Zánik smlouvy o raketách spustí vlivové operace Ruska, tvrdí politolog

Počátkem února vyprší šedesátidenní lhůta, kterou Washington dal Moskvě na záchranu společné Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího dosahu (INF). Pokud nezačne plně dodržovat podmínky, USA od ní odstoupí. Další kontrola zbrojení se podle odborníka Petra Suchého z Masarykovy univerzity ocitne v ohrožení.

Rusko odpálilo ze Středozemního moře rakety Kalibr na pozice IS u syrské Palmýry. (31. května 2017) | foto: AP

Jak vážný je zánik smlouvy INF o likvidaci střel středního a kratšího doletu?
Vzhledem k tomu, že smlouva INF a jí nastolený řád fungoval třicet let, tak nepochybně je jednou z největších bezpečnostních výzev. Záleží na tom, co se bude dít, pokud smlouva skutečně zanikne.

INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty)

• Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupil tento dokument 1. června 1988.

• Ve smlouvě se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500 - 5 500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.

• Moskva už v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením. Důvodem byl americký plán na umístění základen protiraketového štítu v ČR a Polsku. USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500 pro mobilní komplex Iskander-M. V červenci 2014 USA znovu obvinily Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a pak ji tajně rozmístila.

• Americký prezident Donald Trump v říjnu 2018 oznámil, že USA od smlouvy odstoupí. Krok zdůvodnil tím, že Rusko smlouvu porušuje a že se nevztahuje na Čínu. Podle USA ji Rusko porušuje vývojem a rozmísťováním nového raketového systému s označením Novator 9M729 nebo též SSC-9. Moskva to popírá, ale zároveň odmítá pustit k novým raketám inspektory. Z porušování INF naopak viní Washington. Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil Evropě možnou jadernou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket. 

• Spojené státy uzavřely se SSSR po podpisu INF i další odzbrojovací smlouvy. INF ale byla prvním dokumentem v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní.

Odstartuje to další závody ve zbrojení?
Je těžké předvídat, co se bude dít na Západě, protože prozápadní státy jsou kroky ohledně vývoje nových střel a modernizace arzenálu trochu obtížnější než pro Rusko.

Případné modernizační kroky budou určitě vyvolávat značné debaty v jednotlivých členských státech NATO. Troufám si říci, že Rusko podobně jako v čase debat o protiraketové obraně ve střední Evropě nebo o střelách středního dosahu v osmdesátých letech jednoznačně vyvine značné úsilí k ovlivňování těchto diskusí.

Jakým způsobem?
Určitě sáhne po vlivových operacích, aby ten proces případné modernizace a zejména případného rozmístění nových nosičů byl co nejkomplikovanější. Severoatlantická aliance ale zároveň už avizovala, že ani v případě zániku INF neplánuje žádné okamžité kroky na evropském kontinentě v podobě případného rozmísťování nových střel.

Ale co další země jako Čína, Írán nebo Pákistán, které takovou smlouvou nijak svázány nebyly?
Pravdou je, že bez ohledu na INF, která omezovala rozmísťování systémů USA a Ruska, byl vývoj a nárůst počtu nosičů právě této třídy u jiných aktérů v posledních třiceti letech poměrně velmi intenzivní.

A nemůže být zánik dohody dvou největších jaderných hráčů zelenou pro další, aby usilovali o zisk jaderných zbraní?
Do budoucna nelze zcela vyloučit rozšíření toho neoficiálního jaderného klubu o další státy. V Japonsku i Jižní Koreji jsou občas slyšet hlasy volající po zisku vlastních jaderných zbraní. Pořád si ale troufám tvrdit, že jde o pozici slabších až marginálních skupin. Pokud však získá jaderné schopnosti Írán, mohlo by to jednoznačně vést některé aktéry, třeba Saúdskou Arábii, aby směřovali své snahy k získání vlastních jaderných prostředků.

V případě Japonska nebo Jižní Koreje by to ale bylo vzhledem k dlouhodobým úzkým vazbám na USA poměrně závažné rozhodnutí?
Troufám si tvrdit, že některé kroky mohou být ovlivněny také tím, jak vnímají bezpečnostní garance poskytované Spojenými státy a jak vnímají spolehlivost takzvaného rozšířeného odstrašování. Země jako Japonsko a Jižní Korea i Saúdská Arábie jsou signatáři o nešíření jaderných zbraní. Musely by smlouvu porušit nebo vypovědět.

Na druhou stranu však mohou sloužit jako pomyslná páka na Spojené státy, aby přehodnotily některé své kroky vůči nim, třeba týkající se obchodních vztahů.

A co vytvoření nové verze smlouvy INF, rozšířené o další státy, tedy především Čínu?
Zánik INF je jedním z důsledků zhoršování vztahů mezi Západem a Ruskem. Bez optimalizace vzájemných vztahů nebude možné, že by se v krátkodobé perspektivě podařilo smlouvu nahradit nějakým novým aktuálním dokumentem. Posiluje to tak skepsi vůči tomu, zda proces kontroly zbrojení vůbec bude pokračovat.