Knihu, kterou připravila trojice autorů Petr Hudičák, Zdena Mrázková a Jindřich Špinar, vydal Českokrumlovský rozvojový fond. Výpravná publikace z ediční řady Seidelova Šumava navazuje na svazky Lipno – krajina pod hladinou a Šumava – krajina pod sněhem.
Snímky z Fotoateliéru Seidel, ale i od jiných autorů, zachycují podobu Českého Krumlova, jeho křivolaké uličky i obyvatele v závěru 19. a v první polovině 20. století.
„Je to doba, kdy byl Krumlov hlavním městem šumavské fotografie. Jeho podobu zachytili fotografičtí mistři Seidel, Wolf, Micko a jiní jako místo, kde se potkávali Češi s Němci, rakousko-uherské mocnářství s první republikou, nacismus s komunismem, starý řád s novým,“ popisuje trojice autorů.
Výpravná publikace je rozdělená podle krumlovských částí. Čtenáři projdou zámeckým areálem, Latránem, vnitřním městem, předměstími i čtvrtí Plešivec.
„Plešivec byl místem, kde se od poloviny 19. století setkávala nejhlubší chudoba s dravým kapitálem. Na jedné straně kamenné domky, blátem a hlínou slepované, houfující se k sobě jak kuřata na hřadu. Tady bydlel proletariát. Na druhé straně reprezentativní paláce a prosperující továrny úspěšných podnikatelů,“ líčí Mrázková, Špinar a Hudičák v kapitole o Plešivci.
Právě snímky chudých bosých dětí pózujících před nuznými domky patří k nejsilnějším částem nové knihy.
Den odjezdu německých obyvatel Krumlova v červnu 1946. Foto František Seidel
Plné emocí jsou i fotografie zachycující vysídlení německého obyvatelstva z Krumlova. Na jednom z nich z června 1946 je například Helmut Seidel s dcerou Freiou při loučení s matkou Elisabeth Seidelovou na zahradě rodného domu s připravenými zavazadly krátce před odsunem.
„Schýlená pod tíží života zůstala Elisabeth Seidelová v Krumlově už jen se synem Františkem. Manžel zemřel ještě před válkou. Její nejmladší syn Arnold padl ve válce v roce 1943. Veškerý rodinný majetek měl být zkonfiskován a ani ona sama ještě v té době nevěděla, zda bude moci v Krumlově zůstat. S Helmutem a jeho rodinou, se do své smrti už nesetkala,“ přibližují autoři v popisce u fotografie.
Autoři knihy spolupracovali s paměťovými institucemi, historiky, sběrateli a dalšími lidmi, kteří mají vztah k historii a fotografické paměti Krumlova. Dávné snímky s pomocí dnešních textů a dobových vzpomínek z elektronické knihy Kohoutí kříž vykreslují autentickou atmosféru starého Krumlova.
V části nazvané Hlavní město šumavské fotografie je řada nových informací o dosud neznámých místních fotografech a jejich dokumentačním záběru nejen v Krumlově, ale i na Šumavě.
Knihu oživují příběhy zdejších obyvatel, politických reprezentantů, Schwarzenbergů, podnikatelů i osudy lidí, kterým změnily život pohnuté dějiny 20. století.
Nejstaršími objevenými fotografiemi jsou snímky od Franze Kasky z roku 1861, který později působil ve službách Maxmiliána Habsburského v Mexiku. Dále fotoalbum Krumlova od Franze Polaka z roku 1871. Z archivu Fotoateliéru Seidel upozorňují autoři na příběh dvou Marií, sochy Krumlovské madony a její majitelky Marie Tucho nebo první vlak na českokrumlovské trati v roce 1892.
