Počítačové záznamy milionů ryb s jejich identickými rysy a jejich následná analýza pomůže s identifikací lososů nakažených mořskými vši. Není to apokalyptický žert, ale reálný plán firmy Cermaq, která chce novou technologii uvézt do praxe na pobřeží norských fjordů. Informoval o tom Bloomberg.
„Bude to revoluce,“ říká nadšeně vedoucí výzkumu společnosti Harald Takle a dodává: „Pro každou rybu jsme schopni sestavit individuální lékařský záznam,“ dodal expert. Nadšení mu dodávají výsledky výzkumu společnosti Cermaq a dalších partnerských firem, které hodlají uskutečnit projekt s názvem iFarm.
Systém funguje jednoduše. Speciální 3D scanner sejme výrazy ryb (ano, také vzhled ryb se podstatně liší v detailech) a následná analýza místo kolem očí, úst a žaber prozradí, která ryba je potenciálně nebezpečná pro ostatní, protože například roznáší mořské vši.
Má to mít i ekonomický smysl. Boj s následky epidemií nemocí ryb totiž stojí rybářský průmysl odhadem více než jednou miliardu dolarů ročně, tedy přes 22 miliard českých korun.
Tento příklad využití moderních technologií v zemědělství není zcela nový. Americká společnost Cargill ve spolupráci s jedním irským startupem pracuje na zdokonalení systému, jehož cílem je rozpoznat emoce u krav a na základě toho činit ekonomická rozhodnutí. Například měnit stravovací režim kvůli vyšší produktivitě mléka. Skenery sledují, zda mají zvířata dostatečný přísun vody a krmiva a rozpoznají období říje.
Lososi mohou být další na řadě. Norsko je největším chovatelem lososů na světě a jejich chov v celém světě dosahuje velikosti 232 miliard dolarů. Spotřeba ryb se navíc zvyšuje. Podle dat Organizace pro výživu a zemědělství v roce 2016 připadlo na člověka 20,3 kilogramů ryb ročně, což je téměř dvakrát více než v roce 1980.
Společnost Cermaq by chtěla novou technologii implementovat na svých rybích farmách. Vlastních farem, kde chová lososy a pstruhy, spravuje přes dvě stě v Norsku, Kanadě a Chile.
Speciální kamery oskenují ryby na hladině v průměru jednou za čtyři dny. Ty potenciálně nemocné rovnou systém pošle do karantény. Stang Hauge ze startupu BioSort se domnívá, že prevence sníží úmrtnost ryb o 50 až 75 procent.
