V tomto článku vám ukážeme jen zlomek čínských kopií. Přidejte třeba americký Bílý dům a Manhattan, Operu v australském Sydney, moskevský Kreml, britskou megalitickou stavbu Stonehenge a desítky dalších napodobenin.
Přitom pozor, v Číně většinou nestojí žádné zmenšeniny světových památek, které známe z modelů železnic nebo zábavních parků. Třeba taková kopie londýnského mostu Tower Bridge má na rozdíl od originálu čtyři věže a místo nad Temží se klene nad řekou ve městě Su-čou.
„Proč to proboha dělají?!“ řekne si člověk při pohledu na všechny ty bizarní kopie. Asijské kopírování západních technologií, výrobků a značek má jasnou ekonomickou logiku. Čínské firmy nemusí investovat peníze ani čas do vlastního vývoje a propagace. Prostě „obšlehnou“ to, co je na globálním trhu zavedené a úspěšné.
Ale jaký význam má postavit někde u Pekingu typicky nizozemskou vesničku včetně větrných mlýnů se záhony tulipánů a dřeváky na zápraží domků na březích odvodňovacích kanálů? Teorií, proč Čína klonuje cizí architekturu, existuje několik.
Západ na dotek
Jedno vysvětlení říká, že za kopiemi stojí snaha ukázat prostým Číňanům Západ. I proto se prý repliky nemovitostí začaly objevovat až s ekonomickým boomem na přelomu tisíciletí. Čína sice v posledních desetiletích velmi zbohatla, ale pro většinu jejích obyvatel je cestování do Evropy a Ameriky ještě stále příliš drahé.
„V architektonických mimikry má Čína tradici delší než dva tisíce let,“ vysvětluje americká kulturní publicistka Bianca Boskerová, autorka knihy Originální kopie. „Už ve 3. století před naším letopočtem zakladatel dynastie Čchin na oslavu svých vítězství nad okolními státy přikázal ve svém sídelním městě postavit kopie paláců jejich vládců.
Boskerová dodává, že je v tom i symbolické ‚poměřování svalů‘. Okázalou nápodobou Západu prý dnešní Čína demonstruje svou schopnost ‚přeskupit kosmos‘ podle svých vlastních zákonitostí. Když si na zahradě postavíte sádrový model hradu Karlštejn, máte pocit, že ten hrad vlastně tak trochu vlastníte a jste tak trochu král.
Pro čínské kopie západních staveb používá Bianca Boskerová termín duplikatura. Složenina slov duplikát a architektura přesně vysvětluje, co máme před očima. Při bližším pohledu je vidět, že jsou to kopie. Všechny ty okázalé stavby jsou spíchnuty ze železobetonu či plastů. Něco jako filmové kulisy.
V Číně vznikla kopie rakouského městečka Hallstatt, který je na seznamu UNESCO.
„Nekopírujeme, ale překonáváme,“ komentují to prý sami Číňané. Zatímco pro nás je imitace a replika známkou nedostatku vlastní invence a schopností (tedy opičení se), pro ně to značí převahu, dovednost a budoucí nadvládu nad světem. Kopie západních staveb jsou tedy symbolickým projevem imperiálních ambicí říše, která existuje už pět tisíc let. Na rozdíl od evropských států, zrozených až v raném novověku.
Zavražděná realita
Možná má pravdu i francouzský filozof Jean Baudrillard, který v knize Dokonalý zločin tvrdí, že rozdíl mezi originálem a kopií v postmoderním světě už dávno zmizel.
Autentická realita prý totiž byla „zavražděna“ svými virtuálními obrazy. Všeho kolem nás se zmocnila simulace, kterou považujeme za skutečnější, než je skutečnost sama.
To by vysvětlovalo, proč se návštěvníci čínské kopie Českého Krumlova a dalších západních staveb necítí podvedeni. Už prostě neřeší, že je to jen imitace. A co víc - kopie je zachovalejší, barevnější a hezčí než originál.
Díky firmě Huawei, která kopii postavila, nemusí riskovat podezřele cizí české jídlo. Po prohlídce kašírky českokrumlovského zámku si dají oblíbené nudle a u oběda se zasmějí, jak jsou ti Evropané divní. A my za čínskými památkami budeme dál jezdit do Číny, místo abychom si Velkou zeď postavili někde u Kolína z plynosilikátových tvárnic omítnutých brizolitem.
Český Krumlov
Letos se objevila zpráva, že firma Huawei okopírovala českokrumlovský zámek. Pod zkráceným názvem „Cesky“ je spolu s dalšími dvanácti replikami evropských historických staveb součástí nově vznikajícího sídla Huawei ve městě Tung-kuan. „Že to staví bez toho, aby naše město aspoň kontaktovali, se mi nelíbí,“ říká českokrumlovský starosta Dalibor Carda.
Benátky
Italské vodní město můžete v Číně navštívit hned třikrát - nedaleko Chang-čou, v Ta-lienu a v Macau. Podle toho, kterou variantu si vyberete, se svezete na gondole po kanálech, projdete se po náměstí Svatého Marka a navštívíte Dóžecí palác nebo most Rialto. Jen s krmením benátských holubů to bude slabší. V Číně jich nežije tolik jako ve skutečných Benátkách.
Paříž
Tchien-tu-čcheng - Nebeské město (jak Číňané říkají zmenšenině francouzské metropole) pokrývá plochu víc než 30 kilometrů čtverečních. U města Chang-čou najdete kopii fontány z Lucemburské zahrady, Champs-Élysées včetně Vítězného oblouku a další pařížské stavby. Zdejší Eiffelovka je sice proti té skutečné jen asi třetinová, ale sveze vás k ní koňská bryčka s kočím.
Místo, kde ve starověkém Římě umírali křesťané a gladiátoři, slouží v Macau jako koncertní stadion pro dva tisíce diváků kombinovaný s nákupním centrem.
Koloseum
Místo, kde ve starověkém Římě umírali křesťané a gladiátoři, slouží v Macau jako koncertní stadion pro dva tisíce diváků kombinovaný s nákupním centrem. Lehce morbidní, ale kdo by to řešil v zemi, která loni popravila víc lidí než zbytek světa dohromady?
Velká sfinga v Gíze
Asi 4 500 let stará kamenná bytost se zvířecím tělem z egyptské Gízy má mladší sestru od jara 2015. Číňané ji postavili v tematickém zábavním parku Čchu-čou. Kopie ve skutečné velikosti (70 metrů dlouhá, 21 metrů vysoká) není vytesána z vápence, ale uplácána z betonu.
Město na Temži
Nejde o Londýn. Thames Town nedaleko Šanghaje, určený pro 10 tisíc obyvatel, má imitovat anonymní britské městečko. Developerský projekt byl dokončen v roce 2006. Nechybí tudorovsky hrázděná architektura, britské puby, socha Winstona Churchilla ani kopie anglikánské katedrály v Bristolu. „Žijte svůj britský sen!“ lákali sem realitní makléři Číňany.
Hallstatt
Idylické rakouské městečko, ležící na břehu jezera v alpské Solné komoře, začali čínští developeři duplikovat u města Chuej-čou na jaře 2011. Pomohly jim v tom 3D snímky, které v Rakousku pořídilo pět architektů vydávajících se za turisty. Stavitelé to vzali z gruntu včetně dlážděných uliček. Samozřejmě se nikoho na nic neptali.
Za bizarní „duplikaturou“ nemusíte až do Číny. Ve slovenském Komárně byl v roce 2002 dokončen projekt s názvem Nádvoří Evropy. Pětačtyřicet domů s různobarevnými fasádami odráží typickou architekturu různých evropských oblastí. Kde jinde na jednom místě spatříte stavby třeba z Walesu, Vatikánu, Německa, Transylvánie nebo Islandu?
Huawei si v sídle firmy staví svůj „Český Krumlov“
18. ledna 2019 |
