Převážná část peněz je z Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury, radnice se podílí 15 procenty.
„Bereme jako povinnost se o památky starat, je to odkaz našich předků. V Dubí jich navíc moc nemáme, vlastně jen tři,“ připomíná starosta Petr Pípal (Severočeši) ještě vzácný benátský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a barokní lovecký zámeček Dvojhradí ve Mstišově, který je ale v soukromém vlastnictví a v září loňského roku vyhořel.
Římskokatolický kostel v dolní části Cínovce při česko-německé hranici je nejstarší funkční památkou v Dubí. Byl postaven v letech 1729 až 1732 na základech staršího kostela ze 13. století, vysvěcený byl roku 1732.
„Dříve patřil církvi, v roce 2010 jsme si ho vzali do výpůjčky a začali se o něj starat. Poškozená byla hlavně střecha, která neodolala zdejším povětrnostním podmínkám, krovy zase napadla dřevomorka,“ přibližuje Pípal.
Do roku 2022 by měl být celý kostel opraven
Aby radnice mohla památku zachránit a získat peníze na opravu z dotačních titulů, musela být převedena do jejího vlastnictví.
„Domluvili jsme se proto s církví a bezúplatným převodem kostel získali. Samozřejmě s podmínkou, že se o něj postaráme a zrenovujeme ho,“ podotkl Pípal.
V roce 2016 se Dubí přihlásilo do zmíněného programu ministerstva kultury a od té doby každý rok čerpá příspěvky na opravu.
„V první etapě jsme nechali opravit střechu a věž, v další se restaurovala okna a vitráže a k instalaci už máme připravené i hlavní dveře. Ve třetí etapě budou letos restaurovány kamenické prvky vně budovy a boční přístavek. Poslední etapou pak bude rekonstrukce fasády,“ vyjmenovává starosta.
Dubí plánuje, že nejpozději v roce 2022 bude kostel opravený. Už teď je ale několikrát ročně využíván veřejností.
Jeden z mála hřebenových kostelů, jež po roce 1945 přežil
„Vždy kolem 15. srpna, kdy je svátek Nanebevzetí Panny Marie, děláme spolu s německými sousedy Mariánskou pouť. Probíhají tu i adventní koncerty a občas i svatby. Turisté se sem dostanou po předchozí domluvě na úřadě,“ zmiňuje Pípal.
Kostel je podle něj zajímavý i tím, že je jedním z mála hřebenových, jež přežily dění po roce 1945.
„V té době měla obec přes 2 tisíce obyvatel. Jenže jak došlo k odsunu Němců, většina zdejších staveb sloužila československé armádě jako cvičné cíle. Kostel ale jako zázrakem přežil skoro nedotčený,“ vypráví Pípal
„Navíc v kostele zůstal i gotický oltář z roku 1510, který je dnes v diecézním muzeu,“ říká Pípal o památce obehnané i starým horským hřbitovem, kde leží mimo jiné i 33 italských zajatců, kteří za 1. světové války zemřeli při práci v místních dolech.
