Koridor měl před 100 lety spojit Československo s Jaderským mořem

Jedním z ambiciózních projektů v prvních měsících samostatného Československa byl koridor, který měl spojit státy západních Slovanů s jižními. 13. března 1919 proto zaslal předseda Revolučního národního shromáždění, sociální demokrat František Tomášek ministru zahraničí Edvardu Benešovi do Paříže telegram, ve kterém ho vyzývá k prosazení plánu na spojení nového státu s Jugoslávií.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

Telegram končil prosbou, aby Beneš na mírové konferenci ve Francii „pracoval k uskutečnění koridoru spojujícího československý stát s Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců a s mořem Adriatickým.“

Nešlo vlastně o novinku. S podobným nápadem přišel už o tři roky dříve Tomáš Garrigue Masaryk, když spojencům představoval podobu budoucího Československa. Uvažoval o územním koridoru, který by oddělil Maďarsko a Rakousko, a propojil tím slovanské národy.

Spojnice měla vést dnešní rakouskou spolkovou zemí Hradsko, tedy Burgenlandem. Masaryk sice později od nápadu upustil, ale projekt se po skončení války zalíbil řadě významných politiků, kteří jej chtěli prosadit na mírové konferenci v Paříži.

Spojenci v čele s Velkou Británií se však nápadu vysmáli, a tak zůstal projekt pouze na papíře. Až v průběhu normalizace se objevila myšlenka vysokorychlostního železničního tunelu pod Rakouskem, který měl být dlouhý 410 kilometrů a kterým by se vlaky k Jaderskému moři dostaly za dvě hodiny. I tato idea však byla odložena.