Už za pět dní půjdou Slováci v prvním kole přímé volby vybírat prezidenta. A stejně jako před pěti lety stávající hlava státu mandát neobhajuje. Vše bude navíc probíhat ve velmi napjaté společensko-politické atmosféře.
Ať už se bavíme o nedávném výročí nájemné vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, paralýze Ústavního soudu a politických obstrukcích při procesu obsazování této klíčové instituce či gradujících sporech mezi prezidentem Andrejem Kiskou a šéfem vládního Směru Robertem Ficem.
Pole zájemců o nejvyšší post sice v minulých měsících bobtnalo, aktuálně však zůstalo ve hře už „jen“ třináct kandidátek a kandidátů. Ač jde o druhý nejvyšší počet zájemců o prezidentské křeslo od zavedení dvoukolové přímé volby v roce 1999, slovo „jen“ naznačuje, že ještě před pár měsíci to vypadalo na mnohem větší peloton.
I tak je ta třináctka poměrně rozmanitá. Zahrnuje politické a stranické matadory, kteří se ve slovenské politice pohybují téměř 30 let, i lidi politikou doposud nepolíbené. A to odprava doleva. Reprezentují slovenský nacionalismus i maďarskou menšinu. Přestože překvapení ze strany outsiderů už si Slovensko několikrát užilo, dosavadní měření sil vygenerovalo čelo pelotonu, které se nejspíš popere o křeslo v prezidentském paláci.
Čaputová zaznamenala raketový nárůst podpory
Asi nejrychlejší nárůst podpory zaznamenala v minulých týdnech místopředsedkyně neparlamentní strany Progresivní Slovensko Zuzana Čaputová, kterou podporuje i část parlamentní opozice. Její raketový nástup dokonce přiměl jednoho z favoritů, vědce a chemika Roberta Mistríka, odstoupit z volby a podpořit ji.
Právě ona, respektive strana, kterou reprezentuje, je ze všech kandidátů asi nejvíce odrazem aktuální aktivizace společnosti v návaznosti na Kuciakovu vraždu. Z toho čerpá významnou část podpory. Jenže ta nemusí být stabilní. Výhodou může být i její právnické vzdělání a profese advokátky v kombinaci s tím, že doposud se ve vrcholné politice (ani ve vrcholných justičních funkcích) nepohybovala.
Právě důvěra ve spravedlnost je totiž jedním z hlavních společenských témat na Slovensku. Vzhledem k tomu, že Čaputová je považovaná za člověka blízkého dosluhujícímu prezidentovi Andreji Kiskovi, stala se hlavním terčem kampaně sil dlouhodobě se na slovenské politické scéně profilujících antikiskovsky.
1. března 2019 |
Nejsilnější vládní strana Směr vyslala do boje Šefoviče
Tedy nejsilnější a vládní strany Směr – Sociální demokracie, podporující svého kandidáta Maroše Šefčoviče, a různých konspiračních webů, majících blízko k soudci Nejvyššího soudu a dalšímu z kandidátů Štefanu Harabinovi. Pragmaticky zatím ke kampani přistupuje Maroš Šefčovič, dosavadní místopředseda Evropské komise.
Rovnost a férovost. Prezidentkou Slovenska může být bojovnice bez skandálů |
Ač kandidát podpořený Směrem, ve společnosti předsedy strany Roberta Fica, který je stále méně a méně populární, se prakticky nevyskytuje. Daleko častěji se objevuje po boku veřejností relativně dobře přijímaného premiéra Petra Pellegriniho, který rovněž zastupuje Směr, ale v poslední době se od něj v několika klíčových věcech distancoval.
Naposledy překvapil tvrdou kritikou bojkotu volby kandidátů na soudce Ústavního soudu ze strany poslaneckého klubu své partaje. Právě Pellegrini, velmi aktivní v prezentaci své lidi na sociálních sítích, s sebou „vytahuje“ do politického virtuálně-marketingové světa i poněkud úřednicky chladně a prkenně vystupujícího Šefčoviče.
Kromě podpory nejsilnější strany si Šefčovič do voleb nese ještě další výhodu – dosavadní diplomatickou kariéru a vysoký post v Evropské unii. Oba výše zmíněné faktory z něj činí jednoho z favoritů hlasování. Slovenská zkušenost z prezidentské volby z roku 2004, kdy tehdejší favorit Eduard Kukan propadl a do druhého kola postoupil černý kůň Ivan Gašparovič, který nakonec i vyhrál, nás přivádí k černému koni letošní volby.
O post prezidenta zabojují také nacionalisté Kotleba a Švec
Soudci a bývalému předsedovi Nejvyššího soudu Štefanu Harabinovi, jedné z nejkontroverznějších postav slovenské justice od 90. let. Jeho hlavním mediálním podporovatelem jsou rozličné konspirační a proruské weby, které ho prezentují jako jediného ochránce slovenských národních zájmů. Díky silnému akcentu na národovectví čerpá podporu i od jiných podobně zaměřených skupin.
Jeho nevýhodou je, že podobně zaměřených kandidátů bojuje o prezidentský úřad více: poslanec a šéf Ľudové strany Naše Slovensko Marián Kotleba či předseda nacionalistického sdružení Slovenské Hnutie Obrody Róbert Švec. Bez průzkumů Letošní prezidentské klání není zajímavé jen směsicí kandidátů, ale také jednou zákonnou premiérou.
Kandidáti na slovenského prezidenta: diplomat, vědec a radikálové |
Poprvé je aplikován zákon o volební kampani přijatý v květnu 2014, který zakazuje zveřejňování předvolebních průzkumů v období 14 dní před hlasováním (v případě konání druhého kola 7 dní před ním). Bude-li se tedy vycházet z veřejně dostupných zdrojů, stane se odhad výsledku velmi nepředvídatelným.
Dvoutýdenní moratorium totiž nedovolí podchytit přesuny voličů v závěrečné a současně klíčové části kampaně. Mnozí lidé totiž mají tendenci rozhodovat se až na poslední chvíli. Poslední veřejně známá čísla tak máme z předminulého pátku. Další se dozvíme až poté, co se příští sobotu uzavřou volební místnosti a začne sčítání hlasů. Jaképak překvapení asi bude na Slováky čekat?
