Od komunistů k fašistům vedla cesta jednoho z otců zakladatelů KSČ Jana Doležala. „Zatímco první vůdce KSČ Bohumír Šmeral se založením strany váhal, Doležal se o ně aktivně zasazoval,“ popisuje historik Petr Anev.
Doležal patřil k prominentům strany. Byl členem politbyra ÚVKSČ i vedoucím politickým redaktorem Rudého práva. „Za svoji radikalitu si údajně nechával platit od Sovětů,“ popisuje Anev.
Vláda KSČ: vězení, perzekuce, znárodnění. |
V roce 1926 přešel do Gajdovy Národní obce fašistické, pak působil v jedné z malých demokratických stran – živnostenské straně. „Byl typický oportunista, v krátkém časovém rozmezí byl schopen zastávat diametrálně odlišná stanoviska, jen když za ně byl náležitě zaplacen,“ dodává Anev. Za nacistické okupace působil v kolaborantské Vlajce, pak se stal placeným agentem německé tajné služby SD. Po roce 1945 byl odsouzen na 15 let.
Život jako z thrilleru
Jednou z nejzajímavějších tragických postav byl komunistický novinář André Simone. Rodák z židovské rodiny z jihočeské Jistebnice byl agentem sovětské tajné služby, ve službách SSSR pracoval nejdříve v rudých nakladatelstvích a divadlech v Berlíně a po nástupu Hitlera v Paříži. Zde také odložil své jméno Otto Katz a přijal francouzsky znějící jméno André Simone.
Archiv zveřejnil první nalezené záznamy z monstrprocesu se Slánským |
Jako novinář psal o španělské válce a podle legendy byl jeho život předlohou pro slavný film Casablanca. Pak vedla jeho cesta do Ameriky, v Hollywoodu verboval mezi umělci agenty pro sověty. Zbytek války strávil v Mexiku, kde se ukryl před americkou FBI, která odhalovala komunistické agenty. Domů do ČSR se vrátil spolu s přítelem Egonem Erwinem Kischem a začal pracovat pro komunistické Rudé právo.
Jeho kosmopolitní minulost byla ideální pro vykonstruovaný proces, který měl dokázat, že za problémy strany stojí ze zahraničí řízené spiknutí. Za vyfabulované zločiny byl odsouzen stejně jako Slánský k trestu smrti a v prosinci 1952 popraven. Rehabilitován byl až v roce 1968.
Nejen osud Andrého Simona zaujal pět desítek historiků, kteří několik let zpracovávali mnohdy neznámé a zapomenuté osudy funkcionářů komunistické strany od jejího založení v roce 1921 do revoluce v roce 1989.
„Hesla slovníků jsou postavena na studiu archivních materiálů, přinášejí tudíž nové informace,“ popisuje dílo jeden z jeho editorů, Petr Anev. Historici do slovníku zařadili jak osoby, které zastávaly konkrétní funkce ve straně – členy předsednictva ÚV KSČ nebo členy politbyra ÚV KSČ – tak další osoby, které hrály viditelnou roli v jednotlivých epochách a krizích strany.
„Mimo jiné šlo o významné komunistické intelektuály souzené v politických procesech 50. let,“ vysvětluje Anev. Právě takovým byl André Simone nebo další novinář Záviš Kalandra, popravený v procesu s Miladou Horákovou.
Vlastní názor byl trestán
Prací na knize strávil Anev poslední tři roky. Jednoznačná odpověď, kdo byli funkcionáři strany, ale podle něj neexistuje. „Nenapadá mě nic, co by mohli mít všichni funkcionáři KSČ společného. Byli mezi nimi lidé různého třídního původu, různých povolání,“ vysvětluje. Stejně tak podle něj neexistoval zaručený recept na kariéru ve straně, jež neváhala ani ty nejzasloužilejší vylučovat a popravovat. „Dál se v ní zřejmě dostali ti, kteří slepě následovali její aktuální politickou linii. Mnoho osob, které si dovolily mít vlastní názor, bylo odstraněno,“ dodává.
Šikova reforma komunistům přerostla přes hlavu, utnula ji sovětská okupace |
Kromě kovaných funkcionářů všedi tesilových obleků připomíná kniha i černé ovce strany. „Za prokázanou korupci byl na začátku 60. let odsouzen třetí muž tehdejší KSČ Rudolf Barák, i když je nutné mít na paměti, že se současně jednalo o projev vnitrostranického boje,“ popisuje Anev.
V některých případech jsou ve slovníku zachyceny i osudy funkcionářů po sametové revoluci. „Ti nejstarší odešli do důchodu. Většina z nich přešla do hospodářské sféry a věnovala se podnikání,“ popisuje historik. Jen malá část komunistických politiků byla po listopadu 1989 za to, že v Československu po čtyři desetiletí budovali totalitní režim, stíhána.
„Vybavuji si Karla Hoffmanna, který byl odsouzen za vystupování v době sovětské okupace na šest let odnětí svobody, a Miroslava Štěpána, jenž byl vězněn v letech 1989–1991 za zneužití pravomoci veřejného činitele během Palachova týdne,“ uzavírá Anev.
Objevený záznam procesu s Rudolfem Slánským byl nedávno restaurován: