„Okoukl jsem si to. Je tady skvělé mužstvo. Výborný!“ líčil Růžička. „Myslí se tady na největší úspěchy, což je obrovská výzva.“
I proto ho Mountfield angažoval. Růžička patří v Česku napříč sporty k nejúspěšnějším a nejvýraznějším trenérským postavám. Jenže dnes při premiéře ve Vítkovicích (17.30) nebude neomezeným vládcem střídačky, jak byl zvyklý z reprezentace, Slavie nebo naposledy Chomutova. Růžička má mít stejné pravomoce jako dosavadní hlavní kouč Tomáš Martinec, což vzbuzuje otázky: Můžou mančaft řídit dva hlavní kouči? A může to fungovat?
„Je to zvláštní,“ přemítá hokejový expert David Pospíšil. „Může vzniknout situace jako v byznysu, který vedou dva šéfové. Když mají jiný pohled, firma se nikam nepohne.“
„Když si to ale trenéři dobře rozdělí a jsou na stejné vlně, je to výborné,“ tvrdí Miloslav Hořava.
Právě zkušený trenér může leccos povědět. V rovnocenném tandemu s Radimem Rulíkem před čtyřmi lety dovedl Litvínov k českému titulu. V obdobném režimu fungoval Hořava do jara i v Mladé Boleslavi.
A koneckonců i pod olympijským zlatem z Nagana jsou podepsaní Ivan Hlinka se Slavomírem Lenerem. „I když jsou hlavní trenéři dva, musí mít mezi sebou dohodu, že i kdyby se dělo cokoliv, jeden z nich bude muset rozhodnout,“ líčí Hořava.
RozhovorRůžička o spolupráci s Martincem: Jedině dobře, když je trenérů víc |
V tom může nastat svízel. Kdo bude mít poslední slovo v Hradci? „Uvidíme. Snad najdeme kompromis,“ pronese Martinec. „Nemá cenu se ukvapovat a něco říkat,“ připojuje se neutrálně Růžička. Zároveň ale přiznal, že Hradec podle jeho gusta hraje až příliš na riziko. „A já jsem zastáncem trošku něčeho jiného.“
Právě kvůli ofenzivnějšímu pojetí dostal loni šanci právě tamní rodák Martinec, z Hradce se často ozývala slova o koncepčnější práci. „Martinec prokázal, že je zdatným hlavním koučem,“ soudí Pospíšil.
Teď na podzim s Hradcem splnil jeden z dílčích cílů, když poprvé postoupil ze základní skupiny Ligy mistrů. Ani v extralize Mountfield herně nepropadal, na čelo ve čtvrtině soutěže ztrácí nicotných sedm bodů, ale pokles na šesté místo se rozhodlo vedení klubu nezvykle vyřešit. I když nezvykle... Třeba už před třemi lety vytvořil pozici konzultanta pro Václava Sýkoru, který o pár měsíců později nahradil na střídačce Vladimíra Kýhose.
Růžička má těžší pozici, musí přesvědčit fandy, kteří naposledy proti Zlínu vyvěšovali transparent: Martinec = Hradec, Růžička = konec. „Docela to chápu,“ přiznal nový kouč. „Je to nepříjemné, ale trénování je moje práce. Nejsem tu, abych rozvracel tým.“
Růžička opakovaně přiznával, jak mu hokej chybí. Jako konzultant se občas objevil v prvoligové Kadani. Poslední dobou kolem něj sondovaly Litvínov nebo Pardubice. Nakonec kývl o 25 kilometrů jinde. „Vláďa bude mít určitě nové postřehy,“ věří spolupracovník Martinec. „Ale byl bych rád, kdybychom pokračovali v práci, kterou jsme započali.“
Půjde to vůbec? Růžička už jako hráč byl přirozený vůdce. Jako trenér dvakrát vyhrál mistrovství světa, dvě zlata má i z extraligy. Má renomé, obrovský cit pro hru, je impulzivní, což by ve spojení s klidnějším Martincem mohlo fungovat. Jenže oba trenéři se seznámili teprve ve čtvrtek, když si krátce popovídali před dopoledním tréninkem.
Jinak Martinec znal Růžičkův přístup pouze z vyprávění staršího bratra Patrika, kterého bývalý reprezentační kouč trénoval ve Slavii.
Teď ho pozná dokonale. A extraliga zase pozná Růžičku v nové roli.
