Na stejné technologie se nyní zaměřují i vývojáři zařízení dohlížejících na bezpečnost na letištích a dalších místech, kde hrozí teroristické útoky.
„V následujících desetiletích by to na letištích mohlo vypadat tak, že se přiblížíte k terminálu, vstoupíte do haly, půjdete do letadla, nastoupíte a odletíte, přičemž po celou dobu budou vaši bezpečnost zajišťovat moderní technologie ve formě umělé inteligence. Ta bude schopna automaticky monitorovat veškerý pohyb na letišti, ověřovat identitu či prověřit přítomnost zakázaných předmětů u cestujících,“ očekává předseda představenstva pražského letiště Václav Řehoř.
V hlavní roli mobil
Prvním předchůdcem takto komplexního bezpečnostního systému je například obličejový scanner v podobě průchozího tunelu na letišti v Dubaji. Standardem je naopak již online odbavení prostřednictvím mobilního telefonu, které už funguje i na pražském Letišti Václava Havla.
Mobilní telefon by do budoucna měl hrát podle ředitele ostravského dopravního podniku Daniela Moryse hlavní úlohu i v městské dopravě. Zejména v okrajových částech měst by data z vyhledávání spojů mohla nahradit tradiční pevný jízdní řád.
„Od statického jízdního řádu se postupně přejde k dynamickému. Lidé se podívají do aplikace, napíší, odkud kam jedou, a díky tomu se dopravní podnik nebo dopravce dozví jaká je aktuální poptávka. Podle toho se může upravit nasazení vozů,“ dodal Morys.
Na páteřních linkách zůstanou dané trasy, aktuální poptávka tak ovlivní interval, velikost vozidel a to, zda bude například na konkrétní spoj potřeba nasadit tramvaj s jedním nebo se dvěma vozy. Flexibilnější budou návazné linky, kde by se mohla i trasa přizpůsobit potřebám cestujících. V neposlední řadě pak rozvoj autonomních vozidel umožní rozšířit městskou dopravu i do míst, kam dnes pravidelné spoje kvůli nízkému počtu cestujících nezajíždějí, protože se to dopravcům nevyplatí.
Prvním krokem je podle Moryse vybavení zhruba sedmi desítek spojů elektronickými sčítači počtu cestujících. Takto získaná data dopravci pomůžou s rozhodnutím, zda na trase nasadit více vozidel, nebo jejich počet naopak snížit. Do budoucna by podobné čítače měly být i na zastávkách, aby dopravce upozornily na čekající cestující. Proměna v příštích 15 letech potká i českou železnici. Kromě příslibu vysokorychlostních tratí, které by měly dorazit i do Česka, se i zde budou stále více prosazovat komunikační technologie – v zabezpečení tratí a rovněž v odbavení cestujících.
Konec papírových jízdenek
Také papírové jízdenky postupně zmizí. „Očekáváme, že do objednávky a prodeje jízdenek vstoupí významným způsobem také umělá inteligence,“ uvedl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský. Příkladem může být využití hlasových asistentů, jako je systém Alexa. Cestující tak nebudou kupovat jízdenky u pokladny ani klikat na telefony, ale jednoduše nadiktují požadavky na přepravu do svého mobilu a robot jim pomůže s výběrem vhodného spoje.
Zcela se také změní vzhled vlaků. Klasické vagony, jak je známe dnes, téměř zmizí z železnice. V provozu jich bude jen málo a budou pouze doplňovat ucelené soupravy. Dopravci očekávají, že z železnice rovněž zmizí dieselový pohon a bude přibývat elektrických vlaků. Podobně jako v automobilovém provozu ovládnou neelektrifikované místní tratě vlaky na baterie.
