Časy se mění. Bratislava postupně spolkla vesnice ve svém okolí. Staré venkovské domky, které přestaly vyhovovat dnešním nárokům, se přestavují. Nebo chátrají na pozemcích nesplňujících současné představy o rodinném bydlení.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Home.
Naštěstí nejsme všichni stejní. Rodina s dvěma dětmi koupila přesně takový „nemožný“ pozemek s ruinou někdejšího domu, z něhož měli ostatní obavy. Nakonec se ukázalo, že koupili velmi dobře.
Na „nemožném“ pozemku
Pozemek byl skutečně malý, necelých 500 m2, navíc úzký, se stavbami v těsné blízkosti na obou sousedních parcelách. Kritická byla zejména situace na západní straně, kde stál rodinný dům až na hranici pozemků. Naštěstí byl k plánované novostavbě obrácený štítem a nesměřovala sem žádná okna.
Architekt Pavel Pokorný navrhl nízký přízemní dům, s výškou jen 3,9 m tak, aby sousední pozemky ovlivnil jen minimálně. Nejmenší odstup od okolní zástavby má na západní straně, dodržuje však povolené dva metry od hranice pozemku a jde jen o roh domu, kde nejsou žádná okna obytných místností.
Dále se odstupová vzdálenost zvětšuje a dosahuje stavebním zákonem požadované tři metry a více. Zákonem stanovené odstupy dodržuje novostavba i směrem k východnímu sousedovi.
Na hranici pozemků zde navíc majitelé vysadili zeleň, která odclonila okna pokojů orientovaná na tuto stranu. Architekt spolu s majitelem nejdříve konzultovali návrh domu se sousedy i stavebním úřadem a až po souhlasu všech zainteresovaných se pustili do definitivního projektu a realizace.
Nic navíc
Zadání znělo jasně: přízemní dům s třemi ložnicemi, pracovnou a otevřeným denním prostorem. Žádná garáž, stačí zpevněná plocha před domem určená k parkování a malý sklad. „Chtěli pohodlně bydlet, nic víc,“ říká architekt.
„Respektoval jsem to a navrhl jsem pro ně zcela jednoduchý dům. Vlastně téměř byt, s atriem a zeleným chodníkem kolem. Mají zde však k dispozici 160 m2 a světlou výšku tři metry. Ten prostor udělá hodně, člověk jako by se mohl lépe nadechnout. A to je skvělý pocit,“ říká architekt.
Pavel Pokorný osadil na dlouhý a úzký pozemek dlouhý a úzký dům, který optimálně využil možnosti parcely. A protože zůstala jen minimální, jednoduchá zahrada, rodina si vystačí s malým skladem, který však není samostatnou stavbou, ale tvoří součást domu.
„Líbí se mi, že při pohledu z ulice vidět jen malý černý box, který neprozrazuje nic o tom, co je za čelní fasádou. Působí jako nejmenší dům v okolí a do ulice nemá orientovaná žádná okna, jen vstupní dveře. Při navrhování rodinných domů je to moje oblíbená téma, dům se stěnou a jedním otvorem do ulice,“ přiznává autor.
Bílé stěny atria odrážejí denní světlo do interiéru denní části, kde tráví rodina většinu času. „Atrium zde funguje jako jakási přirozená žárovka, která kompenzuje stísněné podmínky v okolí,“ vysvětluje architekt. Při večerním osvětlení zase záři atrium zevnitř ven a jednoduchou černou fasádu mění na poutavou světelnou scénu.
Divadlo architektury
Dispozice se odvíjí kolem podélné komunikační osy, v jejímž středu je centrum domu, otevřený obytný prostor orientovaný do atria. „Mám rád ʻdivadlo architekturyʼ,“ vysvětluje Pavel Pokorný, „na ulici projdete kolem pěkného nízkého plotu z pohledového betonu, zaparkujete za automatickou branou a vidíte jen příjemnou dlažbu, květiny a starý smrk, který se nám při stavbě podařilo zachovat.“
Jednoduchá fasáda je jako tajemství, které vám začnou odkrývat vstupní dveře. A následují další vrstvy, za každými dalšími dveřmi se postupně otevírají nové pohledy a prostory. „Ten pocit se fotografií jen těžko zprostředkuje, stejně jako účelnost prostorů a denní světlo. To vše vnímáte, když jste v domě a pohybujete se v něm,“ dodává architekt.
„Finta“ spočívá v atriu
Potřeba prosvětlit interiér a zároveň vytvořit na stísněné parcele exteriérový prostor s dostatkem intimity logicky vyústila do návrhu atria, od kterého se odvíjí celý dispoziční koncept domu.
Atrium je jakýmsi srdcem, kolem kterého jsou soustředěny denní prostory. Pomocí velkých posuvných zasklení do nich přináší nejen světlo a optickou otevřenost, ale i možnost fyzického propojení s exteriérem.
Díky prolínání prostorů v okolí atria člověk nevnímá dlouhou komunikační osu jako chodbu, ale jako otevírající se prostor. Na interiér velmi příjemně ovlivňuje i měkké nepřímé světlo, které se odráží od jeho bílých stěn.
Prosté, elegantní zařízení, příjemné, kvalitní materiály, velkorysé zasklení – výsledkem je interiérový prostor, který i díky atriu volně plyne.
„Atrium má jen 4×4 m a na půdorysu domu možná vypadá až nepoměrně malé, ale ve skutečnosti vytváří velký prostorový efekt. Díky zaskleným stěnám, které člověk nevnímá jako hranici, tu prostor plyne přirozeně,“ vysvětluje architekt.
Opodstatněná jednoduchost
„Je to pro mě dům trochu jiný než mé další realizace,“ říká Pavel Pokorný. „Bylo zde totiž množství omezujících podmínek, které jej do velké míry vytvářely. Myslím si však, že není třeba dělat násilné experimenty. V těchto podmínkách byl optimálním řešením dům, který je velmi jednoduchý, ale funguje.“
Podle architekta expresivnější tvary určitě vypadají lépe na obrázcích, některé věci jsou však obrazem nepostižitelné, světlo, nálada, vůně a vlastně i všechny tři rozměry prostoru.
„Pro někoho je to možná ´jen krabice´, ale mně se ta jednoznačnost líbí. Progres pro progres pro mě nemá smysl. V moderní architektuře lze vysledovat jakési vlny zjednodušování a natěsnávání techniky a kvalitních materiálů do minimalistických forem. Pokud jde o hmotu stavby, zdánlivě to není nic výjimečného, opakuje se klasická moderní, pomalu už archetypální krabicová forma, výsledek je však postaven na promyšlených detailech,“ tvrdí autor.
Díky velkoplošným zaskleným stěnám a skleněnému zastřešení získal denní prostor novou dimenzi a atrium se stalo jeho příjemným rozšířením.
Technické informaceAutor: Ing. arch. Pavel Pokorný, spolupráce Martin Bujna Realizace: ForDom Užitná plocha: 145 m2 Základy: železobetonová deska na pěnovém skle Konstrukce obvodových stěn: montovaná dřevostavba ze sendvičových panelů v nízkoenergetickém standardu izolovaných minerální vlnou Tepelná izolace obvodových stěn: minerální izolace Isover ve dvou rovinách, v celkové tloušťce 420 mm, U = 0,093 W/m2.K Fasáda: obklad z cementovláknitých desek Equitone Střecha: plochá, nepochůzná, konstrukce: krabicové nosníky na celou výšku vyplněné minerální tepelnou izolací Isover Okna: dřevohliníková s trojsklem a vnějšími žaluziemi, Stolařství-Vašíček, žaluzie K-system Vytápění a ohřev vody: tepelné čerpadlo a větrací jednotka Atrea Duplex RK-4 EC, 350 l zásobník, doplňkové podlahové topení rohože a fólie Řízené větrání: větrací jednotka s rekuperací, Atrea Duplex RK-4 EC Inteligentní instalace: Niko Měrná potřeba tepla na vytápění: 48 kWh/m2. A |
