Neděle 31. května 2020, svátek má Kamila
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 31. května 2020 Kamila

Engliš žádal zavedení letního času. Shromáždění to odmítlo

  0:05aktualizováno  0:05
25. února 1919 podal pozdější ministr financí Karel Engliš Národnímu shromáždění návrh na zavedení letního času. Politik Národně-demokratické strany to odůvodnil tím, že není „v létě náš život časově umístěn nejvhodněji. Počíná se dlouho po východu slunce a končí se dlouho po jeho západě.“ Jeho návrh však parlament nakonec odmítl.

Letní čas je označení úpravy měření a udávání času, při které se v letních měsících roku nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas, který je o určitou hodnotu (obvykle o jednu hodinu) posunut dopředu. 

Účelem letního času má být úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení, podle energetiků změna času ale velké úspory elektřiny nepřináší. Různé občanské iniciativy a petice se také řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví. 

V českých zemích byl v ještě rámci Rakouska-Uherska letní čas poprvé zaveden 30. dubna 1916 a platil do 1. října. K tomuto datu, tedy v průběhu první světové války, zavedlo tehdy letní čas i Německo, kde skončil v roce 1918, v Rakousku o dva roky později. 

V Československu se pokoušel o znovuzavedení letního času Karel Engliš, ale neuspěl. Z dalších zemí se letní čas na zkoušku zavedl ve Švédsku, a to od 15. května do 30. září 1916.

Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii (kromě Íránu) a Africe a ve většině států Jižní Ameriky (kromě části Brazílie, Chile a Paraguaye) neplatí. Z velkých zemí jej v roce 1992 zrušili v Číně a v roce 2014 definitivně v Rusku. V Evropě letní čas kromě Ruska neplatí ještě v Bělorusku, na Islandu a na Špicberkách.

Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo na svíčkách. Ale s nápadem posunout hodiny přišel až 120 let po něm londýnský stavitel William Willet. Jeho návrh z roku 1907 posunoval každou dubnovou neděli hodiny o 20 minut dopředu a opačně se mělo postupovat v září.

Letní čas byl v Československu znovu zaveden v důsledku úsporných opatření za druhé světové války. V českých zemích (tehdy v Protektorátu Čechy a Morava) fungoval nepřetržitě od 1. dubna 1940 do 4. října 1942, dále pak v letních měsících v letech 1943-1949. Na přelomu roku 1946 (1. prosince 1946 - 23. února 1947) byl zaveden také tzv. zimní čas, kdy byl čas posunut o jednu hodinu dozadu.

Potřetí si Češi a Slováci začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za energetické krize. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší - trvá tedy sedm měsíců, do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii.

Autoři:

Před 100 lety v jiný den

25
únor
1919

Nejzajímavější

Lidovky.cz
  • Nejčtenější

Astronauté z Crew Dragonu jsou na palubě Mezinárodní vesmírné stanice

Přímý přenos Americká soukromá loď s lidskou posádkou Crew Dragon se připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) a astronauté...

Počasí zhatilo první pokus o let soukromé lodi firmy SpaceX s posádkou

Mezinárodní vesmírná stanice očekávala přílet dvou astronautů, které k ní měla ve čtvrtek dopravit soukromá loď Crew...

Renovovaná Slovenská strela se po šedesáti letech vrátila na koleje

Šedesát let nejel unikátní železniční motorový vůz Slovenská strela po kolejích. Stalo se tak až v pondělí 25. května....

Až ráno si všimli, že ve vlaku chybí prezident. Přes noc vypadl z okna

Před 100 lety, 23. května 1920, vypadl francouzský prezident Paul Deschanel za jízdy z okna svého vlaku. Bizarní nehodu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Raketa SpaceX je sedmkrát levnější, než by ji vyrobila NASA, říká expert

„NASA se stala hostem v kosmické restauraci,“ říká o důvodech zapojení soukromníků do vesmírných letů v USA expert na...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Xaver: Klobouk dolů před Klausem. V ČRo zůstávám, spory s ČT házím do jímky

Premium Ve středu ho poslanci zvolili do Rady České televize. Přesto, že spolu s ním byli zvoleni i Hana Lipovská a Pavel...

Prezidentova nemoc. Neuropatie je tichá epidemie moderní doby, říká lékař

Premium Brnění nohou, mravenčení, vrávoravá chůze, zakopávání a pády, ale i krutá bolest chodidel. To je hrubý výčet příznaků...

  • Další z rubriky

První Rusku, která velela bojové jednotce, popravili bolševici před 100 lety

Před sto lety ruští bolševici popravili první Rusku, která kdy velela vojenské jednotce. Jmenovala se Maria Leontijevna...

V prvním celosvětovém sportovním přenosu se vysílal baseballový zápas

Ve Spojených státech amerických se před 100 lety vysílal první celosvětový rozhlasový sportovní přenos. O prvenství se...

Jan Pavel II. čelil komunismu, atentátu, antikoncepci i homosexuálům

Papež Jan Pavel II. během více než čtvrtstoletí pontifikátu ovlivňoval nejen katolickou církev. Pro věřící byl...

Rudá armáda vstoupila před 100 lety do Arménie. Bolševici se pokusili o puč

Arménští bolševici se před 100 lety pokusili o puč. Jejich pokus měl ale za pár dní skončit neúspěchem.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz