Rok pomáhá řeckému fotbalu. Jak Fousek vnímá souboj Plzně a Pirea?

Čech, který dohlíží na řecký fotbal. V nadsázce mu přezdívají „superprezident“. Petr Fousek má co vyprávět. Za poslední rok, co v Řecku funguje jako nezávislý expert organizací UEFA a FIFA, dokonale poznal, jak tamní fotbal funguje.

Jak silný je tedy Olympiakos Pireus, úterní soupeř Plzně ve 2. předkole Ligy mistrů?

Plzeň vs. Olympiakos

Online reportáž v úterý od 19 hodin

Jak Řecko vnímá patnácté výročí senzačního triumfu na Euru?

Jak velký fanatismus provází řecký fotbal?

„Každý Řek fandí nějakému klubu. Vášnivě. Od narození až do smrti,“ říká Fousek.

Když se nedávno slavilo 15 let od vítězství Řeků na mistrovství Evropy 2004, jak vám bylo? Trpká porážka Čechů v semifinále se dodnes připomíná.
Když se potkám s jejich tehdejšími hrdiny Dellasem, Basinasem, Nikopolidisem a dalšími, zabolí mě žaludellasek. Ale ne, to je nadsázka, oni mají můj respekt. Tak malá země a tak velký úspěch. Měli mimořádnou generaci, po které se jim stýská.

Jako nám.
Taky bychom nejraději omladili Nedvěda, Šmicera, Poborského nebo Kollera. Řekové to samé. I když se neutápějí ve vzpomínkách, vadí jim, že reprezentace strádá. Jinak Řecko je výrazně fotbalová země. V televizi jede fotbal nonstop, noviny jsou ho plné, vážně hukot.

Petr Fousek

A to patnácté výročí?
Jako my máme Bělehrad coby vzpomínku na zlato z roku 1976, Řekové mají jako svátek 4. červenec. Ten den má řecký fotbal volno, svaz nepracuje, je to den zlata z Portugalska.

Kde přitom měli vyhrát Češi, nemyslíte?
Kdy, když ne tehdy? Já byl generální sekretář svazu, takže jsem každý zápas seděl na čestné tribuně a sbíral samé komplimenty. Čtvrtfinále s Dánskem vedle sledovala řecká delegace včetně trenéra Rehhagela a po zápase byli celí bledí: Vás porazit nemůžeme!

Divil jste se jim? Po koncertu 3:0 měl z české reprezentace strach každý.
Jen trenér Rehhagel ne. Nechal domluvit setkání s šéfy a povídá: Česko vyřadíme! Jenže když se vzápětí omluvil, že musí na toaletu, z řeckého hloučku se ozvalo: Chudák Otto, má už asi alzheimera, ti Češi jsou přece úplně jinde.

Tomáš Rosický na Euru 2004 v utkání proti Řecku.

Nakonec to v Portu dopadlo bledě. Rozhodl stoper Dellas v prodloužení.
Byli jsme zhroucení a nemohli ani mluvit. Nebožtík Ruda Baťa, čestný generální sekretář, který už zažil snad úplně všechno, si připaloval jednu cigaretu od druhé.

Vidíte, já v tom transu poprvé a naposledy zapomněl odevzdat domluvený článek.
Ten turnaj měli Češi vyhrát. Charakterem i kvalitou jsme měli nejlepší tým, ale potopilo nás pravidlo, ke kterému jsem pocítil obrovskou nechuť. Stříbrný gól. Vůbec nás ty experimenty pěkně trápily. Moje první Euro, to jsem byl na svazu ještě zelenáč, proběhlo v Anglii a my prohráli finále prvním zlatým gólem v historii. O osm let později nás potopil stříbrný gól. A to jsem třeba zažil ještě Euro šestnáctiletých v Izraeli. Rok 2000, finále s Portugalskem a bum, zase zlatý gól. Český svaz se pak výrazně angažoval, aby pravidlová komise tyhle experimenty zrušila. Fakt se nepovedly.

Petr Fousek (56)

• Dlouholetý fotbalový funkcionář a diplomat. Působil v různých funkcích na FAČR (dříve ČMFS) včetně generálního sekretáře. V roce 2017 neúspěšně kandidoval i na předsedu svazu.
• Je delegátem UEFA a FIFA, místopředsedou Komise futsalu UEFA, členem panelu administrativních expertů UEFA a panelu inspektorů stadionů UEFA.
• Má za sebou mise v řadě svazů Asie, Afriky nebo Evropy.

Když přehodíme list, co se Řecku nepovedlo, že mu teď musí pomáhat expert z ciziny? Vás vyslala FIFA a UEFA.
Předně je mi ctí, že jsem byl vybrán. Pracovat pro FIFA a UEFA je absolutorium pro každého funkcionáře. Je to pro mě obrovská motivace.

Po prohraných volbách v Česku?
Nabídl jsem alternativu, ale český fotbal si vybral jinou cestu, jiný směr. Dál bych se k tomu vracet nechtěl, dívám se dopředu. Mojí doménou je řízení fotbalových institucí, a proto se pro mě Řecko stalo novou výzvou, abych mohl uplatnit odbornost a know-how. Zároveň získávám množství nových kontaktů a hromadu zkušeností.

Chápu, že chcete mluvit diplomaticky. Ale co vlastně děláte?
Řecko v minulosti čelilo mnohým skandálům, tamní liga byla přerušena kvůli diváckému násilí, příliš často se měnilo vedení svazu, k tomu korupce a různé mocenské vlivy. Řecko bylo v minulosti blízko suspendace, mohlo být vyřazeno ze struktur FIFA, reprezentace by nehrála kvalifikace. Proto do země dorazila normalizační komise, což je institut, který slouží k dozorování fotbalového svazu.

To přece známe. Drsný Ukrajinec Surkis tím hrozil české asociaci, když volby předsedy končívaly patem kvůli dvěma komorám.
U nás to bylo kvůli stanovám, v Řecku byly úplně jiné problémy. Teď už je tu měkčí fáze neboli monitorovací komise a situace se zlepšuje.

A vy jste vážně víc než předseda řeckého svazu?
V žádném případě! Řecký svaz má v čele už druhý rok legitimně zvolené vedení. Každý den diskutuji s předsedou i generálním sekretářem, chodím na výkonné výbory, na zasedání komisí. Myslím, že za ten rok, co v Aténách působím, jsem si získal přirozenou autoritu. Takovou misi přece nelze stavět jen na mandátu FIFA a UEFA. Mým úkolem je pomoct v oblasti řízení, struktur a administrativy.

Společná filozofie vítězit. Plzni začíná v Lize mistrů cesta za miliony

Lidově řečeno?
Poradit, zlepšit, usměrnit. Co možná nejvíc uplatnit „německou“ kázeň. Rád bych, aby se změny, které doporučuji, vnímaly jako pomoc, ne jako diktát. O něčem se ovšem diskutovat nedá, protože svaz je pod monitoringem.

Kdo kromě vás ještě pomáhá?
Tři nejvyšší muži v komisi rozhodčích jsou cizinci. Pískání se totiž v Řecku prožívá až neskutečně.

Taky mají svého černokněžníka Berbra?
Do toho se pouštět nechci, nezlobte se.

A obecně?
Neumíte si představit, pod jak šíleným tlakem tady rozhodčí pracují. Jejich role a výkony se někdy démonizují. Každý má nějaký názor, nejlépe ostrý, agresivní. Každý verdikt se pitvá. Fotbal v Řecku je vůbec svlečený do naha.

Takže když záložník Stoch přestupoval ze Slavie do Soluně, bylo velké haló?
Jistě. Každý větší přestup se rozebírá spoustu dní a ve všech televizních zprávách. Navíc PAOK Soluň je extrémně sledovaný, v minulé sezoně neprohrál jediný zápas. I když uprostřed roku prodal Srba Prijoviče, svého nejlepšího střelce, za 10 milionů eur do Emirátů, zůstal kompaktní a získal po čtyřiatřiceti letech titul. Teď chce do Ligy mistrů.

Viděl jsem oslavy, devadesát minut trvající pyrotechnická show. Copak pyro není zločin?
Při oslavách ne. Byl to impozantní ceremoniál hned po posledním ligovém zápase, byl jsem na něm osobně. Postupně na trávník nastupovali všichni od veteránů až po přípravku. Pořád hořely ohně, jako byste byl v pekle. Na konci nakráčeli šampioni, trenéři, majitel. Bylo to grandiózní.

A to pyro?
To je zbraň, která na stadiony nepatří. Ovšem v Řecku se jedná o součást fotbalové kultury, kterou je třeba každopádně změnit. Kolikrát se zpozdí výkopy zápasů, protože jsou vidět jen bengálské ohně a pak dlouho dým. Ale v evropských pohárech jsou řečtí fanoušci schopni se přizpůsobit, vědí, jaké sankce by následovaly. Vysoké pokuty, případně uzavření sektorů stadionu.

Ptám se kvůli tomu, co může za týden čekat Plzeň v Pireu.
Fanatické prostředí, to můžu slíbit. Chtěl jsem ještě říct Kostase Fortounise, nejlepšího řeckého hráče současnosti. Ofenzivní záložník, světová klasa. Jenže před pár dny si těžce zranil koleno. Uvidíme, jak to Pireus ovlivní. A hlavně jaký výsledek přiveze z Plzně. Zatím je těžké cokoli odhadovat, oba kluby se přes léto hodně změnily.

Plzeň dost, ale Olympiakos absolutně. Šestadvacet nových hráčů, úplné zemětřesení. Takhle mocný majitel Evangelos Marinakis vyřešil druhé místo?
On se netajil tím, že byl zklamaný. Pireus nevyhrál ligu už podruhé za sebou, na to nebyl zvyklý. Rozpočtem, šířkou kádru, kvalitou, počtem cizinců, stadionem a ambicemi je to špičkový klub, který bere jen vítězství.

Plzeň máme přečtenou. Olympiakos do Ligy mistrů patří, říká kouč Martins

Hlavně miliardář Marinakis ho vyžaduje, že?
Ví se, že jednou poslal hráče předčasně na dovolenou, napařil jim pokutu půl milionu eur a sezonu dohrál s dorostenci. Párkrát jsem se s ním potkal a vím, jak je oddaný fotbalu a svému Pireu.

Moji řečtí kolegové tvrdí, že je schopný všeho.
Je to bohatý rejdař, vlastní média, koupil Nottingham Forest a chce s ním postoupit do anglické ligy. Taky se dost angažuje v politice. V nedávných volbách podporoval vítěznou opoziční stranu Nová demokracie. Tím pádem je hodně na očích.

Je součástí skandálů, obvinili ho z pašování drog, vyšetřují ho kvůli rozsáhlé korupci.
Je potřeba vnímat, že majitelé tří největších klubů (Pireus, Soluň, AEK Atény) jsou miliardáři. Jejich ambicím odpovídají rozpočty i investice. Fotbal je otázka prestiže. Oddanost svému klubu přechází ve vášeň, až fanatismus. Je to náboženství.

A kdy vlastně skončí vaše řecká mise?
Jsem rád, že se řeckému svazu daří zlepšovat, a pokud vše půjde dobře, za rok se uvidí.