„Po sezoně jsem si vzal od hokeje více volna, abych si odpočinul, nabral síly, byl svěží a natěšený na hokej,“ říká Kašík před dnešním úvodním extraligovým kolem v Karlových Varech.
Po krátké mezizastávce v Brně se v lednu vrátil do Zlína, kde podepsal dlouholetou smlouvu. A zpětně nelituje.
„Všechno se děje, jak má být. Za to, co proběhlo, jsem rád. Jsem o malinko zkušenější, mám více pokory. Ale jak kdy,“ zavtipkuje Kašík. Na přípravě si dal záležet. „Přestože je mezi extraligou a KHL velký rozdíl, neznamená to, že by se měl člověk hůře nachystat. Ba naopak. Ještě lépe.“
Začátek loňské sezony je pro něho varováním. I proto nijak nepřeceňuje vítězství 3:2 v generálce na stadionu silné Komety Brno.
„V Rusku jsem chytal v přípravě s jedním gólem za zápas, pak přišla liga a dostal jsem šestku. Na přípravu se nedá spoléhat. Je to jen dobrý ukazatel, že něco funguje,“ podotkl Kašík. „Do extraligy musíte jít s nohama na zemi, začít úplně od nuly a makat už od prvního zápasu. Můžeme jen navázat na to dobré a ještě to zlepšovat.“
Ve Zlíně je jasnou jedničkou. Na šanci za ním už ale nebude čekat matador Tomáš Štůrala, nýbrž tandem mladíků Daniel Huf – Michal Kořének, kterým je dohromady pouhých devětatřicet let.
„Nemyslím si, že by byli nezkušení. Oba jsou skvělí gólmani. Tlačí mi na záda, na všech trénincích chytají výborně,“ ocenil Kašík svoje možné nástupce. Věkový rozdíl sedmi a osmi let nevnímá. „Jsem kluk jako oni. Zasekl jsem se někdy v devatenácti letech. Pořád jsem takové děcko a rozumím si s nimi.“
Zároveň se mu občas vybaví vzpomínky na vlastní začátky v extraligovém mužstvu: „Byl jsem asi ještě trochu drzejší než oni. A hlavně sebevědomý.“
To mu nevzalo ani neúspěšné angažmá v Chabarovsku. I když svoje hokejové cíle do světa nevytrubuje, zahraničí nevzdal. „Bylo by to pěkné,“ prohodil Kašík.
Výkony ve Zlíně, jemuž v ročníku 2013/14 vychytal titul, mu můžou sen zase splnit.