Hasiči se prodírají lesem k rozsáhlému požáru. Stoupající kouř je vidět z velké dálky. Hoří strmé stráně pod rozhlednou Klepáč. Úzké cesty dvanácti cisternám sotva stačí. Bez pomoci policejního vrtulníku, který shazuje na plameny tisíce litrů vody, by požár v obtížně přístupném terénu těžko zvládli. Situace z letošního 25. července u Dolní Moravy na Orlickoústecku.
Jen o pár dní předtím bojovali hasiči s velkým požárem lesa na Děčínsku. Vrtulník s vodou tu musel zasahovat dokonce třicetkrát. A to se opakuje skoro denně.
Loni vypuklo v lesích Česka přes dva tisíce požárů. To je podle statistik hasičů nejvyšší počet od roku 1998. A letošní rok aspiruje na další rekord.
„Počet požárů lesního porostu letos zatím přesáhl 1 100,“ řekla Nicole Studená z ředitelství Hasičského záchranného sboru. Jen od roku 2010 požár zachvátil české lesy o rozloze odpovídající 675 Václavských náměstí v Praze – konkrétně 2 700 hektarů.
Budování vodních nádrží pro odlehlé oblasti
A podle odborníků bude lesních požárů přibývat. Příčinou je vedro a stále větší sucho. V Česku navíc situaci zhoršuje i kůrovcová kalamita. Mrtvé stromy jsou pro plameny snadnou „potravou“ a oheň se šíří rychleji.
Kvůli častějším požárům na špatně přístupných místech teď správce státních lesů vloží miliardu korun do vybudování vodních nádrží, aby měli hasiči snadnější přístup k vodě v odlehlých oblastech. Dále vytvoří rozsáhlou síť takzvaných bodů záchrany, aby kdokoli mohl přivolat pomoc podle souřadnic GPS.
Stát vedle toho chce mnohem více využívat malá letadla k hlídkování ze vzduchu. Hasiči pak posílají nad riziková místa drony s termokamerou. Všechna tato opatření mají vést k tomu, aby se plameny podařilo co nejrychleji najít. Jde o minuty. Uhasit rozhořelý les je velmi těžké.
Lesy hoří ve všech koutech světa a jsou ničivější
Požárů v přírodě dramaticky přibývá doslova všude. S plameny bojují i v dalších koutech světa. Jen několik z mála příkladů za poslední měsíc: Sibiř, Aljaška, Indonésie, v neposlední řadě aktuálně i amazonský deštný prales. Tam všude za sebou požáry zanechaly pláně popela. A lepší to není ani v Evropě. Lesy hořely v Řecku, ve Španělsku nebo ve Francii. Česko tak není žádnou výjimkou. Státy Evropské unie si už předávají zkušenosti, jak požárům předcházet.
Při práci ve špatně dostupném terénu, jako jsou husté a nepropustné lesy, se podle mluvčího pražských hasičů Martina Kavky zasahuje velmi špatně. Je nutné myslet na více faktorů.
„Musíme pracovat s meteorologickými podmínkami; to znamená, když třeba fouká silný vítr, tak je nutné počítat s tím, že se požár může velmi rychle šířit a že může uvěznit i hasiče v lese,“ přibližuje rizika zásahu Kavka. Navíc v letních měsících, kdy bývá požárů nejvíce, je akce náročnější a zapotřebí je i více mužů. „Musejí se často střídat, protože zasahují v hasičském oblečení a je jim vedro,“ přibližuje mluvčí.
Rekordní případ se odehrál v květnu 2012, kdy požár na 200 hektarech lesa u Bzence na Hodonínsku trval čtyři dny. Během nich se u něj vystřídalo více než 1 500 hasičů.
V lese bývá často problém s vodou. Hydranty v přírodě nejsou, takže někde bývá celkem náročné dostat vodu k požáru. „Úplně do všech míst v lese nejsme schopni dostat hasičskou techniku a cisternu. Zvláště když hoří třeba někde v kopcích. Pak je nutné natáhnout hadice na dlouhou vzdálenost,“ vysvětluje Kavka. Hasičům tak musí často pomáhat vrtulníky, které hasí ze vzduchu za pomoci vaku s vodou.
Zlepšit situaci chce i stát. Lesy České republiky spustily program Vracíme vodu lesu, na který vyčlenily přes miliardu korun. Cílem je obnovit či nově vybudovat vodní nádrže, rybníky nebo tůně. Ty mají pomoci nejen se suchem v krajině, ale budou je využívat i hasiči jako zdroje vody při hašení požárů.
Nehoří jen Amazonie, horší požáry jsou v Africe. Farmáři hladoví po půdě |
Letos už bylo v rámci projektu dokončeno 14 staveb za více než 50 milionů korun. Například ve středních Čechách na Kutnohorsku byla obnovena malá vodní nádrž Všesoky nebo na Benešovsku byla revitalizována historická nádrž Dolní Čtvrtník. Do závěru roku chtějí Lesy ČR dokončit dalších 36 staveb. A v následujících pěti letech mají vytipováno přes 350 podobných projektů. S Lesy ČR od července více spolupracují i hasiči. Podepsali o tom memorandum.
„Je nutné se zaměřit na sjízdnost a přehlednost lesních komunikací stejně jako na dostupnost vodních zdrojů,“ vyjmenovává Studená z HZS, v čem si budou například vzájemně nápomocní. Zaměřit se chtějí i na aktualizaci a rozšíření sítě takzvaných Bodů záchrany. Jde o cedulky, které mají pomoci přesněji určit místo požáru.
„Na každém bodu je číslo, u kterého je souřadnice. Je to podobné jako u sloupů veřejného osvětlení. Když zavoláte na tísňovou linku, tak se vás zeptají, jestli tam někde tento bod nemáte. Extrémně to pak usnadňuje lokalizaci,“ vysvětluje Rudolf Kramář z ředitelství HZS.
Hasičům pomáhá i Letecká hasičská služba, která monitoruje riziková místa, pomáhá ale i hasit. Jen za loňský rok vylétla ke 141 požárům a nalétala přes 120 hodin.
Za požáry mohou nejčastěji lidé
Ze statistiky vyplývá, že nejvíce lesních požárů je v dubnu a v letních měsících – červenci a srpnu. Velmi důležitou roli hrají samozřejmě srážky. Třeba rok 2013 byl deštivý, a proto během něho hořelo oproti roku 2018 třikrát méně.
Nejčastější příčinou požáru v přírodě bývá lidský faktor. A to i proto, že se kvůli suchu a v Česku i kvůli kůrovcem napadeným lesům musí více těžit. Stačí pak jedna jiskra a suché dřevo se rychle vznítí.
To byla i příčina požáru na konci letošního července na Třebíčsku, kde hořelo 12 hektarů lesa a pole. Jediná jiskra z drtičky kombajnu tak zaměstnala na více než hodinu třináct hasičských týmů.
1. července 2019 |
