Právě Projekt Ústavu zdravotnických informací a statistiky DRG Restart má ukázat, kolik by péče v nemocnici měla doopravdy stát.
Dá se mluvit o nespravedlnosti v úhradách péče různým nemocnicím?
O nespravedlnosti bych nemluvil. Může se stát, že za nějaké úkony dostávají nemocnice nižší než nákladovou cenu a někde to může být naopak. Mnoho let postupně docházelo k překroucení systému, není optimálně nastavený. Chceme zavést předvídatelný systém, aby nemocnice věděly, kolik za konkrétní péči dostanou. Všechny západní země mají svůj DRG systém a kultivují ho. Nejvíc jsme se inspirovali v severských zemích, v Německu, ve Velké Británii.
Jak si mám klasifikační systém představit a k čemu se použije?Nadefinovali jsme si klinicky asi 1 600 kategorií případů: například diagnóza a k tomu léčebný výkon, typově nádor a operační výkon nebo nádor a radioterapie. K tomu je třeba také zohlednit různou úroveň rizikovosti a obtížnosti případu. Nyní dokončujeme poslední fázi – už třetím rokem sbíráme data od asi čtyřicítky nemocnic a přiřazujeme k jednotlivým případům náklady. Když nám vycházejí významně rozdílné náklady v různých typech pracovišť, popisujeme je a hledáme důvody rozdílů.
Zveřejníte data, jak jsou jednotlivé nemocnice drahé?
Na to nemáme právo. Informace dostane Řídící rada pro implementaci DRG, v níž sedí všechny pojišťovny, čtyři asociace poskytovatelů a ministerstvo.
Nebojí se některé nemocnice, že rozkrytím nákladů se ukáže, že jsou drahé a že se jim mohou snížit platby od pojišťoven? Podle informací MF DNES jsou dnes rozdíly v základní sazbě za hospitalizační případ mezi nemocnicemi běžně trojnásobné.
V našich datech žádnou protežovanou nemocnici nevidím. Neexistuje příběh bohaté fakultní nemocnice versus malé vykořisťované. Stejně tak některé menší nemocnice jsou na tom úhradově velmi dobře a u jiných jsem překvapen, v jakém problému management je. Velké rozdíly základních sazeb mezi nemocnicemi i uvnitř nemocnic existují. A bohužel to dost často neodpovídá typu provozu, například že je nepřetržitý, s náročnou a komplikovanou péčí. Postupná náprava této heterogenity bude bolet.
Co by v praxi znamenalo zavedení DRG? Některé nemocnice by dostávaly nižší úhrady a některé vyšší než dosud?
Nečekám, že nějaká nemocnice půjde ve všech svých oborech medicíny do plusu nebo do minusu, v některém typu medicíny si pohorší, v některém polepší. Na konci roku představíme simulační softwarový nástroj pro nemocnice, ve kterém si budou moci namodelovat, co by pro ně přechod ze stávajícího mechanismu úhrad na DRG systém znamenal. Ministerstvo se pak rozhodne, jak bude DRG implementovat v jednotlivých segmentech péče. Bude to muset být postupné, nikoliv z roku na rok.
Pokud pak přijde nemocnice se simulačním modelem za pojišťovnou a bude požadovat zvýšení úhrad s tím, že je levnější než průměr, bude to pro pojišťovnu dostatečný argument?
Na to neumím odpovědět. Nicméně legislativa s katalogem DRG Restart počítá pro institut dohodovacího řízení mezi pojišťovnami a poskytovateli. K dispozici bude na jaře příštího roku a využití je na rozhodnutí zdravotních pojišťoven, které peníze z pojistného distribuují.
Můžete uvést příklad hospitalizačních případů, kde vám náklady mezi nemocnicemi vyšly výrazně odlišně?
Například iktus, lidově mrtvice, je léčen v iktových centrech, ale i mimo centra a náklady jsou rozdílné. Nebo když pacienta s gastroenterologickým problémem řeší chirurgicky v zařízení s 24hodinovým provozem a potom ho tam léčí na specializovaném gastroenterologickém oddělení, tak je to nákladově jinde než nemocnice, která má jen internu.
Předpokládáte, že podhodnocené nemocnice budou tlačit na pojišťovny na co nejrychlejší navýšení úhrad podle DRG Restart a naopak ty nadhodnocené – mluví se často o Motole – se budou bránit snížení úhrad?
V tuto chvíli vidíme v mnoha nemocnicích situaci, kdy úhrady od zdravotních pojišťoven ani nekryjí růst personálních nákladů, když vláda odsouhlasí nárůst mezd ve zdravotnictví. Některá s tím bojuje, restrukturalizuje péči, jiná nikoli a některá ani nemůže. Nechápu, proč si všichni berou Motol jako příklad přefinancované nemocnice? Je to nemocnice, jejíž spádová oblast je možná tři miliony obyvatel, je nadupaná vysoce specializovanou péčí, nepřetržitými provozy, operačními týmy v unikátním složení...
Dostává Motol i za jednoduché standardizované úkony typu operace slepého střeva násobně vyšší úhrady než malá okresní nemocnice?
To jsou pohádky. Slepé střevo tam určitě nestojí třikrát víc a ani v žádné jiné nemocnici. A nadto nemocnice se specializovanou péčí často vyššími platbami za „běžnou“ péči kryjí nedostatečné finance na tu specializovanou. Prostě zmatek. Narovnat to je právě klíčovým úkolem DRG.
