Na konci loňského roku se na veřejnost dostala obří aféra kolem praní špinavých peněz dánskou bankou Danske Bank. Přes účty její estonské pobočky se měly prohnat miliardy dolarů pocházející z trestné činnosti z Ruska, Moldavska nebo Ázerbájdžánu.
Whistleblower a bývalý zaměstnanec banky Howard Wilkinson, který na případ upozornil, navíc při slyšení v Evropském parlamentu tvrdil, že obdobně fungovaly i banky v jiných evropských zemích, mimo jiné i v Česku.
V době, kdy Wilkinson vysvětloval aféru europoslancům, už necelý rok fungoval v Evropském parlamentu speciální výbor, který měl zhodnotit, zda EU umí bojovat proti praní špinavých peněz. Letos na jaře pak přišel s výsledkem: Unie je v boji proti legalizaci špinavých peněz nekoordinovaná a bezzubá.
Europoslanci proto navrhují, aby pod Europolem vznikla evropská finanční policie a zpravodajská jednotka.
Koordinace nefunguje
„Osobně si dovedu představit různá řešení. Myslím, že by na začátku mělo být poznání, že dnes v oblasti praní špinavých peněz, ale i daní máme v Evropě nemalé problémy. Dokumentují to případy jako praní peněz v Danske Bank a podobně,“ řekl MF DNES europoslanec za TOP 09 a Starosty Luděk Niedermayer, který ve výboru působil a sepsal jeho závěrečnou zprávu. Dodal, že podle něj dosavadní spolupráce a koordinace dostatečně nefungují.
Zatímco návrh Niedermayera a spol. je zatím jen v teoretické rovině, už tento měsíc vstoupila v platnost směrnice o policejní spolupráci, která se značně dotýká právě boje proti praní peněz. Píše se v ní mimo jiné o spolupráci národních finančních zpravodajských jednotek s Europolem.
Podle kritiků ji Evropská komise „vmáčkla“ právě do směrnice o policejní spolupráci proto, aby se nemusela dohadovat s finančními zpravodajskými jednotkami, kterých se primárně týká směrnice o praní špinavých peněz.
Čechům EU vesměs vyhovuje, „czexit“ by neprošel. Zavedení eura ale také ne |
Šéf cifršpionů: Nechápu to
Ředitel Finančního analytického úřadu (FAÚ) Libor Kazda je vůči plánům Evropské komise kritický.
„Zaměňují policejní činnost a finanční zpravodajství. Plány na vylepšení nepřinášejí žádné nové konkrétní opatření. Je to jen deklarace větší, detailnější a častější spolupráce mezi jednotkami. Ale to se v podstatě děje i bez těchto deklarací, při každodenním řešení mnoha případů,“ říká Kazda.
Podle něj jsou dosavadní snahy o zlepšení boje proti praní špinavých peněz na evropské úrovni kontraproduktivní. Přibližně polovina finančních zpravodajských jednotek v Unii (například i v sousedním Rakousku) je totiž stále policejního typu. To znamená, že nemají prostor pro zpravodajskou práci.
Podle Kazdy by spolupráci mezi jednotkami v Evropě prospěla právě změna těchto jednotek. „Bylo by lepší, kdyby to byly jednotky administrativního typu. Mohou být například i pod ministerstvem spravedlnosti,“ míní Kazda.
Drtivá většina případů, které jeho lidé řeší, má přesah do zahraničí. „Pokud se bavíme o praní špinavých peněz, pak jde pochopitelně většinou o destinace mimo Evropskou unii,“ dodává s tím, že český FAÚ patří do takzvané skupiny Egmont, která sdružuje téměř 160 finančních zpravodajských jednotek z celého světa.
Podle Kazdy je právě tato spolupráce pro FAÚ klíčová.
