Jedním z překvapení jednání se stalo přijetí českého premiéra v Bílém domě na nejvyšší úrovni, která dle diplomatického protokolu náleží setkáním s prezidenty. Premiéři se zde obvykle těší pouze potřesení ruky a společné fotografii.
Podle bývalého velvyslance v USA Michala Žantovského preferoval Donald Trump schůzku s premiérem Babišem částečně kvůli otevřené náklonnosti českého prezidenta Miloše Zemana k Číně a Rusku.
„Je to zvlášť citlivé, protože sám Trump je obviňovaný z úzkého vztahu s Moskvou, což on popírá. Setkání se Zemanem by tyto spekulace mohlo oživit,“ říká Žantovský.
Petr Kolář, který taktéž šéfoval české diplomatické misi ve Washingtonu, dodává, že problematický je pro Bílý dům i celý Zemanův přístup k zásadám liberálně-demokratickému systému. „Jde o Zemanův přístup k vládě práva, nezávislosti justice i ke svobodě slova. Bonmoty o tom, že novináře je třeba vyhubit, o prezidentovi mnohé vypovídají a Američané to nemohou ignorovat,“ říká Kolář.
Jasným signál podle Koláře Bílý dům vyslal také českým zpravodajským službám, o kterých se prezident Zeman dříve nelichotivě vyjádřil jako o „čučkařích“. Oproti tomu Babiš ve středu navštívil sídlo CIA ve virginském Langley. „Premiér zde pravděpodobně mohl slyšet, jak naši spojenci hodnotí kvalitu našich zpravodajských služeb,“ dodává Kolář.
Schůzka Trumpa a Babiše je úspěchem, reaguje většina českých politiků |
Oficiálně pracovní setkání amerického prezidenta s českým premiérem však z protokolu zcela nevybočuje. Na rozdíl od USA je nejvyšší exekutivní figurou v České republice právě předseda vlády. „Z hlediska výkonu moci je premiér k setkání s americkým prezidentem ten pravý,“ míní Kolář.
Zápas předloktí se nekonal
Podle Noemi Zárubové, odbornice na nonverbální komunikaci, zvládl Andrej Babiš jednání s americkým prezidentem profesionálně. „Než začal hovořit, měl ruce sepjaté, což značí nervozitu. Potom ovšem ruce rozpojil a používal normální, uvolněná gesta,“ říká Zárubová. Ležérnost, která je premiérovi vlastní při projevech k veřejnosti, Babiš podle odbornice záměrně omezil.
Trump si podle Zárubové počínal sebevědomě, ale přátelsky. „Rukama tvořil takzvanou ‚kostelní věž‘, což je sebevědomé gesto, které Trump užívá velmi často. Při sezení kolenem zasahoval až do prostoru Andreje Babiše, nebyl to ale projev agrese. Trump je zkrátka dominantní za každou cenu. K Babišovi napřáhl ruku s otevřenou dlaní, což je na Trumpovy poměry velmi vstřícné gesto,“ míní Zárubová.
Jsem z toho trochu nervózní, přiznal před setkáním s Trumpem Babiš |
Donald Trump je svými agresivními stisky ruky již pověstný, Babiše jím však neobdařil. „Potřesení rukou bylo standardní, krátké a zdvořilé. Nešlo o žádné přetahování, Trump se nesnažil o dominanci,“ míní bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.
Podle Žantovského se Trump se s Babišem nemá potřebu přetahovat, protože oba stojí v čele zemí s odlišnou velikostí i významem. „Celý charakter přijetí měl naznačovat vstřícnost a vlídnost z americké strany. To je pozitivní,“ říká bývalý velvyslanec v USA.
České republice pomáhá, že ji Trump zná
Snahu o navázání přátelství podle odborníků signalizuje také datum jednání, které Bílý dům naplánoval na výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Babiš na setkání připomněl, že Masarykova manželka byla původem Američanka. „Při této zmínce se Trump viditelně usmál, ačkoliv s úsměvy obvykle šetří,“ vypichuje Zárubová.
Rovina osobních vztahů a lidských příběhů je totiž v americké zahraniční politice důležitá, zejména pro současného prezidenta. „Trump vnímá svět na základě osobních zkušeností, mezilidských vztahů a atmosféry rozhovorů. Že Československo v minulosti navštívil a ví, kde naše země leží, je pro česko-americké vztahy přínosné,“ říká Forejt.
Trump zapomněl na focení s Babišem. Manželky s úsměvem krčily rameny |
Jako skvělý tah vidí také Babišovo pozvání do Čech pro Ivanku Trumpovou. Společenskou rovinu setkání podle Forejta pomohla zdůraznit i přítomnost manželek obou státníků, která při oficiálně pracovních jednáních v Bílém domě zdaleka není běžná.
Dámy sice na začátku setkání čelily menšímu rozčarování, když prezident Trump vynechal plánované focení před vstupem do Bílého domu, šlo však o rutinní a nepodstatné pochybení. „Není věcí prezidenta, aby si takové věci pamatoval, focení mu měl připomenout některý protokolista. Nemyslím si, že to návštěvu narušilo a obě první dámy to zvládly s přehledem,“ míní Žantovský.
Česká republika je zpět na americké mapě
Úsilí Američanů bylo patrné také na jednání delegací, na které vyslali „hvězdný tým.“ S Čechy jednali mimo jiné ministr zahraničí Mike Pompeo, poradce prezidenta pro národní bezpečnost John Bolton, ministr energetiky Rick Perry, či poradce prezidenta pro kybernetickou bezpečnost Joshua Steinman.
Podle českého kyberatašé ve Washingtonu Daniela Baggeho jednání vysoce přesahovalo standardy formálních schůzí na podobné úrovni. „Bylo to velmi konkrétní, jednalo se o specifických projektech. Předseda vlády přišel na jednání s jasnou vizí toho, čeho chce dosáhnout,“ uvedl Bagge, který se jednání přímo účastnil.
DOKUMENT: Společné prohlášení Donalda Trumpa a Andreje Babiše |
Delegace řešily téma zachování otevřených obchodních vztahů, podpory vzájemných investic, obrany, energetiky a také kybernetické bezpečnosti. Právě v této oblasti má Česká republika ve Spojených státech vynikající pověst. „V Bílém domě bylo naše úsilí v oblasti kyberbezpečnosti pozitivně skloňované i na jednáních delegací USA a Izraele,“ poznamenal Bagge.
Také Michael Žantovský hodnotí jednání pozitivně, zejména v kontrastu s dosavadní „neprofesionální“ podobou česko-amerických vztahů. Ovšem zda se čtvrteční jednání odrazí v nových společných projektech, mezinárodních smlouvách nebo bližší spolupráci zpravodajských služeb, bude podle bývalého velvyslance záviset především na iniciativě konkrétních resortů a soukromých firem.
„Nejdůležitější na celém jednání je návrat České republiky a možná i celé střední Evropy na mapu zahraniční politiky Spojených států,“ shrnuje Žantovský.
Jedním dechem ovšem dodává, že USA od České republiky zajisté něco chtějí. „Diplomatické vztahy mají vždy dvě strany a každá chce něco získat. Musíme proto být realisté,“ uzavírá.
