Příspěvkový bojkot zahájila Moskva v roce 2017. Tehdy uhradila pouze polovinu členského poplatku, v následujícím roce už nezaplatila nic. Na konci roku 2019 tak bude Rusko dlužit Radě Evropy celkem 87,2 milionu euro, což odpovídá 2,2 miliardám korun. Částka navíc nezahrnuje úroky z prodlení.
Neplacením příspěvků Moskva protestuje proti pozastavení hlasovacího práva ruské delegace v Parlamentním shromáždění, jednom ze tří orgánů Rady Evropy. Štrasburk tímto krokem Rusko sankcionoval za anexi Krymu v roce 2014.
Ruští delegáti i nadále můžou hlasovat ve Výboru ministrů a jeho soudce je součástí senátu Evropského soudu pro lidská práva. To se však už v létě může změnit. Na konci června Rusku vyprší dvouletá lhůta od posledního příspěvku, do kdy musí splatit alespoň část dlužné sumy.
„Pokud tak neučiní, bude zahájen proces pozastavení jeho členských práv a výzva k vystoupení z Rady Evropy z důvodu porušení základních hodnot a principů organizace,“ uvedl náměstek ministra zahraničních věcí Martin Povejšil.
Pokud Rusko následně nevystoupí z Rady Evropy samo, Výbor ministrů bude hlasovat o jeho vyloučení a stanoví mu datum odchodu.
Rusové prosí Štrasburk o pomoc nejčastěji
Případný Ruxit bude mít negativní důsledky především pro ruskou společnost, shodují se odborníci. OSN a nevládní organizace dlouhodobě upozorňují na zhoršující se stav lidských práv s svobod v zemi. Členství v Radě Evropy však Kreml dosud zavazovalo garantovat alespoň jejich základní úroveň.
S odchodem by však tyto záruky zmizely, monitorovací orgány by ztratily možnost dohledu nad situací v zemi. Rusové by tak přišli o možnost dovolávat se spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Právě oni přitom tuto možnost využívají nejčastěji. „Ke konci roku 2018 bylo Rusko na 1. místě s 11 750 stížnostmi z celkového počtu 56 350 přijatých stížností,“ uvedl Povejšil. Statistika odráží kromě stavu lidských práv i vysoký počet obyvatel země.
Přestože si podle Povejšila Rada Evropy nepřeje odchod Ruska a o situaci aktivně jedná, strany se ocitly v politickém patu. Zatímco Štrasburk nehodlá upustit od sankcí, Moskva trvá na své finanční neúčasti do doby, než organizace plně obnoví jeho hlasovací práva.
Souboj o hlasovací právo
Odejmutí práv Rusko vnímá jako protiprávní, politicky motivované a diskriminační, alespoň tak to vyznívá z ruských médií. „Odebrání hlasovacího práva ruské delegaci v Poslaneckém shromáždění porušuje Statut Rady Evropy.“ uvedl v lednu zástupce ruského ministra zahraničí Alexander Gruško v odkaze na zakládající dokument organizace.
Rada Evropy Byla založena roku 1949, sídlí ve francouzském Orgány Rady Evropy jsou Výbor ministrů, Parlamentní shromáždění a Sekretariát. Hlavními funkcemi RE je ochrana lidských práv, svobody slova a demokracie, rozvoj právní spolupráce, sociální soudržnosti, kulturní rozmanitosti a dalších Členské státy jmenují soudce Evropského soudu pro lidská práva. |
Podle náměstka Povejšila však pozastavení hlasovacího práva delegací umožňuje přímo jednací řád Poslaneckého shromáždění. „Neplacení členského příspěvku je porušením smluvních závazků a nelze považovat za legitimní prostředek řešení sporů,“ dodal k situaci náměstek.
Pokud Rusko do konce června dluh nezaplatí, stane se historicky první ze 47 členských zemí, s níž Rada Evropy zahájí řízení o odchodu. Podle náměstka se situace ještě bude projednávat na květnovém summitu v Helsinkách. „Zahájení procedury a její případné načasování nejde ještě s jistotou předjímat,“ uvedl Povejšil.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku loni v listopadu rozhodl, že zadržování lídra ruské opozice Alexeje Navalného mezi lety 2012 a 2014 bylo politicky motivované. Kremlu nařídil, aby Navalného odškodnila částkou 1,6 milionu korun (psali jsme zde). Soud také podpořil práva sexuálních menšin a nařídil Rusku uplatnit systémová opatření proti jejich diskriminaci (psali jsme zde).
