„Doposud byl rekordně suchým rokem rok 2015, zdá se že rok 2018 ho minimálně v některých parametrech překoná,“ říká Miroslav Trnka, koordinátor projektu Intersucho pro iDNES.cz. Odborníci zatím nemají sesbíraná všechna potřebná data, přesto je už teď jasné, že se rok 2018 z hlediska sucha zařadí mezi nejextrémnější roky naší novodobé historie. Se suchem souvisí také vysoké teploty.
„Máme nakročeno k tomu, aby to byl rekordně teplý rok v historii přístrojového měření. To platí minimálně pro brněnskou stanici, ale pravděpodobně se to bude týkat celého území. Kromě toho byl tento rok charakteristický podprůměrnými srážkami,“ říká Trnka. Vysvětluje, že sucho je komplexní problém. V letošním roce se na našem území potkaly nepříznivé vlivy, které v kombinaci páchaly velké škody. Nejde totiž jen o nedostatek srážek, problémem může být podle Trnky také vyšší výpar v krajině, výsušný vítr, vyšší teploty a nízká vzdušná vlhkost.
Nedostatek srážek se sčítá
Se suchými roky se Česko potýká už od roku 2015. V tomto čtyřletém období zasáhlo sucho krajinu celkem třikrát. Problém tak není vázaný jenom na jednu nepříznivou sezónu, sucho se u nás kumuluje, některá místa trpí výrazným srážkovým deficitem. „V některých lokalitách dosahuje (deficit) až pěti set milimetrů, to jsou de facto třičtvrtěroční srážky,“ popisuje Trnka. Prognózy do budoucna a dlouhodobé předpovědi jsou podle něj značně nespolehlivé, jak to bude se suchem v příštím roce se zatím s jistotou určit nedá, podle současných předpokladů se ale situace příliš nezlepší.
„Nedokážeme vyloučit výrazné srážky, které by situaci změnily, ale pokud vyjdeme z pravděpodobného průběhu počasí, případně z dlouhodobých předpovědí, tak to zatím vypadá, že nás čeká spíše teplejší zima, než je obvyklé, která bude spíše srážkově normální. Pro nejbližší měsíce zatím nevidíme tendenci k nějakému výraznému zlepšení,“ říká Trnka.
To pro Česko nejsou příliš dobré zprávy. Za roky nahromaděné sucho by dokázaly zarazit jenom srážky vysoce nadprůměrné. Za předchozích šedesát let byly ale podle Trnky jenom šestkrát v tomto období tak výrazné srážky, že by dokázaly doplnit deficit vody v krajině. Problémem přitom není pouze povrchová voda, ale také vyčerpané podzemní zdroje. Ty se budou doplňovat podstatně déle.
Suchou souvisí se změnami klimatu
Podle Trnky byly poslední suché roky spíše výkyvem. Tento výkyv ale odpovídá předpokládaným trendům, se kterými se bude naše klima potýkat. „Trendy, které zde jednoznačně máme kvůli změně klimatu, ukazují na zvyšování teploty, především na jaře a v létě. V některých měsících, jako je třeba květen a červen, máme vyšší pravděpodobnost slunečného počasí než dříve,“ popisuje Trnka.
Právě slunečnější a teplejší počasí ovlivňuje sucho z několika důvodů. Především se při slunečných dnech voda rychleji odpařuje a v krajině tak dlouho nevydrží. Protože je delší dobu teplo, prodlužuje se navíc vegetační období rostlin. Začnou růst dříve a tím pádem také dříve spotřebují vodu z půdy. Období deficitu se proto prodlužuje. Dalším problémem je snižování schopnosti krajiny zadržet srážkovou vodu.
Letošní sucho bylo oproti předešlým rokům v některých bodech odlišné. „Uplynulý rok byl charakteristický tím, že jsme měli nezvykle teplý duben,“ říká Trnka. Po teplém dubnu byl navíc nezvykle teplý také zbytek kalendářního roku. „Zajímavé je, že suché období přišlo po zimě, která byla už tak na srážky poměrně chudá,“ upozorňuje Trnka. „V první chvíli vypadala situace poměrně příznivě, všichni si pamatujeme bujný nástup vegetace, který nám vydržel do května až počátku června,“ dodává. V tu chvíli ale v půdě došla zásoba vody a začal se projevovat nedostatek vláhy. Oblasti extrémního sucha se v podstatě objevovaly na Českém území od té doby nepřetržitě.
„Výrazným dopadem, který letošní rok odlišuje od předchozí dekády, je masivní nástup kůrovcové kalamity, to z části souvisí s nedostatkem vody v krajině,“ uzavírá Trnka a doplňuje, že problémy přirozeně zaznamenali také zemědělci.
Zemědělci se budou muset přízpůsobit
Na některých plodinách se sucho projevilo více než na jiných. Dobře dopadla například produkce řepky, kterou se zemědělcům podařilo sklidit dříve. Hůře už na tom bylo obilí a také krmné plodiny pro hospodářská zvířata.
„Vždycky to závisí na konkrétním regionu. Co se týká produkce obilí, letos sucho nejvíce zasáhlo východní část České republiky. Od léta sucho postihlo celou Českou republiku, tam jsme zaznamenali největší vliv na krmné plodiny,“ popisuje Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR pro iDNES.cz.
Zákazník by podle Stehlíka důsledky sucha na cenách příliš zaznamenat neměl. Sucho letos zasáhlo totiž především Českou republiku a Bavorsko, cena tržních plodin se ale odvíjí od jiných regionů. Českým chovatelům by měly pomoci investice do krmiva dorovnat především státní kompenzace, mohlo by ale dojít k omezení chovů a snížení počtu tuzemského dobytka. Připravit se na sucho pro příští rok pro zemědělce není jednoduché.
„Žádný generální nástroj, abychom se před suchem dokázali bránit, není. Zemědělci se budou muset zaměřit na volbu plodin a dobu osevu. Bude nutné více plánovat střídání plodin během roku,“ uzavírá Stehlík s tím, že zemědělci se prostě budou muset na nastalou situaci adaptovat, jiné řešení pro ně nezbude.
