Změnu zavedla vláda „obrozené“ Národní fronty, která se k moci dostala státním převratem. Je zřejmé, že vzorem jí byla struktura řízení komunistické strany. V ní totiž existovaly komunistické kraje a krajské výbory KSČ, nikoliv zemské.
Skončilo tak dvacetileté období od vzniku republiky, kdy Morava fungovala jako jedno ze čtyř samosprávných území se svým hlavním městem, jímž bylo Brno.
Podle brněnského historika Jiřího Pernese chtěli komunisté docílit totálního ovládnutí společnosti a „vytvoření nového člověka“.
„Záměrně nové kraje stanovili tak, aby se nekryly s hranicemi historických zemí. Hlavním důvodem byla snaha komunistů o zrušení stávajících struktur a maximální oslabení vazeb občanů na minulost,“ vysvětluje Pernes, jenž je zároveň členem politické strany Moravané, která volá po zrušení krajů a obnovení moravskoslezské samosprávy.
Krok komunistů tehdy lidé brali lhostejně, neprotestovali. Daleko víc je trápilo nastolení komunistické totality jako takové. A tak se stalo, že stará moravská města jako Svitavy, Jevíčko či Moravská Třebová jsou dnes součástí Pardubického kraje a například Dačice se Slavonicemi spadají do jižních Čech.
Kraje z roku 1949 se vrátily kvůli potřebám politiků, míní Pernes
Komunisté při vytváření krajů navíc argumentovali snahou o zlidovění správy a tvrdili, že ušetří na úřednících. Ale opak byl pravdou. Pro více úředníků dokonce zabrali mnohé budovy a nové vystavěli.
Jenže jedenáct let po zavedení se ukázalo, že kvůli malé rozloze nejsou některé kraje „životaschopné“. Proto přišla další reforma, území se rozšířila a jejich počet se snížil.
Morava v historii
|
„Pokládám za projev zoufalosti, že po pádu komunistického režimu se nová demokratická reprezentace uchýlila k obnově těch nesmyslných krajů z roku 1949. Vlastně jen proto, aby mohli uspokojit ambice a potřeby toho množství místních ‚politiků‘, kteří se najednou vyrojili,“ myslí si Pernes, který za Moravany neuspěl v krajských, senátních a evropských volbách.
Podle něj dnešních 14 krajů nefunguje dobře, stejně jako v minulosti.
Proti krajskému uspořádání bojuje také Moravské zemské hnutí, které se od Moravanů vyčlenilo kvůli nesouhlasu s volební spoluprací s okamurovci.
„Oslabilo identifikaci obyvatel Moravy s jejich zemí. Byl tak dokončen proces, který začal jako zápas českého a německého nacionalismu na autonomní Moravě a skončil administrativním zrušením této starobylé země. Avšak zastánci se k ní hlásí alespoň při sčítání lidu,“ poukazuje předseda hnutí Ondřej Hýsek.
Před osmi lety se k moravské národnosti přihlásilo – samostatně nebo v kombinaci s další národností – přes 628 tisíc lidí.
