Lídr Pirátů do europarlamentu Marcel Kolaja vyzval účastníky happeningu, aby v e-mailech europoslancům protestovali proti návrhu směrnice. Schválení podle něj ještě lze zabránit.
„Přijdou další směrnice, které se budou snažit omezovat svobodu na internetu,“ upozornil a dodal, že Piráti se chtějí v EP zaměřit právě na tuto otázku. Do protestu se zapojila i česká Wikipedie, jejíž zástupci považují chystané změny za závažné, a ve čtvrtek proto na celý den encyklopedii poprvé vypnuli.
„Směrnici vytvořili evropští lidovci v zájmu velkých vydavatelství,“ uvedl poslanec a další pirátský kandidát do europarlamentu Mikuláš Peksa. Podle organizátorů jde o souboj lobby velkých firem jako Facebook a Google s velkými vydavatelskými domy, běžní uživatelé internetu zcela vypadli.
Protesty v celé EU
Podle agentury DPA začaly v Německu demonstrace již během dopoledne v Postupimi, Berlíně, Hannoveru, Rostocku a dalších městech. V Postupimi pochodovalo městem asi 200 lidí, na transparentech se objevovaly nápisy: „Nejsme boti“ (automatizované počítačové programy). Další protestní akce se plánují také v Berlíně, Hamburku, Kolíně nad Rýnem či Mnichově. Podle spoluorganizátora demonstrací, spolku Save the Internet (Zachraňte internet), se berlínské akce zúčastní asi 6000 lidí, policie hovoří o 2000 nahlášených.
Protestní akce se uskutečnily i ve Francii, Nizozemsku, Rakousku, Dánsku, Polsku, Rumunsku nebo Řecku. Na protestní internetové petici se už sešlo přes pět milionů podpisů.
Podporu demonstrantům v Německu vyjádřili představitelé sociální demokracie (SPD), Zelených, svobodných demokratů (FDP) či strany Levice. „Filtr při načítání považujeme za špatnou věc,“ uvedla šéfka kandidátky SDP ve volbách do europarlamentu a ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová. Spolková vláda, jejíž je SPD členem, přitom na evropské úrovni novelu podpořila.
Europoslanci budou normu schvalovat v úterý
EP bude v úterý hlasovat o novele autorského zákona, která by podle jejích autorů tuto právní oblast měla aktualizovat pro dobu internetového věku. Kompromisní dohodu oznámili vyjednavači EP a členských států EU v půli února.
Kritici se obávají, že filtr při načítání budou muset použít všechny platformy, které budou povinovány zjišťovat, zda fotografie, videa či hudební nahrávky neporušují autorský zákon. To by vedlo k cenzuře, neboť filtr by blokoval i legální obsah, jako jsou citáty, parodie či satira.
K reformě zákona o autorských práv vyzvalo v EU 260 nakladatelství, noviny, zpravodajské agentury, rádia, produkční firmy i mediální tvůrci. Požadovaly „spravedlivou účast na obchodu s obsahem, aby se tím zajistil bohatý a rozmanitý internet, v němž budou mít pevné místo informace a kultura“.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans tento záměr podpořil. Podle něj není spravedlivé, aby z duševního vlastnictví měla zisky například pouze společnost Google. „Proto se snažíme tuto věc regulovat evropskou legislativou. Musíme chránit umělkyně a umělce,“ řekl.
Reforma zaměřená proti gigantům
Směrnici připravují evropské instituce od roku 2016, vyjednávání o obsahu byla složitá a články 11 a 13 od počátku vzbuzovaly kontroverze. Podle Evropské komise mají nová pravidla posílit postavení majitelů autorských práv, hudebníků, herců či mediálních domů, vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook. Ty teď vydělávají na poskytování a zprostředkování obsahu, za který nemusí platit žádné poplatky.
Článek 11 má majitelům práv zajistit podíl na zisku z využití jimi vlastněného obsahu na internetu. Podle směrnice tak v případě, že někdo například na sociální sítí nasdílí obsah chráněný copyrightem, bude muset provozovatel sítě majiteli práv uhradit poplatek. Facebook či Google by tak musely platit například za ukázky textu, fotografie a titulky, které se automaticky generují při vyhledávání nebo sdílení zpravodajských textů.
Postavte se za Google. Digitální gigant nabízel youtuberům přivýdělek |
Článek 13 stanoví provozovatelům povinnost kontrolovat, zda obsah nahrávaný uživateli neporušuje autorská práva. To je s ohledem na množství nahrávaného obsahu technologicky náročné. Země včetně Česka žádaly výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační. Na základě kompromisu se tak pravidla 13. článku nemají vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem pod deset milionů eur (258 milionů Kč) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.
Podle kritiků může vést článek 11 například k tomu, že Google nebude při vyhledávání zobrazovat s odkazem úryvky zpravodajských textů, za které by musel platit. I Facebook se podle nich může rozhodnout, že omezí možnost sdílení autorsky chráněného obsahu. Kritici tvrdí, že směrnice je psána vágně a bude výrazně záviset, jak ji země implementují do národních legislativ. Bude-li schválena, dostanou na to členské státy dva roky.
