Bude to první z kroků, které musí Česko do příštího roku splnit, aby vyhovělo požadavkům EU. Ty reagují na rostoucí počet bezpilotních zařízení a na skutečnosti, že řada jejich majitelů nezná nebo nedodržuje pravidla bezpečného létání a narušuje soukromí ostatních lidí.
Pořízení nového dronu totiž bude za rok podléhat povinné registraci a složení teoretické zkoušky z pravidel pro ovládání, z meteorologie nebo z pravidel pro nenarušování soukromí. Povinné nahlášení do databáze připravované řízením letového provozu (ŘLP) se bude týkat modelů těžších než 250 gramů. To je hraniční hmotnost, od které padající dron může způsobit zranění.
Povinné registraci se ale nevyhnou ani menší zařízení, pokud budou vybavena například dostatečně citlivou kamerou a potenciálně tak sloužit ke sběru citlivých informací.
V současnosti podléhají evidenci pouze bezpilotní prostředky s hmotností nad 20 kilogramů a zařízení, která jejich majitelé používají ke komerčním účelům. Přestože databáze Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) historicky obsahuje například proudový letoun L-39 Albatros předělaný na bezpilotní stroj nebo samořiditelný meteorologický balon, velká většina z 800 evidovaných bezpilotních letounů připadá na komerčně vyráběné a běžně dostupné drony. Ty se hmotností původně stanovené dvacetikilogramové hranici ani zdaleka neblíží.
Podle ministerstva dopravy zatím není rozhodnuto, zda budou evidenci majitelů dronů spravovat letoví dispečeři z ŘLP nebo letecký úřad, který kromě dronů spravuje i registr klasických letadel. Během nejbližších dnů se ale chystá s ŘLP uzavřít memorandum, které Řízení letového provozu pověří zahájením prací na vzniku databáze.
„Memorandum řeší primárně to, aby v ČR vznikly včas podmínky pro vývoj a zavedení takového registru s funkcionalitou podle požadavků práva EU,“ řekla MF DNES mluvčí úřadu Lenka Rezková.
Letoví dispečeři mají v současnosti na starosti řízení provozu běžných letadel a do budoucna by měli hrát klíčovou roli na propojení obou oblastí, tedy spojení řízení bezpilotních a pilotovaných letounů do jednoho systému.
Chytré české nebe
Úplný přehled o pohybu prakticky všech letadel i bezpilotních prostředků je cílem projektu Chytré nebe, který ministerstvo dopravy ve spolupráci s tuzemským průmyslem a akademickou sférou spustilo vloni na podzim. V něm se Česko snaží předběhnout připravovanou evropskou legislativu, podle které se zřejmě budou muset všechny komerční lety s drony dopředu ohlásit prostřednictvím mobilní aplikace.
„Stát bude mít přehled, kde drony létají, a nebude docházet k narušení chráněných prostor. Na druhé straně to přinese možnost ovládat dron naprosto bezpečně i mimo vizuální dohled, čímž se otevře cesta například k doručování zboží nebo léčiv drony, případně k přepravě cestujících,“ uvedl viceprezident Aliance pro bezpilotní letecký průmysl (UAVA) Jakub Karas.
Podobný systém už v Česku existuje. Zatím je pouze dobrovolný a je možné jeho prostřednictvím požádat o schválení letu pouze v okolí pražského letiště. K autorizaci letu ho ročně využijí desítky lidí. Zbytek musí pro povolení letu v některé z vyhrazených zón vyplnit papírový formulář na Úřadu pro civilní letectví. Žádostí o povolení létání v zakázaných oblastech podle statistik úřadu rychle stoupá. Zatímco v roce 2016 úřad schvaloval 450 žádostí, vloni jich bylo zhruba 1 200, uvedl mluvčí ÚCL Vítězslav Hezký.
Velká část lidí chtěla povolit let nad územím Prahy a především jejím historickým centrem. Kromě měst šlo nejčastěji o povolení filmování společenských akcí nebo jiných shromáždění, případně lety v okolí jaderných elektráren.
