Vědec a zakladatel strany SaS Robert Mistrík chce kandidovat na slovenského...

Vědec a zakladatel strany SaS Robert Mistrík chce kandidovat na slovenského prezidenta. (31. května 2018) | foto: Profimedia.cz

Kandidáti na slovenského prezidenta: diplomat, vědec a radikálové

  • 170
O post prezidenta Slovenska se utká čtrnáct lidí. Průzkumům veřejného mínění vévodí eurokomisař Maroš Šefčovič a vědec Robert Mistrík. Mezi kandidáty jsou i člen maďarské menšiny a pravicový i levicový radikál. Hlavu států na příštích pět let vyberou Slováci v březnu v přímé volbě. Současný prezident Andrej Kiska o znovuzvolení nestojí.

Diplomat Maroš Šefčovič

Dlouholetý slovenský diplomat Šefčovič kandiduje s podporou nejsilnější vládní sociálně demokratické strany Smer-SD. V Evropské komisi je místopředsedou a komisařem pro energetiku. Kritici mu občas připomínají, že byl členem KSČ a vystudoval Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO). 

„Celý život jsem zastupoval Slovensko a bojoval za jeho zájmy. Vždy jsem to dělal s cílem, aby bylo Slovensko respektované a se sebevědomým hlasem. Dnes před vámi stojím jako kandidát na prezidenta,“ oznámil Šefčovič 18. ledna. 

Dvaapadesátiletý Šefčovič má šanci uspět, myslí si politolog Pavol Baboš. „Bude to stát hodně práce, energie i peněz, ale může se to podařit,“ uvedl pro server HNonline.sk

Vědec Robert Mistrík

Stejnou 16,5 procentní podporu jako Šefčovič ale dosahuje i Mistrík, vyplývá z průzkumu agentury Focus. Mistrík Šefčoviči vytkl, že ztratil kontakt s vlastí. „Šefčovič strávil posledních možná 15 let mimo Slovensko a jezdil sem občas na návštěvu. Já jsem tu žil, pracoval, tvořil a podnikal,“ prohlásil. 

Dvaapadesátiletý Mistrík dosáhl řady světových úspěchů jako chemik. Na svém webu uvádí, že se podílel na vývinu databáze mzCloud, kterou používají stovky firem včetně gigantů Apple, Nike a Coca-Cola. „Díky našim technologiím přicházejí na svět nové léky na zákeřné choroby, vznikají nové řešení na ekologické problémy, zlepšuje se kvalita vody a potravin,“ dodává. 

„Díky mojí práci jasně vidím, jak rychle se svět hýbe dopředu. A velmi mi záleží na tom, aby Slovensku neujel vlak,“ napsal jako důvod své kandidatury Mistrík, jenž se v roce 2009 podílel na založení opoziční liberální stranu Svoboda a solidarita. 

Druhá liga Bugár, Harabin, Čaputová

Jako třetí se v anketě agentury Focus umístil s 11,7 procenty soudce nejvyššího soudu a bývalý ministr spravedlnosti Štefan Harabin. Čtvrtý skončil s 10,1 procenty šéf vládní strany Most-Híd Béla Bugár. Pátá je s devíti procentní podporou právnička Zuzana Čaputová

Bugár reprezentuje maďarskou menšinu a v případě zvolení by byl prvním prezidentem z této komunity. V polovině ledna řekl, že má na kampaň na transparentním účtu 200 tisíc eur (5,16 milionu Kč). 

Dalším harcovníkem slovenské politiky usilujícím o křeslo prezidenta je bývalý předseda parlamentu František Mikloško. Tento křesťanskodemokratický politik je jednou z postav sametové revoluce. Do čela státu se snažil neúspěšně probojovat už v roce 2009 i 2004. 

Klání se zúčastní i podnikatelka Bohumila Tauchmannová, bývalý šéf úřadu na ochranu ústavních činitelů Juraj Zábojník a občanský aktivista Martin Daňo. Ten se ale paradoxně neopřel o podporu občanů, ale poslanců. 

Radikálové Kotleba a Chmelár

Voličům se nabízí i poslanec malého opozičního hnutí Jsme rodina Milan Krajniak, předseda neparlamentní Strany maďarské komunity József Menyhárt a předseda občanského sdružení Slovenské hnutí obrody Róbert Švec

Kotleba je fašista, nikdy ho nepodpořím, prohlásil slovenský prezident

O post prezidenta bude soupeřit i předseda a poslanec nacionalistické Lidové strany Naše Slovensko Marian Kotleba, který vedl Banskobystrický kraj a psal o „cikánských parazitech“. Kiska ho označil za fašistu. 

O přízeň voličů se uchází i levicový novinář a vysokoškolský učitel Eduard Chmelár. Ten mimo jiné řekl, že by se měly stavět i památníky obětem kapitalismu. „Václav Havel v televizním vystoupení 16. prosince 1989 ubezpečoval veřejnost, že to, že je nepřítelem socialismu, že chce obnovit kapitalismus a že ze zahraničí přijímal tučné výdělky, je lež. A přitom byla lež všechno to, co nám vykládal,“ napsal Chmelár na svém webu

Kiska svůj nezájem setrvat v úřadě potvrdil v novoročním projevu. Také expremiér Robert Fico dopředu oznámil, že se o zvolení znovu nepokusí. Fica v březnu 2014 porazil právě Kiska. 

Ještě nedávno chtěla kandidovat i ředitelka televize o módě Gabriela Drobová, která je dlouholetou tváří slovenského šoubyznysu. 

Danko: Prezident má být Štúrem i Husákem

Termín podání kandidatury je v poslední lednový den o půlnoci. Uchazečům musí splnění podmínek pro kandidaturu potvrdit šéf sněmovny Andrej Danko. Ten zatím odmítl dvě z 16 podaných kandidatur. Hlavní podmínkou je dovršení 40 let a podpora nejméně 15 poslanců nebo petice s podpisy alespoň 15 000 občanů Slovenska. 

Předseda vládní Slovenské národní strany (SNS) Danko dříve sám zvažoval kandidaturu, nakonec se k ní ale neodhodlal. Řekl, že si přeje, aby nová hlava státu projevovala lásku k jazyku a národu jako slovenský obrozenec Ľudovít Štúr. Současně dodal, že by jí neměly chybět ani „politické vlastnosti“ československého komunistického prezidenta Gustáva Husáka.

Kandidátem se nestal ani ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Toho chtěla původně do klání vyslat Smer-SD. 

První kolo přímé volby vyhlásil Danko na sobotu 16. března. Případné druhé kolo bude následovat 30. března.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video