Devadesátiletý Stanislav Zamazal si nedovede představit, že by se musel přestěhovat z Domova seniorů v Budíškovicích na Jindřichohradecku do osm kilometrů vzdálených Dačic.
„Udělejte všechno pro to, abychom odtud nemuseli. Jsme tady spokojení, nechceme pryč,“ říká vitální Zamazal, bývalý starosta obce Bílkov. Sedí na posteli a vypráví o svém životě i o tom, že v Budíškovicích se mu líbí, má rád místní sestřičky a stěhování mu přijde jako nesmysl. A to prý se vyjadřuje jen velmi mírně. Už také podepsal petici, kterou se senioři i další obyvatelé Budíškovic brání proti stěhování do Dačic.
Její organizátor Michal Karkoška říká, že petice není jen za zachování domova pro seniory, ale také proto, aby bývalý zámeček nebyl případně ponechán svému osudu a postupem doby nezchátral.
Na pokojích bydlí i šest klientů
Podle zástupců kraje má ale areál spoustu nedostatků. To ale většině důchodců nevadí. „Jestli se to stane, bude tady stávka,“ vyhrožuje Zamazal.
„Některé domovy důchodců už bohužel nejsou v odpovídajícím stavu. Například v Budíškovicích jsou pokoje, kde žijí lidé i po šesti,“ popsal Petr Soukup z tiskového oddělení Jihočeského kraje.
Obyvatelé domova seniorů ani starosta obce Budíškovice si ale nemyslí, že by byl objekt bývalého zámečku v nevyhovujícím stavu. „Tento plán kraje nás, mírně řečeno, překvapil. Není to tak dlouho, co kraj nechal domov zrekonstruovat. Opravená je například střecha, která vyšla na miliony korun, fasáda, nové je i sociální zařízení a také kuchyně,“ vypočítává starosta Budíškovic Pavel Benda.
Zástupci kraje ale tvrdí, že v posledních osmi letech žádné větší investice v budíškovickém domově nebyly. „Prováděly se zde pouze nutné opravy a udržování, případně vynucené investice. Za poslední léta to byla plošina pro přístup mezi bariérovými podlažími, zprovoznění výměníkové stanice pro vytápění objektu a předělání centrální koupelny pro klienty,“ řekl mluvčí krajského úřadu Radek Šíma.
Zatímco většina obyvatel domova chce zůstat na místě, vedoucí budíškovického zařízení Stanislava Šenkyplová se domnívá, že by plusy při přestěhování do Dačic převažovaly. Připomíná například až šestilůžkové pokoje.
„Jsou tady i dvou a jednolůžkové, ale k těm se musí po poměrně strmých schodech a pro starší klienty to bývá problém,“ vysvětluje Šenkyplová a dodává, že navíc i sociální zařízení není přímo na pokojích, ale společné na chodbách. Navíc upozorňuje, že by důchodci, kteří jsou často nemocní, měli v Dačicích mnohem blíž lékařskou péči.
Plánované stěhování se nelíbí ani některým zaměstnancům a to i přesto, že by měli téměř všichni získat práci v Dačicích. „Nemyslím si, že je dobře staré lidí stěhovat. Zažila jsem to asi před dvaceti lety, kdy zrušili Domov důchodců v Kardašově Řečici. Někteří klienti se museli přestěhovat k nám, řada to těžce nesla. Tehdy se strašně moc zvýšila úmrtnost,“ vzpomíná Jaroslava Zámečníková, která v Domě seniorů v Budíškovicích pracuje už 24 let.
Dodává, že vzhledem k tomu, že je v podobných zařízeních stále nedostatek míst, dokáže si představit, že by vedle sebe mohly fungovat dva domovy - v Budíškovicích i v Dačicích. „Také nechápu, jak by se všichni naši klienti vešli do Dačic. Pokud vím, má tam být asi 70 míst, u nás je ale více než 130 klientů,“ kroutí hlavou Zámečníková.
„Kapacita bude odpovídat potřebám daného mikroregionu. V zařízení bylo ke konci roku 136 klientů, z toho 39 s trvalým pobytem mimo Jihočeský kraj. Dalších deset je s trvalým pobytem mimo mikroregion. Při maximálním využívání terénní a ambulantní formy poskytování sociálních služeb bude pobytová kapacita naprosto odpovídat,“ ujistil Šíma.
Krajský mluvčí dodává, že v současné době se zpracovává projektová dokumentace, a není tedy jasné, kolik by nový domov pro seniory v Dačicích stál.
Vedení Budíškovic se nechce vzdát a hodlá s vedením kraje ještě jednat. „Máme domluvené jednání s hejtmanem Jiřím Zimolou,“ říká starosta s tím, že chtějí usilovat o to, zda by nebylo možné domov zachovat, a když ne, tak chtějí vědět, co se zámečkem bude.
