Audi TT s Fiatem Coupé patří k ikonám narozeným v devadesátých letech. Klasická kupé patří k vůbec nejvýraznějším autům té doby a jsou to designové ikony, pod kterými jsou podepsáni nejslavnější autodesignéři dneška. Jak se to pozná? Dodnes nezestárly.
Audi TT letos slaví dvacátiny a Fiat Coupé je ještě o pět let starší, jsou to prototypy stylového kupé pro každý den. Nikdy to nebyly vozy pro puristy, dynamická jízda jim však nebyla cizí. Pohon předních kol převzaly z konvenčnějších modelů, na říznosti to jízdním vlastnostem neubralo. Naopak, s oběma je dodnes náramné svezení. Fiaty se dají sehnat od třiceti tisíc, audiny pak začínají o 20 tisíc korun výše. Za dva platy tedy máte parádní kočkolap, samozřejmě s výhledem dalších investic.
Audi TT
Jestli nějaké auto patří do učebnic automobilového designu popisujících devadesátá léta, je to Audi TT. Hned to první se stalo kultem ve chvíli, kdy se poprvé ukázalo světu. Neodolatelně krásné auto mělo ale trochu nešťastný start, za designem nezaostávaly ani motory, bohužel ho mezi prvními koupili i ti, kteří si s volantem zrovna netykají. A první kousky řidičské chyby neodpouštěly. To vše je dnes zapomenuto.
TTčko bude už navždycky vypadat takhle, dnes je na trhu už jeho třetí generace. Oblé tvary a dokonalé proporce vymyslel kdysi pro malé kupé Audi Peter Schreyer. Ten sice už dávno v Ingolstadtu nepracuje, udělal obrovskou kariéru u korejské Kie, designová genetika auta, které kdysi navrhoval skoro potají, je však vidět i o dvě generace dál. Jednoduché, nezaměnitelné tvary TTčka pozná snad každý, přitom se říká, že vedení projektu tehdy v polovině devadesátých nepřálo a Schreyer ho dodělával potají „uklizený“ mimo designérské centrum. Nakonec první TT kupovali lidé právě kvůli tomu, jak vypadalo.
„Nebyla to otázka rozumu, ale náhlého vzplanutí,“ popisuje koupi Audi TT jeden z jeho majitelů. „Co si o tom tehdy žena myslela, si už nepamatuju, ale asi si to umíte představit...“ pokračuje s úsměvem. „Člověk se v něm od prvního momentu cítil skvěle. A jak jezdilo! 220 koní na tu dobu - a vlastně i dnes - bylo strašně moc a navíc TT bylo komplet z hliníku, takže velmi lehké. K tomu pohon všech kol...“ rozplývá se. „Dodnes si vybavuju detaily, hlavně ty hliníkové - víčko nádrže, hlavice řadicí páky, ovladače na palubce,“ přirovnává je ke šperkům. „S Audi TT jsem jezdil tři roky. Splnil jsem si sen většiny chlapů, mít aspoň jednou v životě pořádný sporťák,“ vypráví nadšeně.
Audi TT vždycky bylo stylové, technicky na výši, rychlé, luxusní, přiměřeně komfortní, je etalonem stylového kupé pro každý den a pro ty méně jisté je do zimních plískanic k mání s pohonem všech kol, v nabídce byla vždy i verze se stahovací plátěnou střechou. Teď už se mluví o nástupci, siluetu bude mít zas nezaměnitelnou, ale prý už má mít dva páry dveří. Holt, dvoudveřáky už vymírají i mezi kupátky.
Fiat Coupé
Nepřehlédnutelný fiat, který jako by jeho tvůrce modeloval mačetou, vzbudil pozdvižení na bruselském autosalonu pět let před TTčkem. Coupé je poslední fiat s tímto typem karoserie, další sportovní modely značky už pak vždy vychází s konvenčních modelů. Kousek ze speciální limitované edice prý vlastnil sám Michael Schumacher a dodnes je to ve vrcholovém provedení s přeplňovaným pětiválcem také nejrychlejší auto, které kdy tato italská značka nabídla; 220 koní charakterního přeplňovaného pětiválce ho rozjelo až na dvěstěpadesátku. Design je stejně výrazný, svébytný, s nezaměnitelnými detaily jako u audi. Coupé má sice na boku napsáno jméno designérského mága Pininfariny, ale maloval ho excentrický Chris Bangle, ano, to je ten, co změnil v novém století tvář BMW.
Každý detail je jedinečný, hlavně charakteristické prolisy vyseknuté nad výřezy blatníků; obrovitá kapota, která vlastně tvoří celý čumák, ukrývala čtyř- a pětiválce s turbem i bez. Technický základ byl ovšem z rodinného každodenního praktika - Fiata Tipo. To není výtka, začátkem 90. let patřil ke špičce a coupé s ním se ctí dojelo až k novému miléniu - poslední kus vyrobený v prosinci 2000 nesl pořadové číslo 72 762. Pokud po něm pasete, neohrnujte nos nad základní osmnáctistovkou, nejede špatně a na každodenní použití je nejlepší. Přeplňované verze ovšem mají mnohem větší říz a v zatáčkách tvrdí muziku lamelový samosvorný diferenciál Viscodrive.
Taková malá, obratná kupé jsou dnes navíc na vymření. Automobilky jdou vstříc chutím zákazníků a nabízejí pragmatičtěji a praktičtěji stavěné modely. A tato kupátka jsou přeci jen hlavně hračkami pro velké kluky. A ti se dnes už o pěkná auta na hraní zajímají čím dál méně, bohužel...