Daňové úřady po celé Evropě se stále ptají, proč v digitálním věku musí obyčejný občan daň platit a technologičtí giganti se jí úspěšně vyhýbají. Velké technologické firmy ale mají jiné možnosti než běžný občan. Využívají služeb velkých účetních a celosvětových advokátních kanceláří, které jim daňovou sazbu dokážou perfektně optimalizovat i obhájit, a to ať už působí v jakékoliv zemi.
KOMENTÁŘ: Za práci se platí. Vydělávat na cizím obsahu je nefér |
Kvůli tomu navrhla Evropská unie loni v březnu takzvanou „digitální daň“. Daň z příjmů ve výši 3 % by musely platit všechny společnosti, které jsou obviněny z toho, že platí příliš nízké daně. To se jim daří díky tomu, že směřují své zisky z EU do států s nižšími daněmi, jako je Lucembursko a Irsko.
Zatímco digitální daňový plán Evropské unie uvízl na mrtvém bodě poté, co se ministři financí v prosinci nedohodli, OECD hlásí pokroky. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, která se snaží standardizovat daňová pravidla v 34 nejbohatších zemích světa, minulý týden uvedla, že se její členové dohodli na zvážení kritérií pro zdanění digitálních služeb. Napsal o tom britský deník The Guardian.
Podle OECD je její návrh pro všechny zúčastněné země EU lepší než drakonická pravidla navržená Bruselem. Navíc OECD doufá, že najde shodu se všemi zúčastněnými do roku 2020.
Těsně před Vánocemi Evropská komise začala znovu řešit plány na přijetí většinového hlasování o změnách daňových pravidel, které by umožnily zavedení nové digitální daně. Jak píše server Euobserver, termín si dala do roku 2025. Tato daň, která by řešila daň z příjmů právnických osob a vyhýbání se placení daně ze strany společností se sídlem v Irsku a Lucembursku, tak zatím zůstává nevyužita.
Irský příklad
Do irského rozpočtu sice plynou příjmy z daní z příjmů právnických osob, ale v poměru k počtu bohatých společností v Dublinu a Corku jsou velmi malé. Poměr daně k HDP v Irsku navíc klesl od roku 2000, kdy byl 30,8 procent, na 22,8 procent v roce 2017.
Irové už doplatili na nepříznivý daňový rozsudek Evropského soudu, ten umožnil společnosti Apple vyhnout se dani ve výši 13 miliard eur, která musí být nyní vybrána. Poslední věc, co by irští úředníci chtěli, je přechod k většinovému hlasování o dani, který by vyvolal další omezení.
Británie, ať už bude členem EU nebo ne, slíbila, že bude pokračovat v uplatňování mírné digitální daně. Kancléř Philip Hammond říká, že se připojí ke schématu OECD, až začne fungovat.
Některým členům EU již ale dochází trpělivost. Rakousko nedávno oznámilo, že chce technologické giganty zdanit po svém (Psali jsme o tom v článku Rakousko chce ukázat EU, jak se daní Google. Navrhlo daň 3 procenta). A není jediné. Jak uvedl portál Wired, na vlastním systému zdanění technologických firem pracuje i Francie, kde za digitální daň dlouhodobě bojuje ministr financí Bruno Le Maire. Podobná opatření v posledních měsících oznámila také Itálie a Španělsko.
