„Ve výčtu státních svátků je to jediný svátek, který se váže přímo k Moravě. Proto jsme si zvolili právě toto datum k iniciativě za vyvěšování moravské vlajky,“ vysvětluje Holaňová. Letos se vlajky na radnicích objeví už podesáté.
Proč si vlastně radnice moravskou vlajku vyvěsí?
Chceme, aby si lidé uvědomili, že žijí na Moravě, že Morava vůbec existuje a že má svébytnou tisíciletou historii, tradice a kulturu. Vlajka symbolizuje především zemský patriotismus. Jsme lidé odlišných národností, třeba Brno je kosmopolitní město. Chceme si připomínat, že patříme na Moravu, která může být pro nejrůznější národnosti.
Jakou národnost jste uvedla při sčítání lidu?
No, moravskou. Moravankou jsem od narození. Spolu se mnou takto odpovědělo dalších 630 tisíc lidí. Jsem přesvědčená, že při dalším sčítání to bude víc, možná i dvojnásobek.
Jsou i další dny, kdy se vlajka může vyvěšovat?
Není to vázáno žádným zákonem. Některé obce ke státní vlajce vždy automaticky přidávají i tu moravskou. Jinde visí nepřetržitě. Starostům, konkrétně z moravské části Vysočiny, však přišel jediný oficiální den pro vyvěšení moravské vlajky málo. A tak nás v roce 2012 požádali, abychom jim dali seznam nejvýznamnějších moravských dnů. Máme jich asi desítku.
Který z nich je hned v závěsu za 5. červencem?
V září si připomínáme jmenování markraběte moravského Jošta římským králem. To byla osobnost, která z moravských politiků dosáhla nejvyššího postavení. Program k tomuto dni chystáme na 14. září v Brně na Moravském náměstí, kde má Jošt i sochu.
O jezdecké soše Jošta se hodně diskutovalo, když ji její autor Jaroslav Róna představil. Má dost abstraktní podobu, stojí na vysokých nohách, a tak se jí přezdívá žirafa. Jak se na ni díváte vy?
Pro mě to není Jošt. I autor sám říkal, že je to socha představující odvahu, která je inspirovaná Joštem. Ale takto on nevypadal.
Zvykla jste si, že někteří lidé používají pro označení celé České republiky výraz Čechy?
Ne, vadí mi to. Jestliže se někdo vrací ze zahraničí do Olomouce, tak se rozhodně nevrací do Čech. Je to velká chyba, neznalost. Zachovávejme Ústavu České republiky a dodržujme správné označení částí státu – Čechy, Morava a Slezsko.
Právě na Slezsko se také někdy při dělení republiky zapomíná. Připojují se obce z Moravskoslezského kraje také k vyvěšování vlajky?
Připojují, ale Slezsko je stále vlastním územím. Přímo ve slezské části jsou moravské enklávy a některé okresy patří na Moravu. Takže i tyto obce vlajku na úřady dávají. Některé obce také vyvěšují vlajku jako připomínku cyrilometodějské tradice, protože věrozvěsti přinesli víru na území Velké Moravy, kam patřilo i dnešní Slezsko. Máme společnou historii.
K tradici vyvěšené moravské vlajky se přidávají i obce, které už patří na území Čech. Proč?
Je to asi desítka obcí, a to v sousedství českomoravské hranice na Vysočině. Vyjadřují nám podporu, ale také si připomínají svatého Cyrila i Metoděje. Tamní starostové si uvědomují blízkost hranice. Jak řekl Petr Pithart: Hranice je poklad a památka, odkaz k tisícileté historii. A měli bychom si jí vážit. Podobně se připojily i tři obce na Slovensku.
Odmítli vás naopak někde?
Jeden starosta na Zlínsku mě nejspíš chtěl do telefonu odbýt. Rozčiloval se, že oni nejsou Moravané, ale Valaši. To jsem mu ani nechtěla vyvracet, každý je tím, kým se cítí být. Zarazila mě spíš věta, v níž mě přesvědčoval, že Cyril s Metodějem nepřišli na Moravu, ale na Slovensko.
Mají v Čechách něco podobného? Vyvěšují vedle státní vlajky i českého lva?
Nezaznamenala jsem to. V Čechách není zemský patriotismus tak výrazný jako na Moravě. Právě proto, že Morava jako autonomní celek neexistuje a ani v názvu státu není o Moravě zmínka, pravděpodobně nemají potřebu. Všechno je dnes české a na další dvě území se zapomíná.
Opravdu to tak vnímáte?
Ano, i časté spojení „česká kotlina“ není při použití ve smyslu státu správné. Geograficky jsou to Česká kotlina a Moravské úvaly, které tvoří republiku.
Chápu to správně, že stojíte o větší autonomii Moravy?
Bojujeme za to. Moravská národní obec chce, aby Morava měla větší váhu, aby se jí vrátila určitá forma autonomie. Byla tu tisíc let, zrušili ji až v roce 1948 komunisté. A přestože polistopadoví politici tento krok odsoudili jako akt zločinecké vůle, do dneška se nic nestalo a spravedlnosti se Morava nedočkala.
Ve volbách to však vypadá, že moravské téma na lidi příliš nezabírá. Strany, pro které je to hlavní náplň, dokázaly uspět jen v komunálních volbách v několika málo obcích.
Ve volbách patriotismus moc nevnímám. Ale v různých politických stranách a hnutích patriotismus je. A je to jen otázkou času, než vybublá na povrch. Vím, že v lidech hrdost na Moravu je. Mnozí starostové nám sami od sebe dávají najevo, že chtějí Moravu silnější.
Vnímáte rivalitu mezi Moravany a Čechy?
Ne. Pokud budeme mluvit o jednotlivých obcích, tak tam nic nenávistného nebo rivalského není. Zvláště u zemské hranice je to naopak spojuje, je tam přátelská atmosféra. Jiné je to však na sociálních sítích, tam dominují tahanice mezi Prahou a Brnem.
Praha jako pupek světa a zbytek republiky je pro Pražany nezajímavý?
Tak nějak. Osobně zaznamenávám i vymezení se Praha versus zbytek republiky. Venkov bohužel pro některé začíná tam, kde končí hranice hlavního města. Možná to jenom tak říkají a nemyslí to pejorativně, ale osobně mi to vadí.
V jakém regionu najdeme největší moravské patrioty?
Tradici vyvěšování vlajky započali lidé v Břeclavi a v Uničově. Právě Podluží a Haná na moravskou tradici velmi dbají. A také Hodonínsko a na Vysočině Třebíčsko. Právě obojetný českomoravský Kraj Vysočina někdo považuje za snahu Moravu narušit.
Kam jezdíte na dovolenou? Zůstáváte na Moravě?
Nejedu nikam. Jsem odpůrce „letního stěhování národů“, mám z něj doslova hrůzu. Zacpané silnice a plně obsazené pláže, to není nic pro mě. Když už někam, tak na Vysočinu na výlet.
