Z parkování v modrých zónách teče Brnu méně peněz, než odhadovalo

Příliv peněz z rezidentního parkování a z pokut od motoristů, který měl pokrýt další rozvoj modrých zón v Brně, vázne. Město vybralo jen zlomek peněz, které plánovalo. Koaliční ODS chce proto zrušit fond, kam tyto peníze míří a ze kterého se měla financovat například záchytná parkoviště.

Od 1. ledna letošního roku, kdy začal fond mobility fungovat, do něj do 15. července přiteklo necelých 11 milionů. Podle plánu, který nastavilo bývalé vedení města, to mělo být za celý letošní rok 139 milionů.

ODS, zodpovědná ve vedení města za dopravu, tvrdí, že na vině je zděděný špatně nastavený systém rezidentního parkování, a přišla s návrhem fond zrušit nebo změnit jeho pravidla. „Je ztrátový, držet takový fond nemá smysl,“ konstatoval radní Petr Kratochvíl (ODS).

Podle něj souvisí díra v rozpočtu s tím, že rezidentní parkování, které startovalo v historickém centru loni v září a pak od listopadu i v některých dalších přilehlých oblastech, nefungovalo. Nová koalice v čele s ODS proto těsně po volbách poplatky za registrace lidem pro první půlrok prominula, snížila ceny parkovného a slíbila, že systém vylepší.

„Příjmy ale byly tím pádem nižší. Dalším důvodem bylo to, že nefungoval systém pokut a museli jsme ho doladit, takže peníze do fondu začaly přicházet až od 1. dubna. Ale ani kdyby systém fungoval, peníze na stavbu parkovišť a domů by stejně nestačily,“ poznamenal Kratochvíl.

Zrušení fondu mobility se dostalo i do programu jednání rady, ale bod nakonec ODS stáhla.

„Ještě o tom musíme jednat s koaličními partnery, ale v zásadě je to tak. A nejde jen o problémy s naplňováním fondu, ale i o to, že po odečtení nákladů na provoz rezidentního parkování jen 70 procent připadne městu a 30 procent má jít městským částem, které modré zóny zavedou. Musíme si vyjasnit, na co by konkrétně měly peníze jít. Hlavní břemeno budování záchytných parkovišť P+R je na městě, konkrétně na Brněnských komunikacích, takže jim ty peníze budou chybět,“ sdělil náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS).

Faktem je, že se zavádění rezidentního parkování zpožďuje a už teď v rozporu s předpokladem chybí desítky milionů.

„V současné době je zpracována analýza způsobu výstavby a financování záchytných parkovišť, kdy čekáme na výsledky. Prozatím probíhá projektová a majetkoprávní příprava, která je hrazena klasicky jako investiční akce z rozpočtu města,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Náš odhad nebyl nadnesený, říká exnáměstek Mrázek

Systém rezidentního parkování přivedlo v minulé vládě do finální podoby ANO, které také spolu s tehdejšími koaličními partnery prosadilo loni v září zřízení fondu. Bývalý náměstek brněnského primátora za toto hnutí Richard Mrázek nechápe, proč by měl být fond ztrátový.

„Měli jsme připravené modré zóny v Brně-střed – věnec kolem centra – a ty měly začít platit ještě letos, pak se měly připojit Královo Pole a Žabovřesky. Kdyby vše běželo, jak jsme to nastavili, peníze by nechyběly. Jen z parkovacích automatů, které jsou v drtivé části na Brně-střed, se vybere ročně kolem 50 milionů korun. Takže odhad 139 milionů nebyl nadnesený,“ popsal Mrázek. Podle něj by si na parkoviště město půjčilo a půjčku by splácelo právě z fondu mobility.

O jeho budoucnost se teď hraje. Je otázka, jak se k ní postaví další koaliční partneři.

„Nejsem pro to, aby se fond zrušil. Principiálně je nastavený správně. Je dobré, aby lidé věděli, kolik peněz bylo vybráno a na co jsou vynaložené. To, že bude dva tři roky ztrátový, se vědělo už na začátku. A nevadí mi ani to, že se z peněz vybraných od motoristů financuje rozvoj pěší a cyklistické dopravy. Hlavně cyklistika dostává v souvislosti s elektrokoly další velké možnosti,“ reagoval náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).

Kolik se letos vybralo v modrých zónách

Zhruba 10 724 000 korun činily k 15. červenci letošního roku příjmy do fondu mobility, kam jdou peníze inkasované v modrých zónách rezidentního parkování.

Z toho:

• 8 655 000 korun z parkovacích automatů,
• 1 926 000 korun z vydaných dlouhodobých oprávnění,
• 143 000 korun z pokut.

Podle původních odhadů předchozího vedení města měly příjmy z parkování za celý rok 2019 činit 139 milionů korun.

Pozn.: Částky jsou zaokrouhlené.

A podobný názor má i náměstek primátorky za Piráty Tomáš Koláčný. „Obecně je to smysluplná věc a nejsme pro zrušení, ale můžeme diskutovat o podmínkách, jak bude nastavený, aby ztrátový nebyl,“ uvedl Koláčný.

V Brně je zatím jedno záchytné parkoviště u Ústředního hřbitova a během příštích let mělo po městě vzniknout 11 nových se zhruba sedmi tisíci místy za řádově miliardu korun. O tom, jestli na ně potečou peníze přes fond mobility, chce mít ODS jasno na podzim.

„Musí to být ještě dříve, než se začne připravovat rozpočet na příští rok, a případnou změnu musí schválit zastupitelé,“ poznamenal Kerndl.

Rezidentní parkování v Brně hlídají strážníci a auta s kamerami. (3. září 2018)