný tlak a motivaci, aby rozhodoval bezodkladně. Naopak výslovné stanovení lhůt přispěje k pozitivní motivaci vydávat rozhodnutí v přiměřených a realistických lhůtách,“ uvádí ministerstva v důvodové zprávě. Zatímco správní řád předpokládá maximální lhůtu 60 dní od zahájení řízení, není v řízení o vyvlastnění objektivně možné ji splnit, proto jsou navrhovány lhůty delší a reálnější.
Ministerstva pro místní rozvoj a průmyslu a obchodu dále navrhují rozšířit možnost využití institutu mezitímního rozhodnutí i na stavby vodní a energetické infrastruktury.
Návrh dále podrobně upravuje problematiku rušení přejezdů a stanoví konkrétní kritéria, při jejichž splnění se zrušení přejezdu povolí. Tím podle ministerstva dopravy dojde ke snížení nehodovosti na přejezdech a k zefektivnění modernizace a užívání dráhy.
Vláda novelu dostala už na začátku listopadu, jednání o ní ale přerušila kvůli nutnosti jejího projednání u jednotlivých resortů. Předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) upozornila, že podle legislativní rady vlády nelze vůbec posoudit, zda by navrhované změny opravdu vedly ke zrychlení povolování dotčených staveb.
Balcarová dále uvedla, že ministr dopravy Vladimír Kremlík opět útočí na práva obcí, vlastníků pozemků i veřejnosti a prosazuje zákon, který umožní realizovat velké dopravní, energetické a vodohospodářské stavby bez ohledu na jejich vliv na životní prostředí i zdraví občanů. „S návrhem novely má vážný problém i legislativní rada vlády. Podle ní je novela v rozporu s legislativou EU,“ upozornila.
12. listopadu 2019 |
Hlavní nástroje liniového zákona pro urychlení dopravních staveb
|
