I story svérázné Danielle Collinsové je dobrým důvodem, proč brát finále Česko vs. USA vážně také za situace, kdy zámořské velmoci odmítly účast největší hvězdy Serena Williamsová, Sloane Stephensová, Madison Keysová.
Zbylé Američanky zatím nemají velké jméno, ale velké ambice ano. „Má sílu, schopnosti a touhu vyhrát všechny grandslamy světa,“ pronesl o Collinsové její trenér Pat Harrison.
Danielle Collinsová v semifinále v Miami
Být národní jedničkou ve finálové bitvě náleží mezi největší pocty, které čtyřiadvacetiletá dívka z Floridy dosud dobyla. V žebříčku WTA jí náleží 35. místo, což nezní jako vyložený šlágr – ale letos poskočila už o 125 příček! Zdolala třeba Keysovou, Azarenkovou nebo Venus Williamsovou; tu poslední na turnaji v Miami a po duelu líčila: „Byla jsem unešená, že sedíme ve stejné šatně a dýcháme stejný vzduch.“
Collinsová se vymyká prakticky vším. Neprošla obvyklým luxusem akademií ani cestovatelským kolotočem od teenagerských let, místo toho úspěšně studovala. Pochází ze skromných poměrů, což je v tenise spíš výjimka.
„Jsem z nižší střední třídy. Neměli jsme tolik peněz, abych si mohla turnaje vybírat,“ vysvětlovala pro ESPN, proč jako juniorka hrávala jen národní akce.
„Objevena“ byla po letošních akcích kategorie Premier Mandatory ve své vlasti – v Miami došla na divokou kartu do čtvrtfinále a v Indian Wells z kvalifikace až do semifinále! Když pak volala mámě, jak moc ji tohle vystřelí v žebříčku, slyšela slova plná hrdosti: „Nikdy jsme o tobě nepochybovali.“
Jako malá si na Floridě v rámci volného času pinkala o zeď na veřejných kurtech. Líčila, jak si jako osmiletá dívenka šla klidně zahrát debla s osmdesátníky, kteří chtěli podpořit její talent. Tenis milovala už od těch chvil, ale nikoli nade vše.
Americký tým pro fináleDalší členky výběru USA
|
Ve spoustě amerických sportů je standardem, že se k velkým kariérám odráží od univerzitních studií, i z pragmatických důvodů. „Stipendium činilo 50 tisíc dolarů na rok. Ale jeho hodnota je nevyčíslitelná, když dostanete pořádné vzdělání,“ vyprávěla pro web WTA. „Nechci být jen závislá na tenisu, chci být připravená na svět okolo. Když jsem Halepové sebrala set na US Open v roce 2014, nabízeli mi, ať se hned stanu profesionálkou. Ale upřímně, škola byla pro mě víc.“
Collinsová se postupně dostala do kýžené rovnováhy. Našla kompromis. „Občas si říkám, jestli je tenis to, co chci dělat. Mám i spoustu dalších zájmů. Ale zároveň cítím, jak mě můj sport volá. Když den nehraju, nudím se. Tolik lidí by chtělo žít jako já teď... Jsem vděčná za tuhle práci, vždyť život je běh na dlouhou trať. Přijdou i další věci.“
Ale až později. Se svým elánem a zároveň nevyrovnaností současné ženské špičky má Collinsová pořád kam stoupat. Minimálně do chvíle, než se jí příští jaro odečte zmíněné tažení. Od Top 20 ji aktuálně dělí 1036 bodů. „V tenisu je osvěžující osobností,“ uvedl kouč Harrison. „Mimo kurt je brutálně upřímná a tuhle sílu si přenáší i na něj.“
V souboji s českou sestavou snů může přijít sprcha studenější než listopadové ráno, proti Petře Kvitové a Karolíně Plíškové čeká úspěšnou studentku Collinsovou pekelná šichta. Ale i kdyby ji nezvládla, ze snů nesleví.
„Pořád se musím zlepšovat fyzicky i psychicky. A připomínat si, že cesta na vrchol je dlouhá,“ uvedla. Však si to dobře vyzkoušela, když z hřišť pro veřejnost dorazila až mezi profitenistky.
