Miroslava Dvořáková sedí u stolku ve svém novém pokoji v dačickém domově seniorů a popíjí ovocný čaj. Přitom si prohlíží místnost plnou světla s pohodlnou postelí pod oknem a komfortní kuchyňskou linkou s lednicí naproti. Okenní parapet, stolek i polici nad postelí si už stihla vybavit oblíbenými květinami, hračkami a suvenýry.
„Jsem tu moc spokojená, hlavně že mám v bytě sprchu a záchod. Prostředí okolo je taky hezké, už jsem byla i ve městě nakupovat,“ říká 71letá Miroslava Dvořáková.
Do nového dačického domova seniorů, který vznikl rekonstrukcí a přístavbou jedné z nevyužitých budov v nemocničním areálu, se spolu s dalšími 72 spolubydlícími přestěhovala v polovině minulého týdne z nedalekého sociálního zařízení v Budíškovicích. I tamní domov seniorů patřil kraji, prostory v zámku ale už poskytování služeb pro seniory nevyhovovaly.
„Nejhorší bylo, že v Budíškovicích jsme měli i pětilůžkové pokoje a sociální zázemí na chodbě. Naši uživatelé neměli žádné soukromí. Dokonce jedny pokoje byly spojené dohromady tak, že se muselo jít do jednoho pětilůžkového pokoje a následně z něho do druhého pětilůžkového,“ připomíná vedoucí domova Stanislava Šenkyplová.
V pětipatrovém dačickém domově seniorů, který z pohledu z upravené zahrady a parku, zvýšenými záhony a vodní kaskádou připomíná se svými prosklenými terasami i balkony spíš hotel u moře, se všichni klienti nastěhovali do jedno a dvoulůžkových pokojů.
Jednolůžkových je 33, dvoulůžkových 20. „Výhodou je, že na dvoulůžkových pokojích jsou francouzská okna a lidé, kteří už stráví celý den na lůžku, mohou vidět do parku, případně je můžeme vyvézt na terasu,“ popisuje Šenkyplová.
Mají společenskou místnost i malou kapli
Dačický domov seniorů, který kraj pořídil za 110 milionů korun, je nejmodernější na jihu Čech. Kromě komfortního ubytování mohou jeho klienti využívat programy ve společenské místnosti, aktivně či pasivně odpočívat v relaxační místnosti vybavené posilovacími stroji, masážním lůžkem i aromalampou, nebo duchovní zázemí v rozjímací místnosti ve stylu malé kaple.
„Naši uživatelé se mohou zabavit i při ručních pracích, někteří se starají o andulky, máme tu kompletní kuchyňskou linku na vaření se sporákem, troubou, myčkou i ledničkou. Máme i pokoj pro hosty, kdyby bylo potřeba, může v něm někdo i přespat,“ ukazuje zázemí vedoucí dačického domova.
Všechno vybavení tu ale nové nemají, stěhování z Budíškovic bylo náročné i kvůli tomu, že kromě 73 klientů a jejich majetku se museli zaměstnanci postarat také o převoz spousty skříní, stolů, židlí či křesel, které mohou v novém prostředí ještě dobře sloužit.
Například prostorná společenská místnost připomíná stylové zámecké prostředí - dřevěné židle s vínovým čalouněním, pohodlná křesla, pódium, dataprojektor, klavír, knihovna. „Vybavovala jsem to už před několika lety v Budíškovicích jako do stylu zámku a nakonec se to sem hodí také, protože strop je dřevěný,“ libuje si Šenkyplová.
Aktivní senioři se v novém prostředí zabydlují docela rychle. Živo je na chodbách i v jídelnách na patrech, ale také v parku, kde už kuřáci objevili v altánu i popelník.
„Těším se, až se tu naplno rozjede všechno, co jsme dělali v Budíškovicích. Různé ruční práce, plení záhonů, vaření, pečení, zpívání. A také na to, až přijedou muziky i naše kadeřnice, na kterou jsme zvyklí,“ vypočítává Miroslava Dvořáková.
Pro vedoucí domova je zase zajímavé sledovat, jak své klienty, kteří dřív na velkých pokojích skoro nechodili, potkává ve společných prostorách. V nových bytech sice získali soukromí, ale potřebují navyklý kontakt s ostatními. Snaží se začleňovat, jít se najíst mezi ostatní. Ti, kteří dřív jedli na pokojích, chodí do jídelny.
„Stěhování do komfortních prostor přineslo nejen zvýšený zájem žadatelů o umístění, ale i uchazečů o práci. Mám z toho velkou radost. Těší mě i lepší dostupnost lékařské péče a záchranka přímo za zády i lepší vyhlídky na víc dobrovolníků,“ líčí vedoucí domova.
Přitom před třemi lety se bránili někteří obyvatelé budíškovického domova proti plánovanému přemístění do Dačic peticí. Stěhování se tehdy nelíbilo ani některým zaměstnancům domova a vedení obce. Kraj oponoval, že prostory památkově chráněného zámečku nejsou pro služby pro seniory vyhovující.
K čemu je nyní hejtmanství využije, zatím zvažuje. „O prodeji zámku neuvažujeme. Nějaké varianty na jeho využití už máme, ale zatím je vše otevřené,“ říká hejtmanka Ivana Stráská.
