Podzim 1989: učitel fyziky, spoluzakladatel Občanského fóra v Ústí nad Labem.
Rok 1990 a dál: poslanec, primátor, velvyslanec... To jsou pozice Petra Gandaloviče, který je v současné době stálý představitel České republiky při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži.
Jak vzpomíná na listopad 1989 a věřil, že totalitní režim končí? „O úspěchu revoluce jsme tehdy byli přesvědčeni všichni,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.
V listopadu roku 1989 jste byl učitelem ústeckého gymnázia. Vzpomenete si, jak se k vám dostaly zprávy o dění v Praze v pátek 17. listopadu a jak potom vypadalo bezprostředně následující dění na škole?
To si vzpomínám velmi dobře. Já jsem na té demonstraci na Národní byl a pak na všech, které následovaly. Samozřejmě tady v Ústí to šlo pomaleji, lidé se pravdu dozvídali se zpožděním a vládl tu v prvních dnech větší strach. Na našem gymnáziu ale byli studenti velmi aktivní, chtěli po nás učitelích, abychom zorganizovali shromáždění a potom i stávku. Oni sami měli informace většinou od svých starších sourozenců, kteří byli studenty v Praze. Myslím, že „Jatečka“ (gymnázium v Jateční ulici) byla vedle Pedagogické fakulty a Činoherního studia jedním ze tří hlavních center revoluce v Ústí.
Vzpomeňte na svůj život před revolucí. Měl jste nějaké kontakty k disentu? Anebo jste prostě „přežíval“ a věřil, že bolševik padne? Co jste jako mladý pedagog dělal a jak jste se vyrovnával s dobou?
Já jsem šel na obor, který byl s komunistickou ideologií spjat minimálně – na matematiku a fyziku, ale samozřejmě i na vysoké škole jsme v polovině 80. let museli být opatrní. Tak až na pár návštěv koncertů nepovolených kapel jsem spíš „držel ústa a krok“. Když jsem se v roce 1988 vrátil z vojny, začalo se chodit na demonstrace v Praze, ale opět, upřímně, držel jsem se spíš vzadu. Na gymnáziu v Ústí jsem pak měl výhodu, že matematiků a fyziků nebylo dostatek, a tak mne s politikou nikdo moc nezatěžoval.
Brzy po pražských událostech jste už byl ve středu dění – spoluzakládal jste v Ústí Občanské fórum a účastnil se veřejného života. Byl jste hned přesvědčen o úspěchu revoluce?
O úspěchu revoluce jsme tehdy byli přesvědčeni všichni, jenom si samozřejmě brzy pod tím začal každý představovat něco jiného. Což je správné. Nedělali jsme revoluci proto, abychom měli všichni zase povinně stejné názory. Princip širokého Občanského fóra byl výborný vynález Václava Havla, protože jenom tak bylo možné o úspěchu revoluce přesvědčit drtivou většinu lidí, včetně mnoha členů KSČ. Potom zase bylo naopak logické, že vznikly jednotlivé politické strany.
Dá se říci, že sametová revoluce byla odraz pro vaši politickou kariéru? Jak se stalo, že jste se ocitl v roce 1990 v Parlamentu ČR?
To se samozřejmě říci dá – já jsem s tím ale nepočítal. Byl jsem na kandidátce OF do prvních svobodných voleb na dolním místě a samotného mne překvapilo, že díky vysokému volebnímu úspěchu OF jsem se do Federálního shromáždění dostal.
Petr Gandalovič
|
Co považujete za svůj úspěch při působení v parlamentu, následně v komunální politice?
Ve Federálním shromáždění a následně potom na Ministerstvu životního prostředí jsem se věnoval zejména ochraně ovzduší, což samozřejmě bylo logické, všichni si pamatují na ty smogové situace v Ústí. Jsem rád, že se tehdy podařilo schválit první zákony o ochraně ovzduší, které znamenaly obrovskou změnu. V té době se také podařilo přesvědčit vládu, aby byl zastaven důl Chabařovice, což bylo pro rozvoj Ústí naprosto zásadní. Jezero Milada je dnes jednou z nejskvělejších věcí v okolí našeho města. Z doby působení v čele města jsem nejvíc hrdý na založení kampusu UJEP v areálu bývalé nemocnice, který se právě nyní dostává do finální podoby. Obecně jsem se snažil měnit obraz města navenek, aby se na nás lidé ze zbytku republiky nedívali negativně.
Co vám osobně politika dala a naopak?
Poznal jsem mnoho skvělých lidí a naučil jsem se respektovat odlišné názory i přesto, že s nimi silně nesouhlasím. Vzala mi v té době soukromí a řada lidí mne neměla ráda, v politice můžete i za věci, které jste nezavinil.
Vracíte se stále do Ústí? Jak se Ústí nad Labem podle vás změnilo za třicet let?
My v Ústí bydlíme. Teď, kdy pracuji v Paříži, to máme i blíž. Město se samozřejmě změnilo k lepšímu, stačí se podívat na historické fotografie z doby před třiceti lety. Teď si to neuvědomujeme, ale životní prostředí a zejména kvalita ovzduší jsou něco naprosto jiného. Teď se mi moc líbí třeba projekt lávky přes Labe, myslím, že to skvěle doplní terasu za nádražím, kterou jsme začali a kde už si konečně můžete dát kafe, než vám přijede vlak.
Pokud byste se měl znovu rozhodnout, šel byste znovu do politiky? Případně neláká vás opět politická kariéra v ČR?
Do politiky se určitě nechystám, jsem teď stálým představitelem ČR při Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, kde se porovnává, jak se řeší různé problémy v demokratických zemích. Snažím se být prospěšný v této roli.
Jak vnímáte zpětně své působení na primátorském postu v Ústí nad Labem? O závěru 90. let se ve spojení s Ústím mluvilo o době kmotrů a ODS to pak odnesla v řadě voleb.
ODS v těch letech udělala hodně chyb a taky za ně hodně zaplatila. Mne samotného řada věcí mrzí a určitě bych některé udělal jinak. Na druhé straně doufám, že lidé ocení, že v těch letech se město posouvalo dopředu a že tu zůstanou ty projekty, o kterých jsem hovořil.
Jste ve styku se svými politickými souputníky? S někdejším hejtmanem Šulcem nebo s primátorem Ústí Kubatou?
S Jiřím Šulcem jsem se neviděl mnoho let, s Honzou Kubatou jsme přátelé, a ještě když jsem byl v USA, byli jsme v pracovním kontaktu. Jak víte, vede v Chicagu pobočku Czechtrade a jsem rád, že je úspěšný.
